Věděli jste? Zajímavá místa v Kopřivnici
17 ověřených zajímavostí o místech v Kopřivnici, každá s fotkou, zdrojem a datem ověření.
-
Foto: Tedmek, CC BY-SA 3.0 Hrad nad městemZřícenina hradu Šostýn leží 1,5 kilometru jihovýchodně od centra ve výšce 442 metrů. Hrad vznikl nejspíš v letech 1280–1290, kdy kraj patřil rodu z Hückeswagenu, a sloužil od konce 13. do první poloviny 15. století. Dodnes jsou vidět odkryté základy bergfritu, sklepy paláce a zbytky vstupních staveb; místo je volně přístupné.
Wikipedie: Šostýn ↗ · ověřeno 11. 11. 2026 -
Foto: Aktron, CC BY-SA 4.0 1581 Panské sídlo mezi panelákyArcibiskupské zemanství je jeden z nejstarších objektů ve městě: první zmínka o dvoře je z roku 1581. Klasicistní podobu dostalo na počátku 19. století z iniciativy Ignáce Rašky a sídlu sloužilo do roku 1850; obklopovaly ho zahrady a anglický park. Do roku 1933 stála většina budov, pak zůstala jen obytná budova, kterou obestavěly panelové domy.
Wikipedie: Arcibiskupské zemanství (Kopřivnice) ↗ · ověřeno 11. 11. 2026 -
Foto: Fry72, Karel Frydrýšek, CC BY-SA 4.0 1934 Vyhlídka na počest básníkaPod hřebenem Brd postavil roku 1934 Klub českých turistů pískovcový památník s lavičkou na počest Petra Bezruče; je kulturní památkou. Stavba první, železobetonové rozhledny začala roku 1981 a trvala deset let, rychle však zarostla a zchátrala. V létě 2012 ji nahradila dřevěná čtyřpodlažní rozhledna; od roku 2024 je uzavřená.
Wikipedie: Bezručova vyhlídka (Kopřivnice) ↗ · ověřeno 11. 11. 2026 -
Foto: Jan Polák, CC BY-SA 3.0 1907 Hotel, kde spal MasarykHotel Novák na Štefánikově ulici dokončil roku 1892 místní rodák Jan Novák rozšířením původního hostince a řeznictví. Po něm ho vedla jeho dcera, později ho koupila Tatra. Roku 1907 tu při svých cestách po Rakousku-Uhersku přespal Tomáš Garrigue Masaryk. Budova později dostala druhé patro a dnes slouží jako Dům podnikatelů.
Wikipedie: Hotel Novák ↗ · ověřeno 11. 11. 2026 -
Foto: MartinVeselka, CC BY-SA 4.0 1934 Studánka s veršem o vrabečkoviV Motýlím údolí odhalil Klub československých turistů 10. června 1934 památník kopřivnického básníka Adolfa Jasníka, vlastním jménem Adolfa Míčka. Tvoří ho balvan s bronzovou deskou a veršem z Balady o vrabečkovi; před ním vyvěrá studánka s pískovcovou obrubou, v místě, kde se nepropustné slínovce a jílovce stýkají s propustnými pískovci.
Wikipedie: Jasníkova studánka ↗ · ověřeno 11. 11. 2026 -
Foto: Palickap, CC BY-SA 4.0 1885 Kaple, kterou dostavěli vesničanéStavba kaple sv. Máří Magdalény v Mniší začala roku 1885 podle plánů příborského stavitele Bedřicha Karlsedera a souvisí s kaplanem Antonínem Cyrilem Stojanem. Ten byl ale o dva roky později přeložen, a tak ji museli dokončit sami obyvatelé Mniší. Vysvětili ji v listopadu 1891 spolu s hřbitovem; ke stému výročí dostala zvon pojmenovaný po Stojanovi.
Wikipedie: Kaple svaté Máří Magdalény (Mniší) ↗ · ověřeno 11. 11. 2026 -
Foto: Mateo Pavlík, CC BY-SA 4.0 1975 Přehrada pro automobilkuVodní nádrž Větřkovice dva kilometry severovýchodně od Kopřivnice vznikla v letech 1973–1975 jako zásobárna vody pro Tatru a k tomu slouží dodnes; v provozu je od roku 1976. Sypaná zemní hráz je v koruně 460 metrů dlouhá a 15 metrů vysoká, hladina má asi 19,3 hektaru a nádrž pojme až 1 090 000 m³ vody. Kvůli suchu v 10. letech 21. století hladina prudce klesla.
Wikipedie: Vodní nádrž Větřkovice ↗ · ověřeno 11. 11. 2026 -
Foto: Hana Hettenbergerová, CC BY-SA 4.0 Kostel pro rostoucí průmyslové městoPseudogotický trojlodní kostel sv. Bartoloměje s vysokou průčelní věží stojí na Masarykově náměstí od 90. let 19. století. Nahradil původní dřevěný kostel, který asi 500 metrů odtud už nestačil rostoucímu průmyslovému městu. Před kostelem stojí takzvaný Kristiánův kříž, kulturní památka, a v noci je kostel nasvícený.
Wikipedie: Kostel svatého Bartoloměje (Kopřivnice) ↗ · ověřeno 11. 11. 2026 -
Foto: Adolf von Wolfskron, Public domain 1567 Dřevěný kostel na starém hřbitověDřevěný kostel sv. Bartoloměje stával u říčky Kopřivničky nedaleko fojtství, v místě dnešního Starého hřbitova. Postavili ho nejspíš kolem poloviny 16. století, soudě podle letopočtu 1565 na oltáři a 1567 na zvonu. Rostoucímu městu přestal stačit a roku 1897 ho úplně zbořili.
Wikipedie: Dřevěný kostel svatého Bartoloměje (Kopřivnice) ↗ · ověřeno 11. 11. 2026 -
Foto: Palickap, CC BY-SA 4.0 1597 Gotické jádro ve VlčovicíchKostel Všech svatých ve Vlčovicích vyrostl z pozdně gotické kaple postavené po roce 1510, jejíž obvodové zdi kněžiště a lodi v něm zůstaly. Koncem 16. století ji rozšířili o věž a boční kapli a roku 1597 kostel vysvětil olomoucký biskup Stanislav Pavlovský. Obklopuje ho hřbitov, ohrazený zdí s opěráky.
Wikipedie: Kostel Všech svatých (Vlčovice) ↗ · ověřeno 11. 11. 2026 -
Foto: Michal Maňas, CC BY 3.0 1789 Nejstarší dům ve městěMuzeum Fojtství sídlí v nejstarší budově Kopřivnice. Jméno má po fojtství, které tu vzniklo roku 1576; původní dřevěnou budovu nahradila zděná a dnešní podoba je z roku 1789. Fojtství bylo i první školou ve městě: na přelomu 18. a 19. století se učilo v jeho zadní místnosti. Narodil se tu Ignác Šustala, zakladatel podniku, z něhož vyrostla Tatra.
Wikipedie: Muzeum Fojtství ↗ · ověřeno 11. 11. 2026 -
Foto: Michal Maňas, CC BY 3.0 1850 Dílna se dvěma dělníkyZákladem dnešní Tatry byla malá dílna na kočáry a bryčky, kterou roku 1850 založil vyučený sedlář Ignác Šustala, syn kopřivnického rychtáře, ve svých 28 letech a jen se dvěma dělníky. Jeho lehké vozy si rychle získaly oblibu: podnik vyráběl hlavně bryčky zvané „Neutitscheinka“ podle německého jména Nového Jičína a vyvážel do Ruska, Haliče, Pruska i do zámoří.
Wikipedie: Kopřivnická vozovka ↗ · ověřeno 11. 11. 2026 -
Foto: Lmkoprivnice, CC BY-SA 4.0 1889 Vila továrníka, z níž je muzeumVilu na Štefánikově ulici postavil roku 1889 Heinrich Czeike starší pro majitele kopřivnické kočárovny Josefa Šustalu; současně vznikla sousední vila pro jeho bratra Adolfa a obě obklopoval anglický park. Po válce byly obě rodiny vysídleny a vila zabavena. Od 24. srpna 1947 v ní sídlí Lašské muzeum, založené Emilem Hanzelkou.
Wikipedie: Šustalova vila ↗ · ověřeno 11. 11. 2026 -
Foto: Mateo Pavlík, CC BY-SA 4.0 1935 Muzeum, o které se usilovalo od roku 1935První návrh na muzeum značky Tatra předložil místní historik Emil Hanzelka už roku 1935 majiteli automobilky Hanuši Ringhofferovi; počítal s výrobou kočárovky, automobilky i vagonky, tehdy ale zůstalo u jednání. Hanzelka se k myšlence vrátil roku 1945. Dnešní Muzeum osobních automobilů Tatra vystavuje 61 automobilů a desítky dílů, dokumentů, modelů a sportovních trofejí.
Wikipedie: Muzeum osobních automobilů Tatra ↗ · ověřeno 11. 11. 2026 -
Foto: RomanM82, CC BY-SA 4.0 2015 Náklaďáky v bývalé slévárněMuzeum nákladních automobilů Tatra sídlí na jihozápadním okraji areálu automobilky, v bývalé slévárně. Ukazuje nákladní, vojenské a speciální vozy Kopřivnické vozovky a Tatry; většina exponátů pochází ze sbírky sběratele Jiřího Hlacha, kterou Tatra získala roku 2015. Budovu vlastní Moravskoslezský kraj.
Wikipedie: Muzeum nákladních automobilů Tatra ↗ · ověřeno 11. 11. 2026 -
Foto: Dr. Killer, CC BY 2.5 1936 Vlak z Kopřivnice, který držel rekordSpoj Slovenská strela jezdí mezi Bratislavou a Prahou od července 1936. Zpočátku ho vozily dva motorové vozy M 290.0 (Tatra 68) z kopřivnické Tatry, díky nimž byla cesta o víc než hodinu rychlejší než s parní lokomotivou. Jízdní dobu 4 hodiny 18 minut z jízdního řádu 1938/39 překonaly až vlaky na počátku 21. století.
Wikipedie: Slovenská strela ↗ · ověřeno 11. 11. 2026 -
Foto: Jan Polák, CC BY-SA 3.0 2015 Veteráni, kteří odjíždějí na výletAuto moto muzeum Oldtimer otevřel roku 2015 Jaroslav Šerý. Ve sbírce má desítky automobilů a motocyklů světových značek, ale ne všechny jsou vystavené pořád: modely se obměňují podle toho, kdy je jejich majitelé chtějí sami používat. Prohlídka zabere asi hodinu.
Wikipedie: Auto moto muzeum Oldtimer ↗ · ověřeno 11. 11. 2026
Každou zajímavost jsme ověřili u zdroje v uvedený den a píšeme ji vlastními slovy. Fotky jsou z Wikimedia Commons pod svobodnou licencí s uvedením autora.
Časté otázky
Kolik zajímavých míst v Kopřivnici tu najdu?
Zatím 17, každé v konkrétní části města. Přibývají postupně, nejnovější jsou dole.
Jak zajímavosti vybíráme?
Jen ověřitelná fakta o místech, která dávají čtvrti tvář: stavby, parky, instituce. Píšeme vlastními slovy a u každé uvádíme zdroj a den, kdy jsme ji ověřili.
Odkud jsou fotky?
Z Wikimedia Commons pod licencemi, které vyžadují jen uvedení autora (CC BY, CC BY-SA, CC0). Autor a licence jsou u každé fotky.