Věděli jste? Zajímavá místa v Blansku

15 ověřených zajímavostí o místech v Blansku, každá s fotkou, zdrojem a datem ověření.

• 

  1136 Kostel, o který se přel biskup s knížetem

  Kostel sv. Martina na pravém břehu Svitavy, ve Starém Blansku, chtěl postavit olomoucký biskup Jindřich Zdík. Brněnský kníže Vratislav tvrdil, že osada patří jemu, a jejich spor zapsal k roku 1136 Kanovník vyšehradský. Hotový byl kostel zřejmě až po smrti obou. Ve věži visí zvon Poledník s homolovitým tvarem a nápisem „O rex gloriae veni in pace“; byl ulit před rokem 1400 a patří k nejstarším funkčním zvonům u nás. Rozhoupat se dá jen lidskou silou.

  Wikipedie: Kostel svatého Martina (Blansko) ↗ · ověřeno 11. 11. 2026

• 

  1641 Dřevěný kostel z Podkarpatské Rusi

  Dřevěný kostel sv. Paraskevy stál přes tři sta let v obci Nyžnje Selyšče u Chustu na Podkarpatské Rusi; nápis nad vchodem uvádí dokončení 29. července 1641. Když si tamní farníci postavili kamenný kostel, Státní památkový úřad nabídl ten starý Církvi československé v Blansku. V roce 1936 ho rozebrali, očíslovali, na koňských povozech dovezli do Chustu a odtud na třinácti vagonech do Blanska. Vysvěcen byl 23. května 1937. Je to nejstarší kostel svého druhu v Česku.

  Wikipedie: Kostel Církve československé husitské (Blansko) ↗ · ověřeno 11. 11. 2026

• 

  1604 Zámek, kde bydleli Dobrovský i Mánes

  Tvrz na levém břehu Svitavy přestavěl na renesanční zámek moravský zemský prokurátor Matyáš Žalkovský ze Žalkovic; dokončil ji roku 1604 jeho syn Jan. Od roku 1766 patřil Salmům, kteří tu trávili léto. V 18. a 19. století na zámku bydleli mimo jiné Josef Dobrovský, Josef Mánes, Karel Reichenbach a Jindřich Wankel. V letech 1960–1969 ho opravili pro muzeum a dodali mu přitom renesanční prvky, které původně neměl. Dnes v něm sídlí Muzeum Blanenska.

  Wikipedie: Blansko (zámek) ↗ · ověřeno 11. 11. 2026

• 

  1698 Železárny od roku 1698

  První železný hamr na blanenském panství založili Gellhornové roku 1698. Za hraběte Huga Františka Salma se blanenské strojírny staly na dlouhou dobu největší továrnou v Rakouském císařství a proslavily se užitkovou i uměleckou litinou, kterou vyvážely po celé říši i do německých států. Roku 1896 je koupila firma Breitfeld-Daněk, později patřily ke koncernu ČKD. ČKD Blansko pak vyrábělo turbíny pro vodní elektrárny, které se vyvážely prakticky do celého světa.

  Wikipedie: ČKD Blansko ↗ · ověřeno 11. 11. 2026

• 

  1857 První vysoká pec na minerální palivo

  Klamovu huť, lidově Klamovku, dal na jižním okraji Blanska postavit hrabě Hugo František Salm v letech 1853–1857. Byla to první vysoká pec v českých zemích, která užívala minerální paliva. Neogotické budovy z neomítnutých cihel s cimbuřím a střílnami navrhl knížecí stavitel Heinrich Girke. Roku 1893 se z huti stala slévárna a po zastavení provozu v roce 1923 zkušebna vodních turbín, kde své pokusy dělal i Viktor Kaplan.

  Wikipedie: Klamova huť ↗ · ověřeno 11. 11. 2026

• 

  1912 Most, který přijel od Berounky

  Ocelový příhradový most u Svitavy původně stál přes Berounku v Dolních Mokropsech na trati Praha–Beroun, otevřené v roce 1862. Když v roce 1872 voda podemlela jeden z pilířů, most rozebrali. Blanenská firma K. & R. Ježek, pozdější Adast, ho koupila pro vlečku do své továrny hospodářských strojů a v roce 1912 ho do Blanska dovezla. Dnes leží na levém břehu Svitavy jako kulturní památka.

  Wikipedie: Ježkův vlečkový most ↗ · ověřeno 11. 11. 2026

• 

  1885 Radnice, k níž věž přibyla až po 19 letech

  Radnici na náměstí Svobody dostavěli v roce 1885 za starosty Čeňka Matušky nákladem 108 000 korun; musela jí ustoupit stará radnice s dřevěnou vížkou z roku 1648. Kromě obecního úřadu v ní sídlil okresní soud, berní úřad, městská spořitelna a byt okresního soudce. Věž s hodinami přibyla až v roce 1904 a o rok později se naproti schodišti objevila mramorová deska, která připomíná povýšení Blanska na město.

  Wikipedie: Radnice v Blansku ↗ · ověřeno 11. 11. 2026

• 

  1922 Roboti s Čapkovým svolením

  Inženýr Erich Roučka začal v Blansku v roce 1911 jako první v Rakousku-Uhersku vyrábět elektrické měřicí přístroje a regulační soustavy. Od roku 1922 jeho firma jako první v Evropě vyráběla automatické regulátory pro parní kotle a se svolením Karla Čapka jim říkala Roučkovy roboty. Bylo to první použití slova robot v technické praxi. Roučka přihlásil kolem 850 patentů; továrnu v roce 1934 prodal Robertu Sochorovi a po znárodnění v roce 1945 z ní vznikla Metra Blansko.

  Wikipedie: Metra Blansko ↗ · ověřeno 11. 11. 2026

• 

  1849 Vlak tu poprvé zastavil na Nový rok 1849

  Blanenské nádraží vzniklo na Severní státní dráze z Brna do České Třebové. Stavba začala v roce 1843 v Obřanech, hlavním projektantem trati byl Hermenegild von Francesconi a práce prováděla brněnská firma bratří Kleinů. První vlak do Blanska dorazil 1. ledna 1849, druhou kolej trať dostala roku 1869. Nádraží od centra města odděluje řeka Svitava.

  Wikipedie: Blansko (nádraží) ↗ · ověřeno 11. 11. 2026

• 

  1849 Lékař, který se stal otcem pravěku

  Jindřich Wankel se v roce 1848 v Praze staral o raněné na barikádách a od roku 1849 působil jako lékař v Blansku. V 50. a 60. letech zmapoval řadu jeskyní Moravského krasu včetně Býčí skály a Pekárny, v roce 1856 prozkoumal propast Macocha. Světovou proslulost mu přinesl objev velkého pohřebiště v Býčí skále. Dánský vědec Japetus Steenstrup ho roku 1888 označil za „otce rakouské prehistorie“. Mezi jeho přátele patřili malíř Josef Mánes a spisovatel Ferdinand von Saar.

  Wikipedie: Jindřich Wankel ↗ · ověřeno 11. 11. 2026

• 

  2011 Brána do jeskyní je částí Blanska

  Skalní mlýn stojí v Moravském krasu na rozcestí Punkevního údolí, Pustého a Suchého žlebu. Mlýn i se jménem se s jistotou objevuje poprvé na mapové skice z roku 1826; když staré mlýny zanikaly a kraji se začalo říkat Moravské Švýcarsko, stal se z něj hotel s restaurací. Od 6. prosince 2011 je Skalní mlýn samostatnou částí Blanska. Je tu hlavní parkoviště pro Punkevní jeskyně, kam se dál jede ekovláčkem nebo jde pěšky.

  Wikipedie: Skalní mlýn ↗ · ověřeno 11. 11. 2026

• 

  1910 Největší přístupný podzemní dóm v Česku

  Kateřinská jeskyně v Suchém žlebu je otevřená veřejnosti od roku 1910. Její Hlavní dóm, dlouhý 97, široký 44 a vysoký 20 metrů, je největší prostorou Moravského krasu a největším přístupným podzemním dómem v Česku; pro dobrou akustiku se v něm hrají koncerty. Teplota se tu drží kolem 7 °C. V roce 2019 tu našli nejstarší pravěké kresby v Česku, uhlem nakreslené asi 4 200 let před naším letopočtem. V zimě je jeskyně kvůli netopýrům zavřená.

  Wikipedie: Kateřinská jeskyně ↗ · ověřeno 11. 11. 2026
  Lažánky

• 

  Jediný jeskynní hrad v Česku

  Rytířská jeskyně na jižním svahu Suchého žlebu byla obydlená už v pravěku. Ve 13. století v ní vznikl jediný jeskynní hrad v Česku; písemné zmínky o něm nejsou, stáří určili archeologové. U vchodu do jeskyně, vysoké 17 a široké 13 metrů, jsou dodnes vidět zbytky zdiva. Sídlem nebyl, v bezvodém žlebu chybí pitná voda, a nalezené šipky naznačují boj, takže hrad zřejmě sloužil jako strážní. Opuštěný byl v 15. století.

  Wikipedie: Rytířská jeskyně ↗ · ověřeno 11. 11. 2026

• 

  Malá Pravčická brána v Suchém žlebu

  Čertův most je asi 18 metrů vysoký skalní oblouk v Suchém žlebu, zhruba 500 metrů od Kateřinské jeskyně; zbyl ze stropu jeskyně, kterou vymlela voda. V 19. století byl po Macoše druhou největší atrakcí Moravského Švýcarska, dokud se nezpřístupnily jeskyně. Hrabě Hugo František Salm, který zdejší turistiku podporoval, nechal naproti oblouku postavit pavilonek, kde se návštěvníci schovali před deštěm. Dnes je oblouk zarostlý lesem a z cesty je vidět jen zčásti.

  Wikipedie: Čertův most (Moravský kras) ↗ · ověřeno 11. 11. 2026

• 

  2013 Alej roku 2013

  Podél silnice z Lažánek do Jedovnic roste památná alej mohutných lip, javorů a jasanů, chráněná státem. Největší lípa u zastávky v Jedovnicích měla v roce 2009 obvod skoro 5 metrů. V roce 2013 stromořadí zvítězilo v anketě Alej roku, kterou pořádá sdružení Arnika.

  Wikipedie: Stromořadí Lažánky-Jedovnice ↗ · ověřeno 11. 11. 2026

Každou zajímavost jsme ověřili u zdroje v uvedený den a píšeme ji vlastními slovy. Fotky jsou z Wikimedia Commons pod svobodnou licencí s uvedením autora.

Časté otázky