Věděli jste? Zajímavá místa v Berouně

20 ověřených zajímavostí o místech v Berouně, každá s fotkou, zdrojem a datem ověření.

• 

  1893 První rozhledna Klubu českých turistů

  Cihlovou rozhlednu na vrchu Děd (492 m) otevřeli 17. září 1893 a byla to vůbec první rozhledna, kterou postavil Klub českých turistů, spolu s berounským Okrašlovacím spolkem. Je vysoká 12 metrů a vede na ni 56 schodů. V anketě MF Dnes roku 2011 skončila jako druhá nejkrásnější rozhledna Prahy a středních Čech, hned po Petřínské; od 1. září 2022 je však nepřístupná.

  Wikipedie: Rozhledna Děd ↗ · ověřeno 11. 11. 2026

• 

  1936 Rozhledna vedle medvědů

  Betonovou rozhlednu na Městské hoře, západně od historického centra, otevřeli 12. dubna 1936. Krytá terasa na čtyřech pilířích je ve výšce 11 metrů, celá stavba měří 15 metrů a vede na ni 66 schodů. Roku 1999 prošla celkovou rekonstrukcí. Hned vedle je berounské medvědárium.

  Wikipedie: Městská hora (rozhledna) ↗ · ověřeno 11. 11. 2026
  Beroun-Město

• 

  Dvacet bašt z třiceti sedmi

  Hradby začali v Berouně stavět ve druhé polovině 90. let 13. století, za vlády Václava II. Jsou šest až devět metrů vysoké a v průměru dva metry široké; posilovalo je 37 hranolových bašt, z nichž se dvacet dochovalo. Před nimi býval vodní příkop hluboký až osm metrů. Z městských bran zůstaly dvě: Pražská a Plzeňská.

  Wikipedie: Městské opevnění (Beroun) ↗ · ověřeno 11. 11. 2026
  Beroun-Centrum

• 

  1508 Brána s českým orlojem

  Plzeňská neboli Horní brána vznikla počátkem 14. století a díky své výšce sloužila i jako hláska. V 16. století ji upravili v pozdně gotickém stylu a roku 1508 dostaly její věžní hodiny 24hodinový ciferník takzvaného českého orloje. Ve věži je dnes expozice Muzea Českého krasu.

  Wikipedie: Plzeňská brána (Beroun) ↗ · ověřeno 11. 11. 2026
  Beroun-Centrum

• 

  1421 Brána, která byla vězením

  Pražská neboli Dolní brána vznikla koncem 13. století přímo proti původnímu brodu přes řeku a dodnes si drží pozdně gotickou podobu, kterou Plzeňská brána barokní přestavbou ztratila. Roku 1421 město dobylo husitské vojsko Jana Žižky. Na počátku novověku sloužila věž jako vězení a ve 20. století v ní sídlil okresní archiv.

  Wikipedie: Pražská brána (Beroun) ↗ · ověřeno 11. 11. 2026
  Beroun-Centrum

• 

  1736 Kostel starý jako město

  Farní kostel sv. Jakuba vznikl ve 13. století, asi současně s městem. Roku 1543 ho rozšířili, několikrát vyhořel a barokní podobu dostal přestavbou z roku 1736. Z gotiky zůstaly základy a lomená okna presbytáře s původní kružbou. Velkou obnovu v letech 1903–1907 vedl architekt Josef Fanta.

  Wikipedie: Kostel svatého Jakuba (Beroun) ↗ · ověřeno 11. 11. 2026
  Beroun-Centrum

• 

  1525 Barokní kostel s ikonostasem

  Kostel Zvěstování Panny Marie postavili roku 1525; za třicetileté války byl těžce poškozen a v letech 1738–1744 ho barokně přestavěli. Začátkem 21. století ho farnost propůjčila k bohoslužbám pravoslavné církvi a na rozhraní lodi a presbytáře přibyl ikonostas.

  Wikipedie: Kostel Zvěstování Panny Marie (Beroun) ↗ · ověřeno 11. 11. 2026
  Beroun-Město

• 

  1903 Radnice podle berounského rodáka

  Radnice na Husově náměstí tu stála pravděpodobně už ve středověku; kvůli požárům ji několikrát stavěli znovu. Renesanční budovu z let 1560–1564 postavil kameník Jiří Táborský. Dnešní novobarokní podobu má od nákladné přestavby roku 1903 podle plánů berounského rodáka Františka Coufala; tehdy zbořili a znovu postavili i zadní trakt, kde dřív býval pivovar.

  Wikipedie: Radnice v Berouně ↗ · ověřeno 11. 11. 2026
  Beroun-Centrum

• 

  Pošta, kde nocoval ruský car

  Dva domy na tomto místě shořely v říjnu 1639 při obléhání města Švédy a spáleniště zůstalo ladem až do roku 1717. Tehdy ho koupil císařský rychtář Samuel Vilím Presl ze Švertsberka a postavil tu nový dům s první berounskou poštou a hostincem. Ubytovali se v něm švédský král Gustav IV. (1804), rakouský císař František I. a roku 1823 ruský car Alexandr I.

  Wikipedie: Český dvůr (Beroun) ↗ · ověřeno 11. 11. 2026
  Beroun-Centrum

• 

  1612 Portál s požehnáním pro potomky

  Jenštejnský dům na Husově náměstí vznikl po požáru Berouna roku 1599 pro císařského rychtáře Jindřicha Čížka z Jenštejna. Jeho mramorový portál nese latinský nápis z roku 1612, který žehná domu, všem, kdo v něm bydlí, i „milému potomstvu“. Pozdně barokní podobu dostal po požáru roku 1735 a od roku 1968 v něm sídlí expozice Muzea Českého krasu.

  Wikipedie: Jenštejnský dům (Beroun) ↗ · ověřeno 11. 11. 2026
  Beroun-Centrum

• 

  1684 Dům, kde sídlil krajský úřad

  Barokní dům U tří korun se dvěma volutovými štíty dal roku 1684 postavit křivoklátský hejtman Jan Friedrich Clanner z Engelshofenu. Podle původního červeného nátěru se mu říkalo Červený dům. Na počátku 18. století tu byl hostinec U korun, později U tří korun, a v letech 1787–1791 tu sídlil krajský úřad Berounského kraje.

  Wikipedie: Dům U tří korun (Beroun) ↗ · ověřeno 11. 11. 2026
  Beroun-Centrum

• 

  1723 Kaple u zázračné studánky

  Roku 1723 prý místní ovčák u studánky na kopci Průhon spatřil poutníka, který si omýval zraněný bok, a zjevení vzápětí zmizelo. Studánce lidé začali připisovat zázračnou moc a berounský děkan tu roku 1724 postavil kapli. Josefínské reformy ji v letech 1786–1787 zrušily a kaple zchátrala; dnešní novogotickou kapli postavili opodál v letech 1893–1895 podle projektu Josefa Mockera.

  Wikipedie: Kaple Bolestné Panny Marie (Beroun) ↗ · ověřeno 11. 11. 2026
  Beroun-Město

• 

  1437 Mlýn na ostrově

  Hořejší ostrovní mlýn stojí na ostrově mezi Berounkou a náhonem, kterému se podle mlýnů říkalo Mlýnský náhon nebo Čertovka. Poprvé se připomíná roku 1437, kdy povolení k jeho stavbě dostal od města kovář Jakub; zavázal se platit úrok a hradit opravy jezu. Roku 1629 mlýn zničila povodeň a znovu mlel až po opravě jezu v 80. letech 17. století.

  Wikipedie: Hořejší ostrovní mlýn ↗ · ověřeno 11. 11. 2026
  Závodí

• 

  2010 Elektrárna, která byla stavbou roku

  Malá vodní elektrárna u Velkého jezu na Berounce běží od roku 2010 a o rok později získala ocenění Stavba roku i titul Vodohospodářská stavba roku 2011. Pracuje automaticky bez obsluhy: čtyři turbíny, každá s generátorem o výkonu 180 kW, dávají dohromady 720 kW.

  Wikipedie: Malá vodní elektrárna Beroun ↗ · ověřeno 11. 11. 2026
  Závodí

• 

  1985 Estakáda, kterou začala dálnice D5

  Dálniční most Velký Beroun vede dálnici D5 přes Berounku, Litavku, železnici i jižní část Závodí a je dominantou města. Jeho stavbou začala roku 1977 výstavba celé D5; do provozu ho uvedli 4. října 1985. Ve skutečnosti jde o dva souběžné mosty, pro každý směr jeden.

  Wikipedie: Dálniční most Velký Beroun ↗ · ověřeno 11. 11. 2026
  Závodí

• 

  1886 Nápis na domě hrobníka

  Židovský hřbitov v ulici Pod Homolkou založili roku 1886. Dochovalo se kolem 120 náhrobních kamenů a hřbitovní dům, na jehož fasádě je dodnes čitelné: „Co jste vy, byli jsme i my, co jsme my, budete i vy.“ Na české poměry nezvykle se hřbitov používal i po druhé světové válce; plochu, kterou léta využívali zahrádkáři, rekultivovali až v prvním desetiletí 21. století.

  Wikipedie: Židovský hřbitov v Berouně ↗ · ověřeno 11. 11. 2026
  Beroun-Město

• 

  1890 Vila podnikatele, dnes galerie

  Novorenesanční vilu v ulici Politických vězňů si roku 1890 dal postavit podnikatel Martin Dusl podle návrhu architekta Antonína Wiehla. Dnes patří městu a sídlí v ní Městská galerie; od roku 1996 je kulturní památkou.

  Wikipedie: Duslova vila ↗ · ověřeno 11. 11. 2026
  Beroun-Centrum

• 

  1998 Pivo s medvědem

  Pivovar Berounský medvěd vznikl roku 1998 a navazuje na tradici měšťanského pivovaru založeného roku 1872. Stojí u železniční stanice v Tyršově ulici a vaří nefiltrovaná kvasnicová piva od osmistupňového Cyklopiva po osmnáctistupňového Grizzlyho.

  Wikipedie: Pivovar Berounský medvěd ↗ · ověřeno 11. 11. 2026
  Beroun-Město

• 

  1950 Zimní stadion na ostrově

  Zimní stadion postavili roku 1950 na ostrově mezi hlavním ramenem Berounky a náhonem, který patří k Závodí. Pojme 2 272 diváků a domácí zápasy na něm hrají HC Berounští Medvědi. Hned vedle je hotel Na Ostrově a plavecký stadion.

  Wikipedie: Zimní stadion Beroun ↗ · ověřeno 11. 11. 2026
  Závodí

• 

  1353 Most od časů Karla IV.

  V Berouně býval původně brod a podle Seydlovy kroniky tu do roku 1247 jezdil přívoz, za Karla IV. pak most. Poprvé ho zmiňují záznamy z roku 1353, kdy vdova Jaruška odkazuje dětem pole „u mostu“. Na jeho opravy si město vydělávalo pronájmem pole, kterému se říkalo mostnictvo. Dnes tu Berounku překračuje betonový most T. G. Masaryka.

  Wikipedie: Most T. G. Masaryka (Beroun) ↗ · ověřeno 11. 11. 2026
  Závodí

Každou zajímavost jsme ověřili u zdroje v uvedený den a píšeme ji vlastními slovy. Fotky jsou z Wikimedia Commons pod svobodnou licencí s uvedením autora.

Časté otázky