Věděli jste? Zajímavá místa v Bruntále

16 ověřených zajímavostí o místech v Bruntále, každá s fotkou, zdrojem a datem ověření.

• 

  1223 Nejstarší institucionální město v Česku

  Jméno Bruntál vzniklo nejspíš počeštěním německého Freudenthal, volně přeloženo „Údolí radosti“; česká podoba je doložena až v listině z roku 1456. První písemná zmínka pochází z roku 1223 z privilegia pro Uničov, kterému král Přemysl Otakar I. povolil řídit se magdeburským právem, „které mají naši měšťané z Bruntálu“. Bruntál tedy musel vzniknout o několik let dřív, nejspíš kolem roku 1210, a je nejstarším institucionálním městem na území dnešního Česka. Bohatství mu přinášela těžba zlata, stříbra, mědi, olova a železa, a proto už nejstarší vyobrazení městského znaku z roku 1287 ukazuje horníka.

  Wikipedie: Bruntál ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1769 Zámek s trojúhelníkovým nádvořím, který měl jít k zemi

  Bruntálský zámek má neobvyklý půdorys kruhové výseče s trojúhelníkovým nádvořím obehnaným arkádami. Vznikl z pozdně gotického městského hradu z konce 15. století, který páni z Vrbna ve 2. polovině 16. století přestavěli v duchu severské renesance na reprezentační sídlo. Po Bílé hoře ho jako konfiskát získal Řád německých rytířů. Ve třicetileté válce byl tak poškozený, že se v polovině 18. století uvažovalo o jeho zbourání; místo toho přišla v letech 1766–1769 přestavba, která ojediněle spojila renesanci a baroko v jednom celku. Od roku 2002 je národní kulturní památkou a sídlí v něm muzeum.

  Wikipedie: Bruntál (zámek) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1757 Největší barokní stavba, která přežila požár města

  Piaristický klášter s kolejí a kostelem Panny Marie Těšitelky je největší barokní stavbou v Bruntále. Řád německých rytířů ho začal stavět v červnu 1731 podle plánů F. A. Hammerschmieda, aby tu piaristé mohli učit a zřídit gymnázium. Když zemřel velmistr řádu Franz Ludwig von Pfalz-Neuburg, jeho nástupce přestal stavbu platit a kolej se dokončila jen díky darům města a mecenášů. Kostel vysvětili v roce 1752 a celý areál byl hotový v roce 1757. Jako jedna z mála staveb odolal velkému požáru v 18. století, kdy lehl popelem skoro celý Bruntál.

  Wikipedie: Piaristická kolej (Bruntál) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1295 Kostel, kam lákalo odpustky patnáct italských biskupů

  Děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie, dříve zasvěcený svatému Václavu, stojí na gotických základech z druhé poloviny 13. století, stejně starých jako město. První písemná zmínka pochází z roku 1295, kdy jeho návštěvníkům udělilo patnáct italských biskupů a arcibiskupů čtyřicetidenní odpustky. Nejdřív vznikl kamenný presbytář, v polovině 14. století trojlodí. Ve 4. čtvrtině 16. století dostal renesanční podobu se schodovitým štítem a sgrafity a v roce 1585 k němu páni z Vrbna přistavěli rodinnou kapli.

  Wikipedie: Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Bruntál) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1653 Kaple za slib, který Švédové nedovolili splnit

  Poutní kostel Panny Marie Pomocné stojí na Uhlířském vrchu asi dva kilometry jihozápadně od Bruntálu. Podle legendy slíbil místodržitel řádových panství August Osvald z Lichtenštejna, že tu postaví kapli, pokud ubrání hrad Sovinec před Švédy. Švédové Sovinec v roce 1642 dobyli, přesto svůj slib splnil a v letech 1653–1655 tu vyrostla dřevěná kaple s kopií Cranachova obrazu Panny Marie Pomocné. Kvůli rostoucímu počtu poutníků ji v letech 1755–1758 nahradil barokní kostel podle plánů krnovského stavitele Georga Friedricha Gansa. Po devastaci ve 2. polovině 20. století byl obnoven po roce 1989 a jeho věž je vidět z mnoha kilometrů.

  Wikipedie: Kostel Panny Marie Pomocné (Bruntál) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1766 Čtyřřadá lipová alej k poutnímu kostelu

  Z Bruntálu na Uhlířský vrch vede čtyřřadá lipová alej, kterou v letech 1766–1770 po dostavbě nového poutního kostela nechal vysázet komtur svobodný pán von Riedheim. Tvoří ji hlavní alej široká 12 metrů a dvě boční aleje po 4 metrech. V letech 1885–1889 k ní okrašlovací spolek přidal lipami lemovanou „promenádní cestu“ od Kobylího rybníka. Stromy jsou od roku 1973 památné a celý areál je kulturní památkou. Podél cesty stojí čtrnáct zastavení křížové cesty, která v roce 2001 vyřezal bruntálský řezbář František Nedomlel ze dřev rostoucích v Nízkém Jeseníku.

  Wikipedie: Křížová cesta (Bruntál) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1966 Kopec za městem je jedna z nejmladších sopek v Česku

  Uhlířský vrch (672 m) asi dva kilometry jihozápadně od okraje Bruntálu je jednou z nejmladších vyhaslých sopek na českém území. Lávový proud z něj vytékal východním a severovýchodním směrem a tvoří ho čedič. Na jižním svahu zůstal opuštěný lom po těžbě sopečných tufů, ve kterém jsou vidět i větší sopečné pumy; v roce 1966 ho vyhlásili přírodní památkou. Kolem Bruntálu je takových vyhaslých čtvrtohorních sopek několik a většina z nich jsou stratovulkány, které střídavě vybuchovaly a vylévaly lávu.

  Wikipedie: Uhlířský vrch (Bruntálská vrchovina) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  Sloup tam, kde Švédové zajali velmistra

  V zahradě jednoho z domů v Sadové ulici stojí zděný sloup v podobě věžičky. Označuje místo, kde byl při obléhání města Švédy zajat Wilhelm Eckershausen zvaný Klippel, velmistr Řádu německých rytířů. Sloup postavili v první polovině 17. století a upravili v 80. letech 19. století. Původně stál v otevřené krajině, dnes je na kraji města mezi domy. Ve výklencích byly kdysi kamenné desky s nápisy, ze kterých zbylo jen nečitelné torzo jedné z nich.

  Wikipedie: Klippelův sloup (Bruntál) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  Vila, kde podnikatel bydlel i se svou firmou

  Mildnerovu vilu v Ruské ulici si na začátku 20. století postavil podle vlastního projektu bruntálský podnikatel Robert Mildner jako rodinné i firemní sídlo. V přízemí byl byt správce, sídlo firmy a projekční kancelář, v patře rozlehlý byt Mildnerovy rodiny a v podkroví bydleli svobodní zaměstnanci firmy. Stavba s prvky pozdní secese a novoromantismu si zachovala hrázděný štít, schodiště, vitrážové okno i štuky; na fasádě je dokonce plán vily a příložník. Od roku 1996 je chráněná a dnes slouží jako bytový dům.

  Wikipedie: Mildnerova vila ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  Volutový štít z doby pánů z Vrbna

  Gabrielův dům v rohu náměstí Míru je starobylá budova, ve které dřív sídlilo městské muzeum. Nejvýraznějším rysem je jeho volutový štít, typický pro slezskou renesanci poloviny 16. století. Dům pochází z doby rozkvětu města pod vládou pánů z Vrbna, kteří Bruntál od roku 1474 plánovitě budovali jako své sídelní město.

  Wikipedie: Gabrielův dům ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1801 Rodačka, která v osmi letech hrála ve Vídni

  V Bruntále se 7. října 1801 narodila rakouská herečka Therese Krones, česky Terezie Kronesová. Byla dcerou herce Franze Josefa Kronese, který byl od roku 1796 v Bruntále v angažmá jako zpěvák a herec u barona von Thiersheima. Už v pěti letech stála na jevišti po boku otce a bratra a v osmi hrála svou první samostatnou roli ve vídeňském Divadle v Leopoldstadtu. Když otec v roce 1819 přišel po těžkých omrzlinách o obě nohy, vydala se na vlastní dráhu a v roce 1821 se vrátila do Leopoldstadtu. Její rodný dům patří k významným domům ve městě.

  Wikipedie: Therese Krones ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1997 Nejmladší velká přehrada v Česku

  Kousek od Bruntálu, kde končí její vzdutí, leží přehrada Slezská Harta na řece Moravici. S rozlohou 8,7 km² je devátou největší přehradní nádrží v Česku a vzdutí dosahuje 16,5 kilometru. Stavět se začala v roce 1987 a dokončili ji v roce 1997, takže je nejmladší velkou přehradou v zemi. Hlavně nadlepšuje průtok Moravice pro vodárenskou nádrž Kružberk a dodává surovou vodu do úpravny v Leskovci nad Moravicí, odkud teče pitná voda do bruntálského vodovodu. Nádrží prochází historická zemská hranice Moravy a Slezska.

  Wikipedie: Vodní nádrž Slezská Harta ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1883 Jelení sál, největší sál ve městě

  Společenský dům v Ruské ulici stojí na místě hostince U Zlatého jelena a od konce 19. století je centrem společenského dění ve městě. K hostinci byl v letech 1882–1883 podle projektu Franze Meissnera přistavěn Jelení sál s bohatou štukovou výzdobou, největší sál ve městě s vynikající akustikou. V roce 1907 ho koupila německá sociální demokracie pro spolek Dělnický dům, za první světové války sloužil jako provizorní kasárna. V 60. letech původní hostinec zbourali a přestavba podle architektů Miloše Suchánka a Karla Tylovského nesla stopy bruselského stylu; v letech 2006–2007 se štuky obnovily.

  Wikipedie: Společenský dům (Bruntál) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1887 Luterský kostel, kde dnes slouží husité

  Novogotický kostel s třípatrovou věží byl postaven v letech 1883–1887 jako evangelický (luterský) podle projektu architekta Hermanna Grunnera. Od poloviny 20. století ho k bohoslužbám využívá Církev československá husitská. V interiéru jsou tribuny na litinových sloupech, otevřené krovy a hvězdicová klenba v kněžišti; ve věži visí tři zvony ulité v roce 1924. Sál pod kněžištěm zřízený v roce 1930 se kvůli blízkému rybníku nedá používat, protože je stále podmáčený.

  Wikipedie: Kostel Církve československé husitské (Bruntál) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1901 Nejstrmější česká trať bez ozubnice

  Z bruntálského nádraží odbočuje regionální trať do Malé Morávky, kterou v roce 1901 otevřely Císařsko-královské státní dráhy. Spojovala okresní město s rekreační oblastí v Jeseníkách. Se sklonem až 45 promile je nejstrmější českou železniční tratí bez ozubnice a po ozubnicové trati Tanvald–Harrachov druhou nejstrmější vůbec. Osobní doprava na ní byla v letech 2009–2019 přerušená. Samotná stanice Freudenthal vznikla na trati z Olomouce do Opavy, jejíž úsek z Krnova do Opavy začal jezdit 1. listopadu 1872.

  Wikipedie: Železniční trať Bruntál – Malá Morávka ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1405 Tři brány a bašty každých padesát metrů

  Středověký Bruntál stál na ostrožně obtékané Černým potokem, měl zaoblený půdorys a rozlohu kolem dvanácti hektarů. Hradby vznikly před husitskými válkami a zmiňuje je listina z roku 1405, ve které si město rozdělili vévodové Jan II. Opavský a Mikuláš IV. z Bruntálu. Opevnění tvořila pravděpodobně hlavní a parkánová hradba s půlkruhovými baštami nebo věžemi zhruba každých 40–50 metrů. Do města vedly brány Olomoucká, Niská a Krnovská. Dodnes se dochovaly jen nevelké zbytky hradby a dvou bašt, které jsou kulturní památkou.

  Wikipedie: Městské opevnění (Bruntál) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

Každou zajímavost jsme ověřili u zdroje v uvedený den a píšeme ji vlastními slovy. Fotky jsou z Wikimedia Commons pod svobodnou licencí s uvedením autora.

Časté otázky