Věděli jste? Zajímavá místa v Bílině

15 ověřených zajímavostí o místech v Bílině, každá s fotkou, zdrojem a datem ověření.

• 

  993 Zámek nad přemyslovským hradištěm

  Bílina je poprvé písemně zmíněna na papežské listině z roku 993. Na konci 10. století tu Přemyslovci vybudovali správní hradiště, jehož terénní pozůstatky se dochovaly v zámecké zahradě nad městem. Kosmova kronika vypráví, že správce hradiště Prkoš měl v roce 1040 bránit zemi před vojskem německého krále Jindřicha III., a když nepřítel prošel, kníže Břetislav I. ho dal krutě potrestat. Nový gotický hrad vznikl v první polovině 13. století a v letech 1675–1682 ho Lobkovicové razantně přestavěli na barokní zámek, který po roce 1989 rodině vrátili v restituci.

  Wikipedie: Bílina (zámek) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1712 Kyselka ve voskem zalévaných džbáncích

  O léčivých vodách u Bíliny psal už kronikář Václav Hájek z Libočan, ale teprve v roce 1712 dala kněžna Leonora z Lobkovic vyčistit prameny Bílinské kyselky a začalo se stáčet do kameninových džbánků. Nájemce Jiří Šváb v roce 1761 upravil tři hlavní prameny a vodu rozesílal ve voskem zalévaných džbáncích. Zprvu jich bylo 2 689 ročně, v roce 1781 už 9 000 a v roce 1786 40 000. Dnes se kyselka čerpá z hloubky téměř 191 metrů z masivu Ovčího vrchu a je přirozeně perlivá díky vysokému obsahu oxidu uhličitého.

  Wikipedie: Bílina (město) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  Lékař, který založil balneologii a prosazoval uhlí

  O slávu Bílinské kyselky se zasloužil geolog a lékař lobkovických lázní Franz Ambrosius Reuss, považovaný za zakladatele balneologie v českých zemích. Potvrdil léčebné účinky bílinské minerálky i hořké vody z nedalekých Zaječic. Prosazoval také topení uhlím: kvůli odlesnění okolí dosáhl vládního nařízení, aby se místní sedláci podíleli na těžbě tohoto pro ně „zvláštního kamene, kterým se topí v kamnech“. Pohřben byl v roce 1830 na starém hřbitově u kostela svatého Štěpána a jeho náhrobek pak vsadili do zdi nového kostela.

  Wikipedie: Bílina (město) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1878 Lázně, jejichž voda šla do celého světa

  Na konci 19. století byly lázně Kyselka chloubou města a Bílina byla v celém civilizovaném světě známá díky vývozu své kyselky. V roce 1878 tu podle lobkovického dvorního architekta Franze Sablika vyrostl velký pseudorenesanční lázeňský dům s pokoji pro hosty, salonem, čítárnou, kabinami, inhalátorem a empírovou kolonádou, obklopený krásným parkem. V roce 1889 se odsud vyvezlo 2 225 000 lahví. Lázně jsou dnes zavřené, ale stáčírna Bílinské kyselky a Zaječické hořké vody dál pracuje.

  Wikipedie: Bílina (město) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1891 Kavárna přivezená z jubilejní výstavy

  Oblíbeným místem lázní Kyselka se stala Lesní kavárna, dřevěný výstavní pavilon ve švýcarském stylu, který do Bíliny přivezli z pražské Zemské jubilejní výstavy z roku 1891. Po znárodnění lázně i park zpustly, v 70. letech 20. století, kdy Bílina získala statut lázeňského města, ale park i Lesní kavárnu obnovili a přibyl minigolf. Lesopark i s kavárnou je přístupný veřejnosti.

  Wikipedie: Bílina (město) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  Bořeň se stometrovými sloupy

  Nad jižním okrajem města se zvedá skalnatý vrch Bořeň (539 m), dominanta Bíliny a národní přírodní rezervace. Je to znělcový (fonolitový) suk, který vznikl sopečnou činností ve třetihorách a který mráz a eroze vypreparovaly do podoby skalního suku se sloupcovitou odlučností až 100 metrů vysokých sloupů. Na vrchu se našly archeologické nálezy únětické a knovízské kultury a na jihozápadním svahu stávalo pravěké výšinné sídliště.

  Wikipedie: Bořeň ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  Kopec z usazenin dávného jezera

  Přírodní rezervace Trupelník jihovýchodně od města chrání významné paleontologické naleziště zkamenělé flóry z paleogénu. Návrší tvoří zbytek usazenin eocenního jezera, částečně překrytý čedičovou lávou; svrchní vrstvu tvoří rozsivková zemina, která se tu v minulém století těžila. Na teplomilných stráních roste hlaváček jarní nebo len žlutý. Některé chráněné rostliny sem přenesli z lokality Bělák, kterou zasypala Radovesická výsypka.

  Wikipedie: Trupelník ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1573 Největší zvon na Teplicku

  Arciděkanský kostel svatého Petra a Pavla jižně od náměstí, u cesty k zámku, je doložen ve 14. století. V roce 1568 vyhořel i se zvony a v roce 1573 pro něj Gregor Albrecht odlil tři nové zvony: Bartoloměje, Kryštofa a Annu. Dochoval se jen Bartoloměj, který je s dolním průměrem 167 cm největším zvonem na Teplicku. V lucerně věže visí hodinový cymbál z roku 1580 od Hanse Wildta z Jáchymova a uvnitř kostela je uložen zvon z roku 1517 od Tomáše z Litoměřic.

  Wikipedie: Bílina (město) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1420 Kostelík s erbem Lobkoviců

  V bývalé vsi Újezd, asi 600 metrů jihozápadně od centra, stojí malý kostel Zvěstování Panny Marie. Byl založen jako pozdně gotická stavba v roce 1420 a na konci 16. století přebudován do jednotné renesanční podoby. Hlavní portál v západním průčelí tvoří sloupová edikula s kartuší, v níž je alianční znak Lobkoviců z doby kolem roku 1600. Uvnitř jsou štukově zdobené klenby a raně barokní hlavní oltář s obrazem Zvěstování Panny Marie z doby kolem roku 1670.

  Wikipedie: Kostel Zvěstování Panny Marie (Bílina) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1911 Secesní radnice s vysokou věží

  Secesní radnici s vysokou věží postavili v letech 1908–1911 podle vídeňského architekta Franze Neumanna, autora liberecké a frýdlantské radnice. Nápad přišel v roce 1905 od starosty Josefa Schmettana, stavba se ale kvůli penězům odkládala. Pomohl až návrh člena rady Huga Tropschuha požádat místodržitelství o 400 000 korun s tím, že radnice bude postavena k uctění 60. výročí vlády císaře. Kulturní památkou je od roku 2009.

  Wikipedie: Radnice v Bílině ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1895 Synagoga z přestavěného domu

  Synagoga v Teplické ulici, asi 150 metrů od náměstí, vznikla v roce 1895 přestavbou staršího obytného domu. Bohoslužby se v ní konaly do roku 1938, kdy bylo zničeno její vybavení. Po válce se z ní stal opět obytný dům a bývalou funkci prozrazovala jen fasáda z neomítnutých cihel. Novodobá židovská obec v Bílině existovala od druhé poloviny 19. století do roku 1938 a v době největšího rozmachu měla kolem stovky lidí; vedle městského hřbitova se dochoval židovský hřbitov se zhruba čtyřmi desítkami náhrobků.

  Wikipedie: Synagoga v Bílině ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1615 Zámecký pivovar se sklepem ve skále

  Pivovar na Pivovarském náměstí založili Lobkovicové v roce 1615 a hlavní barokní budovu dostavěli v roce 1695. Na přelomu 18. a 19. století ho modernizovali a navrhli pro něj sladovnický hvozd vytápěný kamenným uhlím. V roce 1880 vznikl nový ležácký sklep ve skále pod zámkem a v letech 1892–1897 měl pivovar v nájmu Anton Dreher mladší z rodiny slavných rakouských pivovarníků. Vařil výčepní piva, ležáky, tmavá piva i kozla. Po znárodnění v roce 1948 fungoval do roku 1977; budova je památkově chráněná, ale chátrá.

  Wikipedie: Pivovar Bílina ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1916 Osmiboká vodárenská věž u sklárny

  V Chudeřicích, na levém břehu Bíliny v areálu bývalých Weinmannových závodů, stojí osmiboký věžový vodojem z let 1915–1916. Ing. Edmund Weinmann tu měl koksovnu se zinkovnou a v roce 1914 začal stavět sklárnu na lité sklo, dokončenou v roce 1919; vodojem ji pak zásoboval technologickou vodou z řeky. Od roku 1999 je kulturní památkou jako dobře dochovaný příklad technicky mimořádně vyspělé industriální architektury Podkrušnohoří.

  Wikipedie: Věžový vodojem v Chudeřicích ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1969 Výsypka, která zasypala pět vesnic

  O Radovesické výsypce pro skrývku z velkolomu Maxim Gorkij, dnešního lomu Bílina, rozhodli v roce 1966. Pro výsypku vybrali údolí Lukovského potoka a počítalo se s tím, že její výška se vyrovná Bořni. Pět vesnic, Dřínek, Hetov, Chotovenka, Lyskovice a Radovesice, zbořili na přelomu 60. a 70. let a materiál se sem sypal v letech 1969–2003. Po dokončení rekultivace má výsypka sloužit jako rekreační a odpočinková zóna.

  Wikipedie: Radovesická výsypka ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  2015 Velkolom za humny

  Lom Bílina je rozsáhlý povrchový hnědouhelný důl na hranici okresů Most a Teplice, v blízkosti Bíliny, Duchcova a Ledvic. Kvůli rozšiřování dolů v době socialismu zanikla trať z Bíliny do Duchcova, v roce 1968 vzniklo v Bílině nové nádraží a přes město se postavila čtyřpruhová silnice I/13. Těžbu omezily v roce 1991 vládní územní limity; pro lom Bílina je vláda v roce 2015 rozšířila, což zůstává kontroverzním tématem.

  Wikipedie: Lom Bílina ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

Každou zajímavost jsme ověřili u zdroje v uvedený den a píšeme ji vlastními slovy. Fotky jsou z Wikimedia Commons pod svobodnou licencí s uvedením autora.

Časté otázky