Věděli jste? Zajímavá místa v Jičíně

16 ověřených zajímavostí o místech v Jičíně, každá s fotkou, zdrojem a datem ověření.

• 

  1633 Hlavní město Valdštejnovy šťastné země

  Po bitvě na Bílé hoře si Jičín za sídlo vybral Albrecht z Valdštejna a město se stalo hlavním městem jeho Frýdlantského vévodství, které nazýval „terra felix“, šťastnou zemí. Přivedl italské architekty a sochaře a v roce 1633 pro něj Nicolò Sebregondi vypracoval územní plán, podle kterého se mělo město zvětšit z dvou set na pět set šedesát domů. Patřil k prvním územním plánům ve střední Evropě. Valdštejnovo náměstí si dodnes drží podloubí po všech čtyřech stranách a v roce 2016 získal Jičín titul Historické město roku.

  Wikipedie: Jičín ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1840 Brána, kterou chtěl Valdštejn zbořit

  Valdická brána je jediným zbytkem středověkého opevnění Jičína. Dnešní hranolová věž vznikla v letech 1568–1578 na místě starší brány a po požárech v letech 1589, 1681 a 1768 se postupně zvyšovala. Italští architekti Albrechta z Valdštejna počítali s jejím zbořením kvůli rozšíření náměstí, vévoda ale v roce 1634 zemřel a k přestavbě nedošlo. Vysokou jehlanovou střechu dostala při opravě v roce 1840. K vyhlídkovému ochozu ve výšce 31 metrů vede 156 schodů a je odtud vidět až na Krkonoše a Ještěd.

  Wikipedie: Valdická brána ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1620 Výbuch při sepisování dědictví

  Po smrti Albrechta Jana Smiřického se o rodový majetek a jičínský zámek přely jeho sestry Eliška Kateřina a Markéta Salomena. Eliška se na zámku usadila, ačkoli měl připadnout sestře, a tak sem v roce 1620 přijeli královští komisaři, aby jí majetek zabavili. Když 1. února 1620 sepisovali v zámku inventář, vybuchl střelný prach a zahynulo 41 lidí, mezi nimi Eliška Kateřina i manžel Markéty Salomeny Jindřich Slavata z Chlumu. Příčina výbuchu nebyla nikdy objasněna.

  Wikipedie: Jičín (zámek) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1813 Salonek, kde se jednalo proti Napoleonovi

  V červnu a červenci 1813 se na jičínském zámku jednali zástupci rakouského císaře, ruského cara a pruského krále. Kníže Ferdinand z Trauttmansdorffu sem pozval císaře Františka I. s dvorem, car Alexandr I. pobýval v Opočně a pruský král Fridrich Vilém III. v Ratibořicích, a tak se zástupci panovníků setkávali v Jičíně. Dohodli se na spojení vojsk a ještě téhož roku byl Napoleon poražen v bitvě u Lipska. Konferenční salonek je jediným původním interiérem, který se v zámku dochoval.

  Wikipedie: Jičín (zámek) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1627 Katedrála pro biskupství, které nevzniklo

  Kostel svatého Jakuba Staršího nechal Albrecht z Valdštejna postavit hned vedle svého zámku na místě zbořených měšťanských domů; základní kámen položili v roce 1627. Navrhl ho Giovanni Battista Pieroni na půdorysu řeckého kříže a měl sloužit jako katedrála nového biskupství. Plán skončil Valdštejnovou násilnou smrtí, stavba se zastavila a zamýšlená kupole se čtyřmi věžemi už nikdy nevznikla. Kostel zprovoznili až v roce 1655. Se zámkem ho spojuje barokní chodba.

  Wikipedie: Kostel svatého Jakuba Staršího (Jičín) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1813 Valdštejnovo „casino“, které nikdy nedokončili

  Ve 20. letech 17. století začal Albrecht z Valdštejna pod Zebínem stavět příměstské sídlo se zahradami, kterému sám říkal „valdické casino“. Lodžie leží na ose jeho barokní komponované krajiny mezi hradem Veliš, Jičínem a kartouzou ve Valdicích. Jako řada jeho staveb ale zůstala nedokončená: chybí horní patra i velké oválné schodiště. V roce 1813 se tu konaly slavnosti pro císaře Františka I., když v Jičíně vyjednával protinapoleonskou koalici. Město areál koupilo v roce 1936.

  Wikipedie: Valdštejnská lodžie ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1631 Alej z 1152 lip

  Valdštejnova alej spojuje Jičín s Valdštejnskou lodžií v Sedličkách. Založili ji na přání Albrechta z Valdštejna v roce 1631 jako součást krajinářských úprav architekta Nicola Sebregondiho. Čtyřřadou alej dlouhou 1825 metrů tvořilo 1152 lip malolistých vysázených po šesti metrech, dnes v ní roste 986 stromů. Ani ty nejsou z Valdštejnovy doby, alej se průběžně obnovovala a průměrné stáří stromů je kolem sta let. Od roku 2026 je kulturní památkou a z místa mezi oběma stezkami je vidět na Valdickou bránu.

  Wikipedie: Valdštejnova alej ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1843 Rozhledna postavená, aby chudí měli práci

  Milohlídku na kopci Čeřovka postavili v roce 1843 a je nejstarší rozhlednou v Českém ráji. Nechal ji vystavět jičínský hejtman Hansgirg, aby dal práci a obživu chudším obyvatelům města, a zaplatili ji jičínští občané z darů. Připomíná to nápis „Vystavená ochotou spanilých dárců Milohlídka, v úlevu nuznoživých, k rozkoši krasolibé“. Novogotická věž připomínající hradní vížku je vysoká jen 8 metrů a na plošinu vede 60 schodů. Za druhé světové války ji hlídali nacisté.

  Wikipedie: Milohlídka ↗ · ověřeno 12. 11. 2026
  Valdické Předměstí

• 

  Švec, který urazil starostovi nohu

  Loupežník Rumcajs z večerníčků a knih Václava Čtvrtka s ilustracemi Radka Pilaře byl původně jičínský švec. Poctivě šil boty devět let, než u něj starosta Humpál objednal boty a Rumcajs mu nedopatřením urazil mohutnou nohu, starostovu pýchu. Za to byl z města vyhnán, usadil se v jeskyni v lese Řáholci a začal žít jako loupežník s Mankou a synkem Cipískem. Příběhy z 60. let vyšly i slovensky, polsky, německy, maďarsky či estonsky a Rumcajs je nejznámějším jičínským hrdinou.

  Wikipedie: Rumcajs ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1872 Nejstarší Husův pomník v Česku

  Pískovcový pomník mistra Jana Husa v Husově ulici odhalili 7. července 1872 a je nejstarším Husovým pomníkem v českých zemích. Vytvořil ho sochař Antonín Sucharda z Nové Paky. Většinu peněz vybrali občané ve sbírce, město přispělo jen 20 zlatými. Na podstavci je zlatý nápis „Vděčné památce Mistra Jana Husa občanstvo Jičínské 1872“ a v dalších letech se tu v předvečer výročí Husova upálení pravidelně konala vzpomínková setkání.

  Wikipedie: Pomník mistra Jana Husa (Jičín) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026
  Valdické Předměstí

• 

  1502 Věž, která zásobovala náměstí vodou

  Vodárenská věž na hrázi rybníka Kníže je nejstarší dochovanou světskou stavbou Jičína. Poprvé ji zmiňuje listina Mikuláše Trčky z Lípy z 6. července 1502 a v historických pramenech se jí říká prostě „Věž“. V roce 1543 ji Vilém Trčka z Lípy přestavěl do renesanční podoby. Voda z Cidliny odtud napájela kašny na náměstí; v roce 1876 dostala nová čerpadla po zřízení třetí kamenné kašny. Význam ztratila po vybudování vodovodu ze Studeňan v roce 1907 a pak sloužila jako trafostanice.

  Wikipedie: Vodárenská věž (Jičín) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026
  Holínské Předměstí

• 

  1835 Amfitríta, která přežila Neptuna

  V první polovině 19. století dostalo náměstí dvě nové kašny: na východní straně se sochou Amfitríty a na západní se sochou Neptuna. Obě empírové sochy vytvořil v roce 1835 novopacký sochař Jan Sucharda. Neptunova kašna špatně těsnila, a tak ji v roce 1894 zrušili a jičínská firma Knotek na jejím místě postavila kovový vodní stojan. Kašna Amfitríta s chrliči v podobě rybích hlav sloužila jako zdroj vody téměř beze změny až do počátku 20. století.

  Wikipedie: Kašna Amfitríta (Jičín) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1836 Studna postavená kvůli korunovaci

  Hluboká studna uprostřed jičínského náměstí se připomíná už ve středověku. V srpnu 1836 měl přes Jičín projíždět císař Ferdinand I. Dobrotivý na korunovaci českým králem do Prahy, a tak městská rada rozhodla studnu na jeho počest přestavět a pojmenovat „Korunovační“. Empírovou pískovcovou stavbu navrhl inženýr Josef Fritz; kvůli spěchu se ani nedodržely schvalovací předpisy. V roce 1936 studnu zazdili a stavbu doplnil meteorologický sloup podle návrhu Čeňka Musila.

  Wikipedie: Korunovační kašna (Jičín) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  2008 Synagoga, ve které se sušily byliny

  Jičínská synagoga z druhé poloviny 18. století patří k nejzachovalejším židovským památkám v Českém ráji. Po požáru v roce 1840 dostala schodiště na ženskou galerii a klasicistní výmalbu. Bohoslužby se v ní konaly do roku 1941 a do koncentračních táborů pak odvezli víc než sto jičínských Židů. Za komunismu sloužila jako sklad sušených bylin a chátrala. V roce 2001 ji soud vrátil židovské obci, po rekonstrukci ji v roce 2008 otevřeli a o rok později se tu konala první šabatová bohoslužba od konce války.

  Wikipedie: Synagoga v Jičíně ↗ · ověřeno 12. 11. 2026
  Holínské Předměstí

• 

  1910 Vila, na které tesařil Čtvrtkův dědeček

  Vilu Theodory Němcové v ulici Maršála Koněva postavil v roce 1910 stavitel František Mošna podle zjednodušeného návrhu Dušana Jurkoviče. Jurkovičův osobitý styl v ní spojuje secesi, lidovou architekturu a anglické hnutí Arts and Crafts; fasády byly původně cihlově červené a dům završuje mansardová střecha s vysokým krovem. Tesařské práce dělala firma stavitele Václava Fejfara, dědečka Václava Čtvrtka a velkého přítele Theodory Němcové.

  Wikipedie: Vila Dory Němcové ↗ · ověřeno 12. 11. 2026
  Holínské Předměstí

• 

  1923 Kino, které postavili váleční invalidé

  Biograf Český ráj otevřeli 16. prosince 1923. Stavbu prosadilo družstvo válečných poškozenců Bio Český ráj, založené v roce 1922, proti vůli jičínského Sokola, který provozoval kino ve vlastní budově. Kromě filmů se tu hrálo divadlo a konaly koncerty; v roce 1940 budovu přejmenovali na Mrňákovo divadlo po předsedovi družstva, po válce na Kino Svět a k původnímu jménu se vrátila v roce 1994. Po rekonstrukci v letech 2017–2018 má sál 153 míst a zvuk Dolby Atmos.

  Wikipedie: Biograf Český ráj ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

Každou zajímavost jsme ověřili u zdroje v uvedený den a píšeme ji vlastními slovy. Fotky jsou z Wikimedia Commons pod svobodnou licencí s uvedením autora.

Časté otázky