Věděli jste? Zajímavá místa v Kralupech nad Vltavou

15 ověřených zajímavostí o místech v Kralupech nad Vltavou, každá s fotkou, zdrojem a datem ověření.

• 

  1895 Kostel, bez kterého by Kralupy nebyly městem

  Kralupy dlouho patřily k farnosti v Minicích. Vlastní kostel byl podmínkou pro povýšení na město, ale obec na něj neměla peníze. Stavbu umožnil až pražský probošt Eduard Tersch, který zaplatil asi dvě třetiny nákladů a daroval i varhany. Pseudogotický cihlový kostel s 63 metrů vysokou věží vysvětili 27. října 1895; Tersch při tom sám kázal a o tři roky později ho pohřbili do hrobky před hlavním oltářem.

  Wikipedie: Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Václava (Kralupy nad Vltavou) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1945 České Drážďany

  V poledne 22. března 1945 zaútočilo na Kralupy 125 amerických bombardérů B-24 a 20 bombardérů B-17. Hlavním cílem byla rafinerie Kralupol. Za zhruba půl hodiny svrhly přes 1 200 pum o váze kolem 316 tun. V Kralupech zahynulo odhadem 245 až 248 lidí, z toho 145 českých občanů. Kralupy se staly nejponičenějším městem v Čechách a začalo se jim říkat české Drážďany. Obětem náletu patří pamětní deska na kostele.

  Wikipedie: Letecký útok na Kralupy nad Vltavou 22. března 1945 ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1928 Most, jehož pilíře nesměly do řeky

  Masarykův most postavili po dlouhém úsilí města v letech 1926–1928 podle projektu Jarolíma Farského a Jiřího Krohy. Pilíře nesměly stát v řece, a tak má železobetonový most střední oblouk o rozpětí 80 metrů. Za první republiky se za přechod platilo mýtné na údržbu mostu; domek výběrčího se na kralupské straně zachoval, jen se zazděnými dveřmi a oknem.

  Wikipedie: Masarykův most (Kralupy nad Vltavou) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1996 Lávka, jejíž střed připlul na lodi

  Lávku pro pěší a cyklisty 65 metrů pod Masarykovým mostem postavily Vojenské stavby. Nejdřív vznikla krajní pole a pak 36 metrů dlouhý střední díl, vybetonovaný na lodi stejné délky. Pod stavbu ho dotáhly tři tažné čluny a pomáhaly i dva vyprošťovací tanky; ukotvili ho 16. října 1996. Lávka je dlouhá 208 metrů, otevřela se 20. prosince 1996 a lodní doprava se kvůli ní téměř nezastavila.

  Wikipedie: Lávka přes Vltavu v Kralupech ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  2017 Švejk hledí na Vaňkovu drogerii

  Kralupy jsou v Haškově Švejkovi zmíněné sedmkrát kvůli drogistovi Vaňkovi. Ten nebyl zcela smyšlený: inspirací byl Jan Vaněk, který měl drogerii na Palackého náměstí a s Haškem se znal. Drogerie je na stejném místě dodnes a od roku 2017 se na ni z lavičky dívá bronzový Švejk se psem na klíně od Alberta Králička. Má podobu Rudolfa Hrušínského z filmového Švejka.

  Wikipedie: Socha Josefa Švejka v Kralupech nad Vltavou ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1873 Synagoga s modlitebnou v patře

  Synagogu v ulici S. K. Neumanna postavili v roce 1873 místo modlitebny v Mikovicích. Neobvykle měla modlitební sál v prvním patře, v přízemí byl byt rabína a třídy židovské školy, kde sám učil. Bohoslužby se tu konaly do roku 1941. Ze 140 kralupských Židů deportovaných 22. února 1942 se téměř nikdo nevrátil; připomíná je deska v podobě přelomené šesticípé hvězdy z roku 2005.

  Wikipedie: Synagoga v Kralupech nad Vltavou ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1850 Nádraží na trati z Prahy do Drážďan

  Kralupské nádraží vzniklo na trati Severní státní dráhy z Prahy do Drážďan; stanice navrhl architekt Antonín Brandner. S úsekem z Prahy do Lovosic se otevřelo 1. června 1850. V letech 1865–1982 měly Kralupy ještě druhé nádraží Turnovsko-kralupsko-pražské dráhy. 17. června 1901 tu na sedm minut zastavil dvorní vlak s císařem Františkem Josefem I. a v poledne 22. března 1945 bylo nádraží spolu s rafinerií cílem amerického náletu.

  Wikipedie: Kralupy nad Vltavou (nádraží) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1937 Raněný s prstí z bojišť legií

  Pomník obětem obou světových válek v centru Kralup tvoří bronzová socha Raněného, padajícího vojáka, od Jana Straky, žáka Josefa Václava Myslbeka. Na podstavci z bílého travertinu je nápis „Nesmrtelným 1914–1918, 1939–1945“; druhý letopočet přibyl až po válce. Za deskou s názvy bojišť Zborov, Terron a Doss Alto je od roku 1937 uložena prsť z těchto bojišť československých legií.

  Wikipedie: Pomník obětem první a druhé světové války (Kralupy nad Vltavou) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  2021 Arménský křížový kámen v Husově parku

  V Husově parku stojí chačkar, arménský křížový kámen, ručně vytesaný z cihlově zbarveného arménského tufu a dovezený z Arménie. Připomíná oběti arménské genocidy, která začala 24. dubna 1915 a vzala život asi 1,5 milionu lidí. Postavili ho v roce 2021 s podporou města; ústředním motivem je arménský kříž v oblouku s tradičními ornamenty.

  Wikipedie: Památník arménské genocidy v Kralupech nad Vltavou ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  2002 Skála, která bývala mořským dnem

  Vrch Hostibejk přímo ve městě je od roku 2002 přírodní památkou. Chrání se tu vzorový geologický profil: karbonské arkózy, na které nasedají mladší křídové pískovce. Vrch kdysi býval dnem pravěkého moře, a tak jsou ve skále zachované skořápky pravěké fauny. Roste tu i vzácná bělozářka liliovitá.

  Wikipedie: Hostibejk ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  Nejstarší keramika z hrnčířského kruhu v Čechách

  Na ostrožně nad soutokem Holubického a Zákolanského potoka u Minic vzniklo v 6. století před naším letopočtem hradiště. Zaniklo asi po sedmdesáti letech, nejspíš požárem; mohlo být sídlem tehdejších elit a kultovním centrem. Archeologové tu v 70. a 80. letech získali desítky tisíc nálezů. K výjimečným patří nejstarší keramika v Čechách vyrobená na hrnčířském kruhu, náhrdelník z mořského korálu a trojbřitá bronzová šipka.

  Wikipedie: Minice (hradiště) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026
  Minice

• 

  Nejstarší památka Kralup

  Kostel sv. Jakuba Většího v Minicích je nejstarší památkou v Kralupech nad Vltavou. Původně gotický kostel založili za vlády Karla IV. v polovině 14. století. Je to prostý jednolodní kostel s hranolovou věží; několikrát ho přestavovali a dnes má novorenesanční podobu.

  Wikipedie: Kostel svatého Jakuba Staršího (Minice) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026
  Minice

• 

  1987 Skála s profilem Havlíčka Borovského

  Minická skála na jihozápadní hranici okresu Mělník je od roku 1987 přírodní památkou kvůli zbytkům stepních společenstev. Roste tu česnek tuhý, který je v Čechách jen na několika místech. Při pohledu od silnice prý skála připomíná profil Karla Havlíčka Borovského, a tak jí místní říkají Havlíčkova skála.

  Wikipedie: Minická skála ↗ · ověřeno 12. 11. 2026
  Minice

• 

  1723 Reliéf z Betlémské kaple

  Kostel v Zeměchách je doložený už v roce 1352, ale ten původní zničily husitské a třicetiletá válka. Dnešní barokní kostel se samostatnou zvonicí s cibulovou bání postavili v roce 1723 na návrší nad návsí, nejspíš podle návrhu Václava Špačka. Téměř 150 let v něm visel dřevěný polychromovaný reliéf Poslední večeře Páně, původně z pražské Betlémské kaple. Od roku 1918 je v Národním muzeu.

  Wikipedie: Kostel Narození svatého Jana Křtitele (Zeměchy) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026
  Zeměchy

• 

  Rokle, ve které se dají číst doby ledové

  Na jižním okraji Zeměch je přírodní památka Sprašová rokle, hluboko zaříznutá do mocné vrstvy navátých spraší. Spraš se tu ukládala přes 200 000 let a střídání světlých a tmavých vrstev půdy ukazuje, jak se střídaly doby ledové a meziledové. Na okrajích rokle zůstaly zbytky stepních porostů se vzácnými rostlinami a živočichy.

  Wikipedie: Sprašová rokle u Zeměch ↗ · ověřeno 12. 11. 2026
  Zeměchy

Každou zajímavost jsme ověřili u zdroje v uvedený den a píšeme ji vlastními slovy. Fotky jsou z Wikimedia Commons pod svobodnou licencí s uvedením autora.

Časté otázky