Věděli jste? Zajímavá místa v Břeclavi

17 ověřených zajímavostí o místech v Břeclavi, každá s fotkou, zdrojem a datem ověření.

• 

  1839 První nádraží v českých zemích

  Břeclavská stanice je historicky první železniční stanicí na českém území: provoz na Severní dráze císaře Ferdinanda tu začal 6. června 1839. V roce 1841 tu vznikl první železniční uzel v Rakousku-Uhersku. Dodnes se tu kříží první a druhý železniční koridor.

  Wikipedie: Břeclav (nádraží) ↗ · ověřeno 9. 11. 2026

• 

  1856 Kaple, kde bydlí netopýři

  Novogotickou kapli před nádražím nechal postavit kníže Alois II. z Lichtenštejna jako poděkování za uzdravení z těžké nemoci a vysvětili ji 15. září 1856. Sloužila hlavně železničářům. Kvůli kolonii netopýra velkého je kaple evropsky významnou lokalitou.

  Wikipedie: Kaple svatého Cyrila a Metoděje (Břeclav) ↗ · ověřeno 9. 11. 2026

• 

  Velkomoravské hradiště na 55 hektarech

  Pohansko je rozsáhlé velkomoravské hradiště z 9. století o rozloze až 55 hektarů, postavené mezi rameny Dyje. Archeologové tu našli velmožský dvorec s kostelem, pohřebiště, rotundu i domy na kamenných podezdívkách.

  Wikipedie: Pohansko (hradiště) ↗ · ověřeno 9. 11. 2026

• 

  1812 Lovecký zámeček s archeologií

  Empírový lovecký zámeček Pohansko nechal v letech 1811–1812 postavit kníže Jan I. z Lichtenštejna podle návrhu Josefa Hardtmutha a Josefa Kornhäusela. Od roku 1998 v něm městské muzeum vystavuje nálezy ze sousedního slovanského hradiště.

  Wikipedie: Pohansko (zámek) ↗ · ověřeno 9. 11. 2026

• 

  Hrad, který dal jméno městu

  Na místě zámku stál pohraniční hrad, který postavil kníže Břetislav I. a od něhož dostalo panství své jméno. Renesanční zámek na jeho základech přestavěli Lichtenštejnové v 19. století v romantickém slohu. Od roku 2020 se postupně opravuje.

  Wikipedie: Břeclav (zámek) ↗ · ověřeno 9. 11. 2026

• 

  1522 Pivovar ze zámeckého areálu

  Zámecký pivovar vznikl v zámeckém areálu v roce 1522. Před druhou světovou válkou vařil až 50 000 hektolitrů ročně a v roce 1992 dokonce 225 tisíc hektolitrů. V roce 2014 měl výstav 15 000 hektolitrů.

  Wikipedie: Zámecký pivovar Břeclav ↗ · ověřeno 9. 11. 2026

• 

  1868 Synagoga s maurským interiérem

  Novorománskou synagogu s maurskými prvky v interiéru postavili v roce 1868 na náklady židovského starosty Davida Kuffnera na místě starší synagogy z roku 1697. Po válce sloužila jako skladiště, v letech 1997–1999 ji opravili a dnes ji využívá městské muzeum.

  Wikipedie: Synagoga v Břeclavi ↗ · ověřeno 9. 11. 2026

• 

  1892 Obřadní síň, která vypadá jako kostel

  Obřadní síň na židovském hřbitově dala v roce 1892 postavit rodina Kuffnerů podle návrhu Franze von Neumanna. Je z cihel a keramiky z lichtenštejnských závodů v Poštorné a působí jako křesťanský kostel. Po rekonstrukci v roce 2023 je v ní expozice o břeclavských Židech.

  Wikipedie: Židovská obřadní síň (Břeclav) ↗ · ověřeno 9. 11. 2026

• 

  1995 Moderní kostel na místě velkomoravského

  Dnešní kostel svatého Václava na náměstí je moderní stavba z roku 1995. Stojí na místě barokního kostela, který nahradil starší románský. Nejstarší kostel tu byl už asi ve druhé polovině 9. století jako součást velmožského dvorce.

  Wikipedie: Kostel svatého Václava (Břeclav) ↗ · ověřeno 9. 11. 2026

• 

  1898 Kostel, který postavili Poštorenští

  Novogotický kostel Navštívení Panny Marie v Poštorné postavili v letech 1895–1898 na přání místních obyvatel s podporou knížete Jana II. z Lichtenštejna. Projekt vedl architekt Karel Weinbrenner. Vysvětili ho 3. července 1898 za přítomnosti celé knížecí rodiny.

  Wikipedie: Kostel Navštívení Panny Marie (Poštorná) ↗ · ověřeno 9. 11. 2026
  Poštorná

• 

  Vila od lichtenštejnského architekta

  Vilu v Poštorné postavil na začátku 20. století kníže Jan II. z Lichtenštejna podle návrhu dvorního architekta Karla Weinbrennera ve stylu saské neorenesance. V roce 1924 ji koupil obchodník s vínem Rudolf Havlíček. V letech 1950–2010 v ní bylo zdravotní středisko.

  Wikipedie: Havlíčkova vila ↗ · ověřeno 9. 11. 2026
  Poštorná

• 

  1812 Zámeček v hraničním pásmu

  Lovecký zámeček Lány je nejjižnější stavbou Lednicko-valtického areálu, necelý kilometr od rakouské hranice. Postavil ho v letech 1810–1812 kníže Jan I. z Lichtenštejna. Po roce 1945 se ocitl v zakázaném hraničním pásmu a armáda ho zpustošila. Dnes je po opravě součástí ubytování.

  Wikipedie: Lány (Lednicko-valtický areál) ↗ · ověřeno 9. 11. 2026

• 

  Chrám nad Mlýnským rybníkem

  Monumentální klasicistní Apollónův chrám z počátku 19. století stojí na návrší nad Mlýnským rybníkem. Je jednou ze salet Lednicko-valtického areálu, který je na seznamu světového dědictví UNESCO.

  Wikipedie: Apollónův chrám (Lednicko-valtický areál) ↗ · ověřeno 9. 11. 2026
  Charvátská Nová Ves

• 

  1825 Tři Grácie u Prostředního rybníka

  Letohrádek s krytým sloupořadím na břehu Prostředního rybníka postavili v letech 1824–1825 podle návrhu Josepha Franze Engela. Sloužil i jako obydlí personálu. Před kolonádou stojí sousoší Tří Grácií od Johanna Martina Fischera z roku 1799.

  Wikipedie: Tři Grácie (Lednicko-valtický areál) ↗ · ověřeno 9. 11. 2026
  Charvátská Nová Ves

• 

  1810 Vzorový statek pro bernské krávy

  Empírový Nový dvůr postavil v letech 1809–1810 kníže Jan I. z Lichtenštejna podle návrhu Josefa Hardtmutha jako vzorový hospodářský statek v duchu osvícenství. Nejdřív se tu chovalo dvacet krav bernského plemene, pak vzácné merinové ovce. V roce 1819 přibyl kruhový salet.

  Wikipedie: Nový dvůr (Lednicko-valtický areál) ↗ · ověřeno 9. 11. 2026
  Charvátská Nová Ves

• 

  2021 Básně na pěší zóně

  Na pěší zóně před gymnáziem stojí od 17. září 2021 poesiomat. Přehraje básně Jana Skácela, Oldřicha Mikuláška, Ivana Blatného nebo Vítězslava Nezvala i písně Hradišťanu. Kousek od něj je Hlava křičícího muže Daniela Talavery z roku 1992.

  Wikipedie: Poesiomat (Břeclav) ↗ · ověřeno 9. 11. 2026

• 

  1899 Nejstarší kulturní instituce ve městě

  Městská knihovna byla založena v roce 1899 a je nejstarší kulturní institucí v Břeclavi. Jako pověřená knihovna se stará i o 77 knihoven v okolních obcích. Půjčuje knihy, e-knihy, čtečky i deskové hry.

  Wikipedie: Městská knihovna Břeclav ↗ · ověřeno 9. 11. 2026

Každou zajímavost jsme ověřili u zdroje v uvedený den a píšeme ji vlastními slovy. Fotky jsou z Wikimedia Commons pod svobodnou licencí s uvedením autora.

Časté otázky