Věděli jste? Zajímavá místa v Jirkově

15 ověřených zajímavostí o místech v Jirkově, každá s fotkou, zdrojem a datem ověření.

• 

  1422 Hrad, který dostal jméno podle barvy

  Na ostrožně nad Jirkovem stával hrad Borek. Za husitských válek ho majitel Václav z Moravěvsi nechal opravit a natřít červenou barvou a jméno Červený hrádek se v pramenech objevuje od roku 1422. Dnešní raně barokní zámek dal postavit Jan Adam Hrzán z Harasova, stavba proběhla v letech 1669–1675. V srpnu a září 1938 tu poslední šlechtický majitel Max Egon Hohenlohe dojednal setkání britského vyjednavače Waltera Runcimana s představiteli Sudetoněmecké strany.

  Wikipedie: Červený hrádek (zámek, Jirkov) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026
  Červený Hrádek

• 

  1545 Kostelní věž, ze které je rozhledna

  Pozdně gotický kostel sv. Jiljí v Kostelní ulici vznikl přestavbou staršího kostela v roce 1538 a v letech 1542–1545 k němu přistavěli věž. Ta je dnes přístupná a slouží jako rozhledna. V předsíni u severního vchodu jsou náhrobní kameny Kryštofa z Karlovic a Jana z Veitmile. V letech 1660–1661 kostel upravili barokně a přistavěli Červenohrádeckou kapli; hřbitov ohrazený zdí kolem něj býval ještě v 18. století.

  Wikipedie: Kostel svatého Jiljí (Jirkov) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1982 Kostel odstřelený kvůli rozhledu řidičů

  Kostel sv. Linharta v Březenci pocházel z druhé poloviny 14. století; už v roce 1363 v něm bratři Jan a Huk z Alamsdorfu nechali zřídit oltář sv. Erazima. V letech 1749–1769 ho barokně upravili. V 70. letech 20. století ho označovali za zchátralý, i když ve špatném stavu byla jen střecha, a plánovala se oprava. V roce 1982 mu ale zrušili památkovou ochranu a týž rok ho odstřelili, aby nepřekážel rozhledu řidičů na sousední silnici.

  Wikipedie: Kostel svatého Linharta (Březenec) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026
  Březenec

• 

  1695 Park na místě hřbitova

  Hřbitovní kostel sv. Anny postavili v roce 1695 na starším hřbitově v místě původní kapličky. Uvnitř měl tři barokní oltáře, z nichž se žádný nezachoval. Hřbitov zrušili v roce 1904 a v roce 1925 na jeho místě vznikl park. Kostel v 50. letech vykradli a v březnu 1966 ho zbořili.

  Wikipedie: Kostel svaté Anny (Jirkov) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1863 Evangelický kostel, který zmizel

  Reformace se v Jirkově prosadila už v polovině 16. století, ale po Bílé hoře se protestanti museli v roce 1626 vystěhovat nebo přestoupit. Samostatný evangelický sbor tu znovu vznikl až v roce 1824. Kostel si postavil roku 1863 a sloužil zdejší německé evangelické komunitě. Po odsunu Němců po roce 1945 chátral a v roce 1984 ho zbořili; stál v pozdější Jezerské ulici.

  Wikipedie: Evangelický kostel (Jirkov) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1847 Synagoga, která přečkala válku jako sklad

  Klasicistní synagogu v ulici 5. května postavili v letech 1846–1847 podle plánů stavitele Dietricha a sloužila až do 30. let 20. století. Za druhé světové války unikla demolici, po válce byla skladem a později skladištěm při sběrně odpadů. V roce 2016 ji koupilo město Jirkov, aby ji opravilo pro výstavy a koncerty.

  Wikipedie: Synagoga v Jirkově ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1920 Vila, za kterou zimovali sloni a lvi

  Novorenesanční vilu postavil ve druhé polovině 19. století textilní podnikatel Karel Kühne. V roce 1920 ji koupil Karel Kludský starší, majitel jednoho z největších cirkusů v Evropě, a na pozemcích za ní zřídil zimoviště cirkusu se zvěřincem: lvy, tygry, slony, zebrami, tapíry i lamami. Bránu hlídaly kovové sochy lva a lvice. Po roce 1948 rodinu vystěhovali; od roku 2010 je ve vile Městská knihovna Jirkov.

  Wikipedie: Kludského vila ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1965 Přehrada s pitnou vodou v Telšském údolí

  Vodní nádrž Jirkov na řece Bílině v Telšském údolí postavili v letech 1960–1965 jako zdroj pitné vody. Sypaná kamenitá hráz je dlouhá 190 metrů a nad terénem měří až 50,8 metru. Kolem nádrže je ochranné pásmo, takže hráz a cesta kolem jezera jsou pro pěší a cyklisty otevřené jen od dubna do října. Na svahu nad přehradou je zřícenina hradu Najštejn.

  Wikipedie: Vodní nádrž Jirkov ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1363 Hrad, který opustili už ve 14. století

  Hrad Najštejn na ostrožně nad jirkovskou přehradou postavil pravděpodobně v první polovině 14. století Jetřich z Alamsdorfu jako nové sídlo rodu. Poprvé se připomíná v roce 1363. Fricolt z Alamsdorfu prodal roku 1381 ves Březenec řádu německých rytířů v Chomutově, brzy potom řádu připadl i hrad a zřejmě už ve 14. století byl opuštěný. Z hradu zbyl příkop s valem, který jádro odděloval od zbytku ostrožny.

  Wikipedie: Najštejn ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1951 Vesnice s mnoha podobami jména

  Jindřišská se v pramenech objevuje jako Heinrichsdorf (1383), haynersßdorf (1542), Hännersdorff (1623), Hannersdorf (1787) či Hennersdorf (1846); český název Jindřišská byl úředně stanoven až v roce 1951. V 16. století vesnice na čas zanikla, protože její obyvatelé vymřeli při morové epidemii, a znovu ji osídlili lidé z Vinařic. Leží tři kilometry severozápadně od Jirkova.

  Wikipedie: Jindřišská ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1986 Sídliště pro lidi ze zbořených vesnic

  Prvním jirkovským sídlištěm byly v 50. letech Nové Ervěnice, kam se stěhovali hlavně lidé ze zaniklých Ervěnic. V 70. letech vyrostla sídliště Jirkov-střed a Vinařická I pro zaměstnance podniku V. I. Lenina Komořany a v roce 1986 bylo dokončeno sídliště Vinařická II pro lidi ze zrušených Kundratic a Dřínova.

  Wikipedie: Jirkov ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1995 Trolejbusy místo rychlodráhy

  Pás sídlišť mezi Chomutovem a Jirkovem už autobusy nezvládaly a kloubovým Ikarusům nesvědčil kopcovitý terén. Plánovala se proto tramvajová rychlodráha, místy už byly silnice na tramvajové těleso připravené, ale ekonomický úpadek přelomu 80. a 90. let stavbu zastavil. V roce 1990 dostaly zelenou trolejbusy. První trať z Jirkova do Chomutova se začala stavět v roce 1992 a první cestující se svezli 1. července 1995.

  Wikipedie: Trolejbusová doprava v Chomutově a v Jirkově ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1417 Ves malých vinařů

  Jméno Vinařic pochází od slova vinařci, tedy malí vinaři; v pramenech se objevuje jako in Winarz (1417), Winarzicze (1542) nebo Weingarten (1623). Ves patřila k panství hradu Borek. Její majitel Jan Jindřich ze Štampachu se zúčastnil stavovského povstání v letech 1618–1620 a přišel o celý majetek. V 19. století se tu dařilo ovocnářství i chmelu a ještě na počátku 50. let 20. století bylo výnosné pěstování třešní. Jižní polovinu vsi zbořili kvůli sídlišti Vinařická, které se začalo stavět v roce 1974.

  Wikipedie: Vinařice (Jirkov) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1352 Malá Březná

  Březenec se původně jmenoval Březná. Aby se odlišil od okolních vesnic s podobným jménem, začalo se mu říkat Břězencě, tedy malá Březná, a změnou koncovky se jméno později změnilo na mužský rod. V listinách se objevuje jako Brziezna (1352), Pirkaw (1369), in Brzezency (1417) nebo Brzezowa (1571). První písemná zmínka z roku 1352 se týká zdejšího kostela sv. Linharta. Ves vlastnili páni z Alamsdorfu, kteří nedaleko založili hrad Najštejn.

  Wikipedie: Březenec ↗ · ověřeno 12. 11. 2026
  Březenec

• 

  1776 Park s cizokrajnými stromy u zámku

  Krajinářský park u Červeného hrádku začal zakládat v 60. letech 18. století Johann Adam Auersperg. Od roku 1776 tu hrabě Jindřich František z Rottenhanu nechal sázet cizokrajné stromy, které se staly základem parku. Oboru u zámku založili v polovině 19. století Buquoyové, Hohenlohové ji zrušili a nová vznikla v roce 1986. Od roku 2019 je území přírodní památkou: staré stromy s dutinami tu žijí vzácným broukům, jako je páchník hnědý.

  Wikipedie: Červený Hrádek (přírodní památka) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026
  Červený Hrádek

Každou zajímavost jsme ověřili u zdroje v uvedený den a píšeme ji vlastními slovy. Fotky jsou z Wikimedia Commons pod svobodnou licencí s uvedením autora.

Časté otázky