Věděli jste? Zajímavá místa v Bohumíně

15 ověřených zajímavostí o místech v Bohumíně, každá s fotkou, zdrojem a datem ověření.

  • Vlakem k Odře, pak na pramici
    Foto: Pymouss, CC BY-SA 4.0
    1847 Vlakem k Odře, pak na pramici

    První vlak přijel z Moravské Ostravy do Bohumína 1. května 1847. Nádraží postavili mimo tehdejší město, v bažinatém terénu na pozemcích hraběnky Roudnické; proti stavbě na farských pozemcích se ostře stavěl farář Josef Plasuň. Když 1. září 1848 vyjel první vlak do Pruska, dojel jen k Odře: cestující ji přepluli na pramicích a na druhém břehu nastoupili do dalšího vlaku. Železniční most otevřeli 3. září 1849.

    Wikipedie: Bohumín (nádraží) ↗ · ověřeno 11. 11. 2026
  • Lávka, která vedla celnicí
    Foto: O.lindner, CC BY-SA 4.0
    1870 Lávka, která vedla celnicí

    Ocelová lávka nad kolejištěm bohumínského nádraží měří bez schodů 170 metrů. Nejstarší část s nýtovanými obloukovými nosníky je z roku 1870. V letech 1901–1902 ji za celní budovou uprostřed kolejiště prodloužili až k Lidické ulici, takže vedla přímo skrz celnici. Tu roku 2004 zbořili a obě části spojil nový díl; z lávky je vidět na vlaky.

  • Gotický kostel, který zapálil blesk
    Foto: MartinVeselka, CC BY-SA 4.0
    1850 Gotický kostel, který zapálil blesk

    Gotický trojlodní kostel Narození Panny Marie ve Starém Bohumíně postavili pravděpodobně benediktini v letech 1320–1400. Roku 1530 připadl protestantům, roku 1631 se vrátil benediktinům z Týnce u Krakova, kterým ho však roku 1669 pro zanedbávání farnosti odebrali. Dne 22. srpna 1850 ho zapálil blesk a při přestavbě dokončené roku 1853 se z něj stal jednolodní kostel. Od roku 1993 tu slouží františkáni z Katovic.

  • Hrobka v rohu hřbitova
    Foto: Qasinka, CC0
    1752 Hrobka v rohu hřbitova

    Henckelové von Donnersmarck získali bohumínské panství definitivně roku 1629. Jako protestantští pietisté si museli postavit rodinnou hrobku až v samém rohu hřbitova u kostela Narození Panny Marie. Dvoupatrová stavba připomíná románskou rotundu: dole je hrobka, nahoře sakrální prostor. Dnešní podobu má od roku 1752 a poslední mužský potomek bohumínské větve rodu tu byl pohřben 16. března 1803.

  • Kostel, který vedl přednosta stanice
    Foto: Aqalexor, CC BY-SA 4.0
    1894 Kostel, který vedl přednosta stanice

    O katolickém kostele u bohumínského nádraží se uvažovalo od roku 1877 a spolek pro jeho stavbu vedl přednosta železniční stanice Karl Wacha. Na stavbu obec ani věřící neměli: vratislavský kníže-biskup Georg Kopp daroval 30 tisíc zlatých, Severní dráha 5 tisíc a pozemek zdarma poskytl hrabě Heinrich Larisch-Mönnich. Novogotický kostel z červených neomítaných cihel byl hotový na podzim roku 1894.

  • Kostel ze švédských sbírek
    Foto: Qasinka, CC0
    1901 Kostel ze švédských sbírek

    Evangelický kostel v Novém Bohumíně začali stavět v srpnu 1900 na pozemku, který daroval hrabě Heinrich Larisch-Mönnich; při svěcení základního kamene se kázalo německy i polsky. Stavba stála 60 000 korun a zaplatily ji sbírky věřících i spolků z Nizozemí, Německa a Švédska, mezi nimi Švédský spolek Gustava Adolfa. Vysvětili ho 15. října 1901.

  • Kostel, který přerušila válka
    Foto: Hons084, CC BY-SA 4.0
    1912 Kostel, který přerušila válka

    Kostel Panny Marie Sedmibolestné ve Skřečoni začali stavět 4. května 1912, ale práce přerušila první světová válka. Dostavěli ho až roku 1924, když vratislavský arcibiskup Adolf Bertram daroval 250 000 Kč. Věž z režného zdiva je vysoká 43 metrů a varhany dostaly unikátní, poprvé použité elektromagnetické dmychadlo vzduchu.

  • Cihlový kostel místo dřevěného
    Foto: Michal Klajban, CC BY-SA 3.0
    1911 Cihlový kostel místo dřevěného

    Kostel sv. Kateřiny a sv. Jakuba Staršího ve Vrbici stojí na místě dřevěného kostela, který rozebrali roku 1910. Základní kámen položili v červnu 1910 podle projektu Antona Schiebela z Hrušova, stavba stála 82 000 korun a vysvětili ho 12. listopadu 1911. Při náletu 26. dubna 1945 byl poškozen, kulturní památkou je od roku 2011.

  • Radnice, která byla německou školou
    Foto: ŠJů, CC BY-SA 3.0
    1894 Radnice, která byla německou školou

    Dnešní bohumínská radnice vznikla jako škola s německým vyučovacím jazykem. Obec ji 15. května 1893 zadala místnímu staviteli Josefu Bergrovi a 10 tisíc zlatých na ni přispěla Severní dráha. Rozpočet 52 tisíc zlatých se nedodržel; slavnostně ji vysvětili 16. září 1894. Kvůli velkému zájmu studentů se pak komplex několikrát rozšiřoval.

    Wikipedie: Radnice v Bohumíně ↗ · ověřeno 11. 11. 2026
  • Vodojem s penzionem
    Foto: Fry72, Karel Frydrýšek, CC BY-SA 4.0
    1934 Vodojem s penzionem

    Vodojem z roku 1934 přestal roku 1997 sloužit jako vodárenská stavba a roku 2002 ho získalo město. Přestavbou v letech 2005–2006 z něj vznikla osmipatrová rozhledna vysoká 39 metrů se 187 schody v proskleném schodišti, výtahem, informačním centrem a malým penzionem. Přestavba vyhrála soutěž Top Invest jako nejlepší investice roku 2006.

    Wikipedie: Rozhledna vodojem Bohumín ↗ · ověřeno 11. 11. 2026
  • Nejnižší bod kraje a bývalé trojmezí
    Foto: Aqalexor, CC BY-SA 4.0
    Nejnižší bod kraje a bývalé trojmezí

    Odra a Olše se stékají na česko-polské hranici u Kopytova v Šunychlu, v nadmořské výšce 195 metrů. Je to nejníže položený bod Moravskoslezského kraje. Po první světové válce se tu stýkaly hranice tří států: Československa, Německa a Polska. Místo je celoročně volně přístupné po naučné stezce Hraniční meandry Odry.

    Wikipedie: Soutok Odry a Olše ↗ · ověřeno 11. 11. 2026
  • Kde nocoval polský král
    Foto: MartinVeselka, CC BY-SA 4.0
    Kde nocoval polský král

    Národní dům na náměstí Svobody stojí na místě zájezdního hostince ze 17. století, ve kterém podle legendy přenocoval i polský král Jan III. Sobieski. Secesní podobu dostal začátkem 20. století a až do konce války se jmenoval Grüner Baum (Zelený strom). V přízemí je dnes městské muzeum s 54 mincemi z let 1660–1860, které se našly při opravě nedaleké sochy sv. Jana Nepomuckého.

    Wikipedie: Národní dům (Bohumín) ↗ · ověřeno 11. 11. 2026
  • Poustevníci nad Odrou
    Foto: MartinVeselka, CC BY-SA 4.0
    1756 Poustevníci nad Odrou

    V květnu 1756 vstoupili syn místního starosty Antonín Josef Czimmerer a někdejší radní Felix Antonín Broský do III. řádu sv. Františka a rozhodli se žít jako poustevníci. Poustevnu jim povolili zřídit u kaple sv. Kříže na břehu Odry. Roku 1782 císařský dekret řád rozpustil a poustevna zanikla; kapli ale lidé dál udržovali z úcty k poustevníkům, odtud jméno Pustyňa.

    Wikipedie: Pustyňa ↗ · ověřeno 11. 11. 2026
  • Žába, u které se líbá
    Foto: ŠJů, CC BY-SA 3.0
    2008 Žába, u které se líbá

    Fontána Soutok Odry s Olší na náměstí T. G. Masaryka od sochaře Václava Fidricha z roku 2008 připomíná nedaleký soutok obou řek. Dva čtyřmetrové sloupy jsou z kararského mramoru a na žulových kamenech jsou čtyři bronzové chrliče: žába, ryba, ledňáček a had. Podle místní humorné legendy vydrží láska napořád těm, kdo se políbí u žáby; proto fontána po zimě začíná chrlit vodu 1. května.

  • Bunkr tří armád
    Foto: Petr Štefek, CC BY-SA 3.0 cz
    1936 Bunkr tří armád

    Pěchotní srub MO-S 5 „Na trati“ vybetonovali v červenci 1936 jako součást československého opevnění. Po obsazení pohraničí roku 1938 ho zabralo polské vojsko a roku 1939 bez boje německé; za okupace z něj vytrhli pancéřové zvony a střílny. Od roku 1999 ho jako muzeum provozuje Klub vojenské historie Bohumín. Roku 2006 kolem něj přeložili železniční trať a na jejím místě vede silnice do Polska.

    Wikipedie: MO-S 5 Na trati ↗ · ověřeno 11. 11. 2026

Každou zajímavost jsme ověřili u zdroje v uvedený den a píšeme ji vlastními slovy. Fotky jsou z Wikimedia Commons pod svobodnou licencí s uvedením autora.

Časté otázky

Kolik zajímavých míst v Bohumíně tu najdu?

Zatím 15, každé v konkrétní části města. Přibývají postupně, nejnovější jsou dole.

Jak zajímavosti vybíráme?

Jen ověřitelná fakta o místech, která dávají čtvrti tvář: stavby, parky, instituce. Píšeme vlastními slovy a u každé uvádíme zdroj a den, kdy jsme ji ověřili.

Odkud jsou fotky?

Z Wikimedia Commons pod licencemi, které vyžadují jen uvedení autora (CC BY, CC BY-SA, CC0). Autor a licence jsou u každé fotky.