Věděli jste? Zajímavá místa v Krnově

15 ověřených zajímavostí o místech v Krnově, každá s fotkou, zdrojem a datem ověření.

• 

  1240 Krnův majetek, nebo lovecká ves?

  Krnov se poprvé připomíná v roce 1240 jako Kyrnow. Jméno je odvozené od osobního jména Krn a znamenalo Krnův majetek. Německé jméno Jegerdorf, lovecká ves, se objevuje v roce 1253 a zvolili ho zřejmě proto, že zní podobně jako české.

  Wikipedie: Krnov ↗ · ověřeno 11. 11. 2026

• 

  1531 Zámek severské renesance

  Kníže Jiří Hohenzollern, který koupil Krnovské knížectví, dal starý zámek zbourat a v letech 1531–1535 postavit nový, inspirovaný severskou renesancí; část peněz dali krnovští měšťané. V roce 1620 zámek navštívil český král Fridrich Falcký. Po roce 1622 ho koupili Lichtenštejnové a patřil jim až do konce druhé světové války.

  Wikipedie: Krnov (zámek) ↗ · ověřeno 11. 11. 2026

• 

  1523 Chodba ze zámku do kostela

  Švédská zeď je zbytek renesanční arkádové chodby s cimbuřím, postavené na koruně městské hradby. Vznikla při přestavbě opevnění za Jiřího Hohenzollerna v letech 1523–1543 a spojovala zámek s kostelem sv. Martina. Je volně přístupná po celý rok.

  Wikipedie: Švédská zeď ↗ · ověřeno 11. 11. 2026

• 

  1281 Věž pro městského věžného

  Kostel sv. Martina se začal stavět před rokem 1281. Původně měl jen jednu věž; druhou postavili až v roce 1554 i s ochozem a říkalo se jí městská věž, protože po ní obcházel městský věžný. Při opravě v roce 1967 se v podzemí kostela našly dvě krypty.

  Wikipedie: Kostel svatého Martina (Krnov) ↗ · ověřeno 11. 11. 2026

• 

  1371 Kostel, který byl šenkem

  Kostel sv. Ducha se špitálem je doložený nejpozději v roce 1371 a má nástěnné malby z konce 14. a počátku 15. století. V roce 1522 ho odsvětili a sloužil jako šenk a sýpka, znovu vysvěcený byl až v roce 1657. Dnes je koncertní a obřadní síní.

  Wikipedie: Kostel svatého Ducha (Krnov) ↗ · ověřeno 11. 11. 2026

• 

  1872 Synagoga, která přečkala válku

  Synagogu postavil místní stavitel Ernest Latzel v letech 1871–1872. Jako jedna z mála v regionu nebyla za nacistické okupace zničena: přestavěli ji na městskou tržnici. Od roku 1960 v ní sídlil okresní archiv, po povodni v roce 1997 byla vyklizena.

  Wikipedie: Synagoga v Krnově ↗ · ověřeno 11. 11. 2026

• 

  1238 Hrad zničený Tatary

  Hrad Cvilín, zvaný také Lobenštejn nebo Šelenburk, se poprvé připomíná v roce 1238. Původně tu na místě pravěkého hradiště stál dřevěný hrad, pak kamenný, který v roce 1241 zničil nájezd Tatarů. Do roku 1250 ho dal znovu postavit sám král. Dnes je z něj zřícenina.

  Wikipedie: Cvilín (hrad) ↗ · ověřeno 11. 11. 2026

• 

  1903 Lichtenštejnova rozhledna

  Kamennou rozhlednu na Cvilíně postavili v letech 1902–1903 podle plánů Ernsta Latzela s velkou podporou knížete Lichtenštejna a otevřeli ji 11. června 1903. Původně měřila 35 metrů, po válce přišla o věžičku na vrcholu a dnes má 29 metrů a 144 schodů na vyhlídkový ochoz.

  Wikipedie: Cvilín (rozhledna) ↗ · ověřeno 11. 11. 2026

• 

  1722 Kostel, který vykoupili měšťané

  Poutní kostel na Cvilíně postavili v letech 1722–1728 Andreas Gans a jeho syn Georg Friedrich. Josef II. ho v roce 1786 určil ke zboření, ale čtyři krnovští měšťané ho vykoupili za 406 zlatých. Od roku 2018 je celý areál národní kulturní památkou.

  Wikipedie: Kostel Panny Marie Sedmibolestné a Povýšení svatého Kříže na Cvilíně ↗ · ověřeno 11. 11. 2026

• 

  1928 Kino a divadlo pro tisíc diváků

  Městské divadlo postavili v letech 1927–1928 podle projektu architekta Lea Kammela jako kino a městskou scénu a otevřeli ho 11. listopadu 1928. Mělo 1 009 míst. Budova je ukázkou expresionistického kubismu a od roku 2005 je kulturní památkou.

  Wikipedie: Městské divadlo (Krnov) ↗ · ověřeno 11. 11. 2026

• 

  Jediný most, který válku přečkal

  Secesní ocelový nýtovaný most přes Opavu nahradil na přelomu 19. a 20. století starší kamenný most do Opavského Předměstí. Při otevření se jmenoval Říšský most a vyrobily ho železárny bratří Kleinů v Sobotíně. Za druhé světové války jako jediný zůstal neporušený.

  Wikipedie: Nýtovaný most přes Opavu (Krnov) ↗ · ověřeno 11. 11. 2026

• 

  Jeden z nejstarších kostelů českého Slezska

  Kostel sv. Benedikta v Kostelci patří k nejstarším sakrálním stavbám v českém Slezsku. Dnešní sakristie pochází podle archeologů z první poloviny 13. století a původně sloužila jako kněžiště; její fresky ze 13. a 15. století ukazují mimo jiné výjevy ze života sv. Benedikta.

  Wikipedie: Kostel svatého Benedikta z Nursie (Krnov) ↗ · ověřeno 11. 11. 2026

• 

  1901 Věž vysoká 52 metrů

  Novogotický evangelický kostel na Husově náměstí navrhl Franz Blasch a postavila ho firma krnovského stavitele Ernsta Latzela v letech 1901–1903, na pozemku, který evangelíci koupili od knížete Lichtenštejna. Jeho 52 metrů vysoká věž patří k dominantám města.

  Wikipedie: Evangelický kostel (Krnov) ↗ · ověřeno 11. 11. 2026

• 

  1873 Varhany z Krnova na světových výstavách

  Bratři Otto a Gustav Riegerové převzali v roce 1873 otcovu varhanářskou dílnu a ještě téhož roku postavili své první varhany, Opus 1, pro světovou výstavu ve Vídni. Po dalším velkém nástroji pro světovou výstavu v Paříži v roce 1878 mohli v Krnově postavit továrnu, jednu z nejznámějších v Evropě.

  Wikipedie: Rieger-Kloss ↗ · ověřeno 11. 11. 2026

• 

  1932 Tělocvična od Leopolda Bauera

  Sokolovnu postavili v letech 1932–1933 podle vítězného soutěžního návrhu krnovského rodáka Leopolda Bauera pro místní německý turnerský spolek, který ve městě působil přinejmenším od roku 1897 a desítky let neměl vlastní tělocvičnu. Konstruktivistická železobetonová hala patří k nejvýznamnějším ukázkám meziválečné moderní architektury ve Slezsku.

  Wikipedie: Sokolovna v Krnově ↗ · ověřeno 11. 11. 2026

Každou zajímavost jsme ověřili u zdroje v uvedený den a píšeme ji vlastními slovy. Fotky jsou z Wikimedia Commons pod svobodnou licencí s uvedením autora.

Časté otázky