Věděli jste? Zajímavá místa v Hranicích

15 ověřených zajímavostí o místech v Hranicích, každá s fotkou, zdrojem a datem ověření.

• 

  2022 Nejhlubší zatopená jeskyně na světě

  Hranická propast v národní přírodní rezervaci Hůrka u Hranic je s potvrzenou hloubkou přes 519,5 metru nejhlubší zatopenou sladkovodní jeskyní na světě. Suchá část je hluboká 69,5 metru a v zatopené části se změřilo nejméně 450 metrů, aniž by se dosáhlo dna. Podle zjištění z roku 2020 může zatopená část sahat až do hloubky 1 km. Propast má elipsovitý tvar, je dlouhá asi 110 metrů a široká asi 50 metrů.

  Wikipedie: Hranická propast ↗ · ověřeno 12. 11. 2026
  Hranice I-Město

• 

  2022 Nejhlubší jezero v Česku

  Na dně suché části Hranické propasti, 69,5 metru pod jejím okrajem, leží Hranické jezírko. Je jen 36 metrů dlouhé a 18 metrů široké, a přesto je nejhlubším jezerem v České republice. Podle dávných pověstí je bezedné; zatím největší potvrzená hloubka z roku 2022 je 450 metrů. Hladina jezírka kolísá zhruba o metr.

  Wikipedie: Hranické jezírko ↗ · ověřeno 12. 11. 2026
  Hranice I-Město

• 

  1846 Tři viadukty vedle sebe

  U nádraží Hranice na Moravě vedou údolím Veličky tři souběžné železniční obloukové mosty. První, cihlový most s 32 oblouky a délkou 448,5 metru, postavili v letech 1844 až 1846 pro Severní dráhu císaře Ferdinanda. Pracovalo na něm až 2500 lidí a zahynulo jich asi 20. Druhý, kamenný most přibyl v roce 1873, když trať dostala druhou kolej. Od roku 2007 jsou viadukty kulturní památkou.

  Wikipedie: Hranické viadukty ↗ · ověřeno 12. 11. 2026
  Hranice I-Město

• 

  1906 Meteorologický sloup se žabkou

  Na křižovatce u sadů Čs. legií stojí zděný meteorologický sloup, jeden ze dvou zachovalých sloupů ve městě. Postavili ho v roce 1906 spolu s nedalekým silničním mostem přes Bečvu. Původně měl na koruně orientační růžici, figurku žabky a kříž a nesl meteorologické přístroje. Je kulturní památkou jako součást městského parku.

  Wikipedie: Meteorologický sloup Hranice ↗ · ověřeno 12. 11. 2026
  Hranice I-Město

• 

  1847 Římský most, který s Římem nesouvisí

  Ve Velké vede přes říčku Ludinu u lesa Doubravy malý kamenný klenbový most zvaný Římský. Vedla přes něj stará obchodní cesta z Potštátu, zvaná Oderská. Postaven byl nejspíše v 18. století a v roce 1847 ho při stavbě Severní dráhy pravděpodobně přesunuli na nové místo. Přívlastek „římský“ nemá se starověkým Římem nic společného, jde nejspíš o lidové pojmenování.

  Wikipedie: Římský most (Velká) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1847 Opuštěný tunel Severní dráhy

  Slavíčský neboli Ferdinandův tunel je opuštěný železniční tunel dlouhý 258,9 metru a vysoký 6 metrů. Trať tu měla vést zářezem hlubokým 12 metrů, ale kvůli nestabilnímu podloží navrhl vrchní inženýr Karel Hummel otevřený tunel z kamenných kvádrů. Do provozu ho dali v roce 1847 na Severní dráze císaře Ferdinanda. Po stavbě druhé koleje v roce 1873 jezdily do Bohumína vlaky po ní a tunelem už jen vlaky směrem do Rakouska.

  Wikipedie: Slavíčský tunel ↗ · ověřeno 12. 11. 2026
  Slavíč

• 

  1864 Synagoga nad hradbami

  Synagoga mezi Janáčkovou a Čechovou ulicí stojí nad poloválcovou baštou městských hradeb a vede k ní ulička ze Židovských schodů. Postavili ji podle návrhu vídeňského architekta Franze Machera a dokončili v roce 1864 na místě dřevěné synagogy ze 17. století. Bohoslužby tu skončily v roce 1940 a v roce 1943 ji přestavěli na městské muzeum. Od roku 2023 v ní pořádá výstavy Galerie Synagoga.

  Wikipedie: Synagoga v Hranicích ↗ · ověřeno 12. 11. 2026
  Hranice I-Město

• 

  1621 Zámek se skleněným atriem

  Barokní zámek stojí na základech hradu, který vybudovali Pernštejnové. Jan Kropáč z Nevědomí si Hranice vybral za sídlo a hrad přestavěl na výstavný trojkřídlý renesanční zámek. Poslední majitel, který na zámku sídlil, Václav Mol z Modřelic, byl za stavovského povstání jedním z dvanácti moravských direktorů a 31. května 1621 ho zatkli. Dnes je v zámku městský úřad a nádvoří po rekonstrukci zakrývá skleněný příkrov, takže vzniklo světlé atrium.

  Wikipedie: Hranice (zámek) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026
  Hranice I-Město

• 

  1920 Vojenská akademie s francouzskými veliteli

  Vojenská akademie v Hranicích byla oficiálně otevřena 11. dubna 1920 a fungovala až do roku 1950. Na její koncepci se podíleli prezident T. G. Masaryk, básník J. S. Machar a francouzský generál Mittelhauser. V prvních letech jí veleli francouzští důstojníci a teprve v roce 1923 předal plukovník Forlot velení československému plukovníkovi Vratislavu Pechovi. Mezi učiteli akademie byli například Karel Klapálek a Ludvík Svoboda.

  Wikipedie: Vojenská akademie v Hranicích ↗ · ověřeno 12. 11. 2026
  Hranice I-Město

• 

  Lípa s nezvykle širokou korunou

  Památná lípa velkolistá v Gallašově ulici byla vysazena na paměť Josefa Heřmana Agapita Gallaše (1756–1840), hranického lékaře, spisovatele, vlastivědce a umělce. Stojí nedaleko jeho rodného domu, v pruhu trávy mezi silnicí a regulovaným korytem Veličky. Neobvykle širokou korunu jí dal cílený zahradnický ořez.

  Wikipedie: Gallašova lípa ↗ · ověřeno 12. 11. 2026
  Hranice I-Město

• 

  1896 Arboretum podle Thomayera

  Lesnická škola se do Hranic přestěhovala z Úsova v roce 1896 a pro výuku žáků tehdy vzniklo arboretum podle projektu zahradního architekta Františka Thomayera. Za druhé světové války nechalo německé vedení nejkrásnější část parku zničit: stromy a keře vytrhali, polili benzínem a spálili a na jejich místě vzniklo cvičiště a záhony. Dnes má arboretum rozlohu 3,07 hektaru a roste v něm přes 225 druhů dřevin.

  Wikipedie: Arboretum Střední lesnické školy v Hranicích ↗ · ověřeno 12. 11. 2026
  Hranice I-Město

• 

  1763 Nový kostel místo vypáleného

  Starý farní kostel stál na dnešním Školním náměstí, ale při švédském dobývání města v říjnu 1645 ho vyplenili a vypálili a pak chátral. Komise, kterou v roce 1752 vyslal majitel panství Karel Maxmilián z Ditrichštejna, ho prohlásila za nevyhovující a doporučila postavit nový kostel jinde. Jednolodní barokní kostel Stětí svatého Jana Křtitele pak vyrostl v letech 1754 až 1763 podle projektu architekta Františka Antonína Grimma. Vysvěcen byl v roce 1764.

  Wikipedie: Kostel Stětí svatého Jana Křtitele (Hranice) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026
  Hranice I-Město

• 

  1998 Lávka, na kterou přispěl nizozemský Voorburg

  V Rybářích vede přes Bečvu ocelová oblouková lávka pro pěší a cyklisty z roku 1998, jediný přechod přes řeku ve vesnici. Předchozí dvě lávky vždy zničily povodně a do konce 50. let tu proto jezdil přívoz. Po velkých povodních v roce 1997, které zničily další lávku, se začalo uvažovat o dnešní. Finančně na ni přispělo i nizozemské partnerské město Hranic Voorburg.

  Wikipedie: Lávka na Rybářích ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  Vodopády na Žabníku

  Na horním toku potoka Žabník pod Uhřínovem jsou tři větší kaskádovité vodopády vysoké kolem 2 metrů a několik menších. Teče jimi asi 20 litrů vody za sekundu. Leží na hranici katastru Uhřínova, místní části Hranic, a Podhoří, které patří k Lipníku nad Bečvou. Nedaleko je studánka, pramen Juřacka, a kolem vodopádů vedou cyklostezky.

  Wikipedie: Žabnický vodopád ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1871 Nejstarší střední škola v Hranicích

  Gymnázium Hranice je nejstarší střední školou v Hranicích a celém hranickém regionu. České městské gymnázium bylo založeno v roce 1871. Přes nadšení českých měšťanů bylo jeho financování pro město příliš velkou zátěží, a tak souhlasili s jeho přeměnou na německé gymnázium se státní správou. Zpočátku měla škola české pobočky.

  Wikipedie: Gymnázium Hranice ↗ · ověřeno 12. 11. 2026
  Hranice I-Město

Každou zajímavost jsme ověřili u zdroje v uvedený den a píšeme ji vlastními slovy. Fotky jsou z Wikimedia Commons pod svobodnou licencí s uvedením autora.

Časté otázky