Věděli jste? Zajímavá místa v Kroměříži

18 ověřených zajímavostí o místech v Kroměříži, každá s fotkou, zdrojem a datem ověření.

• 

  1998 Zámek na seznamu UNESCO

  Olomoucký biskup Jan II. koupil trhovou osadu Kroměříž v roce 1110 a od té doby patřila biskupství. Raně barokní zámek byl reprezentačním sídlem olomouckých biskupů a arcibiskupů. Spolu s Podzámeckou a Květnou zahradou je od roku 1998 na seznamu světového dědictví UNESCO.

  Wikipedie: Arcibiskupský zámek Kroměříž ↗ · ověřeno 9. 11. 2026

• 

  1675 Zahrada na bažině

  Květnou zahradu, původně zvanou Libosad, založil biskup Karel II. z Lichtenštejna-Kastelkornu v letech 1665–1675 na neplodné a bažinaté půdě za hradbami. Navrhli ji italští architekti Filiberto Lucchese a Giovanni Pietro Tencalla. Je to raně barokní zahrada ve stylu francouzských geometrických zahrad.

  Wikipedie: Květná zahrada ↗ · ověřeno 9. 11. 2026

• 

  1675 Kolonáda dlouhá 244 metrů

  Celou jednu stranu Květné zahrady tvoří arkádová kolonáda dlouhá 244 metrů, založená v roce 1675. Zdobí ji 44 soch antických bohů a mytických postav v nikách a 46 bust nad pilíři. Původně sloužila jako hlavní vstup do zahrady.

  Wikipedie: Kolonáda v Květné zahradě ↗ · ověřeno 9. 11. 2026

• 

  1668 Kyvadlo pod kopulí

  Osmiboká rotunda uprostřed Květné zahrady vznikla v letech 1666–1668 podle návrhu Giovanniho Pietra Tencally. Na začátku 20. století pod její kopuli na návrh fyzika a astronoma Františka Nábělka zavěsili Foucaultovo kyvadlo, které ukazuje otáčení Země.

  Wikipedie: Rotunda v Květné zahradě (Kroměříž) ↗ · ověřeno 9. 11. 2026

• 

  Park na 64 hektarech

  Podzámecká zahrada, lidově Podzámka, je anglický krajinářský park o rozloze 64 hektarů mezi zámkem a řekou Moravou. Roste v ní přes 200 druhů vzácných stromů z Evropy, Ameriky i Asie a protínají ji vodní kanály a rybníky. Je volně přístupná po celý rok.

  Wikipedie: Podzámecká zahrada ↗ · ověřeno 9. 11. 2026

• 

  1665 Biskupové, kteří razili mince

  Olomoučtí biskupové měli právo razit vlastní mince, které jim císař Rudolf II. v roce 1608 obnovil. Kardinál František z Ditrichštejna nechal v letech 1608–1636 razit sedmnáct druhů zlatých a stříbrných mincí. Barokní budovu mincovny postavil v roce 1665 biskup Karel II. z Lichtenštejna-Kastelkornu.

  Wikipedie: Biskupská mincovna ↗ · ověřeno 9. 11. 2026

• 

  1838 Kašna, ze které voda teče pořád

  Malou klasicistní vodárnu s kašnou se stále tekoucí vodou postavil v roce 1838 Anton Arche. Nad kašnou je litinový znak biskupa Maxmiliána Josefa Sommerau-Beckha a německý nápis s věnováním jeho „dobrému ochrannému městu Kroměříži“. Voda z ní dnes už není pitná.

  Wikipedie: Maxmiliánův vodovod ↗ · ověřeno 9. 11. 2026

• 

  1923 Elektrárna s Kaplanovými turbínami

  Vodní elektrárnu na Strži postavili v letech 1920–1923 u starého jezu na Moravě. Jako jedna z prvních dostala turbíny Viktora Kaplana, který je vyvinul na technice v Brně. Oběžná kola o průměru 2,2 metru byla na svou dobu velkým pokrokem.

  Wikipedie: Vodní elektrárna Strž ↗ · ověřeno 9. 11. 2026

• 

  1688 Židovská radnice

  Barokní budovu židovské radnice dal v letech 1687–1688 postavit biskup Karel z Lichtenštejna-Kastelkornu jako odměnu za věrné služby Židů po třicetileté válce. Navrhl ji snad Giovanni Pietro Tencalla. Byla střediskem kroměřížské židovské obce.

  Wikipedie: Židovská radnice v Kroměříži ↗ · ověřeno 9. 11. 2026

• 

  1680 Zeď proti sousedským sporům

  Zeď mezi židovskou čtvrtí a křesťanským městem postavil v roce 1680 na vlastní náklady biskup Karel II. z Lichtenštejna-Kastelkornu. Hlavním důvodem byly nekonečné žaloby křesťanských i židovských sousedů, jejichž zahrady a dvorky zasahovaly na cizí pozemky.

  Wikipedie: Separační zeď (Kroměříž) ↗ · ověřeno 9. 11. 2026

• 

  1610 Radnice s vězněm světcem

  Renesanční radnice na Velkém náměstí je poprvé zmíněna v roce 1572 a dodnes slouží městskému úřadu. Pod ní bývalo vězení, kde byl v roce 1610 vězněn uničovský farář svatý Jan Sarkander. Při švédském vpádu v roce 1643 radnice vyhořela i s městským archivem.

  Wikipedie: Kroměřížská radnice ↗ · ověřeno 9. 11. 2026

• 

  1665 Poslední městská brána

  Mlýnská brána je jediná dochovaná ze tří bran městského opevnění a navazuje na budovu zámku. Na věži zůstal zlomek malby s latinským nápisem, jehož chronogram skrývá letopočet 1665 a připomíná, jak biskup Karel II. obnovil město.

  Wikipedie: Mlýnská brána (Kroměříž) ↗ · ověřeno 9. 11. 2026

• 

  Do kostela suchou nohou

  Kostel svatého Mořice patří k největším gotickým stavbám v Česku. Ze severu na něj navazuje gymnázium, spojené Mlýnskou branou se zámkem, takže biskup mohl ze zámku do kostela dojít „suchou nohou“.

  Wikipedie: Kostel svatého Mořice (Kroměříž) ↗ · ověřeno 9. 11. 2026

• 

  1768 Kostel piaristů s 35metrovou kopulí

  Barokní kostel svatého Jana Křtitele postavili piaristé v letech 1737–1768 podle projektu Ignáce Josefa Cyraniho na místě románského kostelíka johanitů. Uvnitř je 42 metrů dlouhý a 15 metrů široký a jeho kopule je vysoká 35 metrů.

  Wikipedie: Kostel svatého Jana Křtitele (Kroměříž) ↗ · ověřeno 9. 11. 2026

• 

  1909 Nemocnice ve stylu vídeňské secese

  Areál psychiatrické nemocnice postavili v letech 1905–1909 ve stylu klasicismu a vídeňské geometrické secese. Nejvýraznější stavbou je kostel svatého Cyrila a Metoděje. Areál je památkově chráněný od roku 1958 a nemocnice je jedinou lůžkovou psychiatrií ve Zlínském kraji.

  Wikipedie: Psychiatrická nemocnice v Kroměříži ↗ · ověřeno 9. 11. 2026

• 

  1868 Kulturní dům nad pivními sklepy

  Nadsklepí postavili v letech 1868–1870 nad sklepy s lednicemi právovárečných měšťanů v bývalém hradebním příkopu. Velký sál přes sto let sloužil koncertům, divadlu a plesům a vystupovala tu i Ema Destinnová. Dnes je v budově také kino.

  Wikipedie: Nadsklepí ↗ · ověřeno 9. 11. 2026

• 

  1911 Let Jana Kašpara před 15 000 diváky

  Na místě dnešního letiště, tehdy vojenského cvičiště, odstartoval 2. července 1911 průkopník české aviatiky Jan Kašpar. Před 15 000 platícími diváky letěl třináct minut a úspěšně přistál. Plocha letiště dnes patří městu.

  Wikipedie: Letiště Kroměříž ↗ · ověřeno 9. 11. 2026

• 

  1680 Sloup s pozlacenou Pannou Marií

  Mariánský sloup na Velkém náměstí postavili jako poděkování za to, že město ušetřil velký mor v roce 1680. Sochy vytvořil Michael Zürn mladší se svou dílnou a socha Panny Marie je pozlacená. Je to ukázka raně barokního sochařství na Moravě.

  Wikipedie: Mariánský sloup v Kroměříži ↗ · ověřeno 9. 11. 2026

Každou zajímavost jsme ověřili u zdroje v uvedený den a píšeme ji vlastními slovy. Fotky jsou z Wikimedia Commons pod svobodnou licencí s uvedením autora.

Časté otázky