Věděli jste? Zajímavá místa v Kolíně

15 ověřených zajímavostí o místech v Kolíně, každá s fotkou, zdrojem a datem ověření.

• 

  Chór od Petra Parléře

  Raně gotický kostel sv. Bartoloměje vznikl ve druhé polovině 13. století, nejspíš z popudu Přemysla Otakara II. Ve 14. století k němu Petr Parléř, stavitel katedrály sv. Víta, přistavěl zcela nový vysoký „katedrální“ chór s věncem kaplí. Kostel je národní kulturní památkou.

  Wikipedie: Kostel svatého Bartoloměje (Kolín) ↗ · ověřeno 9. 11. 2026
  Kolín I

• 

  1889 Radnice s dějinami na fasádě

  Radnici na Karlově náměstí pseudorenesančně přestavěli v letech 1887–1889 podle projektu architekta Jana Vejrycha. Fresky na jejím průčelí namaloval Adolf Liebscher a zachycují události z dějin Kolína.

  Wikipedie: Kolínská radnice ↗ · ověřeno 9. 11. 2026
  Kolín I

• 

  1880 Kašna se dvěma vodami

  Do barokní kašny na Karlově náměstí v 15. a 16. století přiváděl vodu z Labe jednoduchý vodovod z dřevěných trubek. V roce 1880 kašnu přepažili: do jedné části dál tekla voda z Labe, do druhé z vodovodu od Štítar. Kusy dřevěného potrubí se našly při výkopech v roce 1981.

  Wikipedie: Kašna na Karlově náměstí (Kolín) ↗ · ověřeno 9. 11. 2026
  Kolín I

• 

  1437 Kámen útočiště

  Na místě kláštera vypáleného husity založil v roce 1437 hejtman Bedřich ze Strážnice hrad, který nazval Lapis refugii, Kámen útočiště. Stavbu vedl stavitel Petr, jehož jméno nesla deska nad bránou; je to nejstarší známé jméno stavitele hradu v Česku. Páni ze Žerotína hrad později přestavěli na renesanční zámek.

  Wikipedie: Kolín (zámek) ↗ · ověřeno 9. 11. 2026
  Kolín I

• 

  1696 Synagoga skrytá ve dvoře

  Kolínská synagoga stojí ve dvoře za třemi domy v bývalé Židovské uličce, takže z ulice skoro není vidět. Hebrejský nápis na štítu říká, že stavba začala v roce 1642 na místě starší synagogy a skončila v roce 1696. Vchází se do ní průchodem bývalé židovské školy, kde je dnes informační centrum.

  Wikipedie: Synagoga v Kolíně ↗ · ověřeno 9. 11. 2026
  Kolín I

• 

  1492 Druhý nejvýznamnější židovský hřbitov

  Starý židovský hřbitov v Kolíně je po pražském Starém židovském hřbitově považován za druhý nejvýznamnější v zemi. Na něco přes hektar se vejde kolem 2 600 náhrobků, nejstarší z roku 1492. Na náhrobku Eliáše Maisela, příbuzného pražského primase Mordechaje Maisela, je myš, symbol jeho jména.

  Wikipedie: Starý židovský hřbitov v Kolíně ↗ · ověřeno 9. 11. 2026
  Kolín II

• 

  1497 Bašta, ve které byl prach

  Pozdně gotická věž na Zálabské skále hlídala vstup na most přes Labe a poprvé je zmíněna v roce 1497. V 16. a 17. století sloužila jako vodárna. Jméno Práchovna dostala po roce 1757, kdy do ní přestěhovali sklad střelného prachu. Od roku 2006 je rozhlednou se skleněnou střechou.

  Wikipedie: Rozhledna Práchovna ↗ · ověřeno 9. 11. 2026
  Kolín V

• 

  1930 Vodojem, ze kterého je rozhledna

  Vodárnu s 45 metrů vysokým věžovým vodojemem postavili v roce 1930 podle projektu Jana Hráského a Františka Jandy. Věž je vidět z širokého okolí a od roku 2010 je kulturní památkou. Při rekonstrukci v roce 2015 z ní udělali rozhlednu.

  Wikipedie: Vodárna Kolín ↗ · ověřeno 9. 11. 2026
  Kolín II

• 

  1932 Elektrárna od Jaroslava Fragnera

  Elektrárnu na pravém břehu Labe postavili v letech 1930–1932 na místě bývalého cukrovaru podle návrhu Jaroslava Fragnera. Je cennou ukázkou českého industriálního funkcionalismu. Od podzimu 2024 už nespaluje uhlí, jen biomasu, a teplem zásobuje 7 000 domácností.

  Wikipedie: Elektrárna Kolín ↗ · ověřeno 9. 11. 2026
  Kolín V

• 

  1894 Nejstarší řepařská drážka v Čechách

  Řepařská drážka z roku 1894 byla nejstarší v Čechách. Vozila řepu z polí až do kolínského cukrovaru, který stál tam, kde je dnes elektrárna, a její trať měřila 10,6 kilometru. Zrušili ji v 60. letech a od roku 2000 ji nadšenci zase obnovují.

  Wikipedie: Kolínská řepařská drážka ↗ · ověřeno 9. 11. 2026
  Sendražice

• 

  1914 Hus jako hořící strom

  Sedmimetrový pískovcový pomník Jana Husa od Františka Bílka zobrazuje Husa jako hořící strom. Odhalit ho měli 5. července 1914, kvůli atentátu v Sarajevu se ale slavnost odložila na 20. září. Za okupace ho v roce 1941 rozřezali a stopy po tom jsou na něm vidět dodnes.

  Wikipedie: Pomník Mistra Jana Husa (Kolín) ↗ · ověřeno 9. 11. 2026
  Kolín III

• 

  1666 Klášter, kde se učili jezuité

  Základní kámen kapucínského kláštera položili v roce 1666. Po roce 1950 v něm byl internát obchodní akademie. Kapucíni ho po roce 1991 dostali zpět a pronajali jezuitům, kteří tu do roku 2012 měli noviciát. Od roku 2002 je klášter centrem duchovních cvičení.

  Wikipedie: Kapucínský klášter (Kolín) ↗ · ověřeno 9. 11. 2026
  Kolín IV

• 

  1845 Nejrušnější nádraží středních Čech

  Do kolínského nádraží ústí pět železničních tratí, od Prahy, Olomouce, Ledečka, Havlíčkova Brodu a Velkého Oseku. Je nejfrekventovanější stanicí ve středních Čechách. První nádraží tu začali stavět začátkem roku 1845.

  Wikipedie: Kolín (nádraží) ↗ · ověřeno 9. 11. 2026
  Kolín IV

• 

  1378 Kostel z roku 1378 za Labem

  Kostel sv. Víta v Zálabí, v místě někdejší osady Mnichovice, postavili v roce 1378. V roce 1497 ho poškodil požár, za třicetileté války zpustl a v roce 1683 ho rozšířili. Hřbitov kolem něj, kde se pohřbívalo v letech 1782–1882, částečně ustoupil stavbě Masarykova mostu.

  Wikipedie: Kostel svatého Víta (Kolín) ↗ · ověřeno 9. 11. 2026
  Kolín V

• 

  1494 Dům s hostincem a poštou

  Gotický dům U Bílé labutě na Karlově náměstí je doložen už v roce 1494. Po třicetileté válce ho přestavěli raně barokně a po požáru v roce 1734 na jednopatrový dům s podloubím. V 18. století tu Karel Čapek provozoval hostinec a pak v domě sídlil poštovní úřad.

  Wikipedie: Dům U bílé labutě (Kolín) ↗ · ověřeno 9. 11. 2026
  Kolín I

Každou zajímavost jsme ověřili u zdroje v uvedený den a píšeme ji vlastními slovy. Fotky jsou z Wikimedia Commons pod svobodnou licencí s uvedením autora.

Časté otázky