Věděli jste? Zajímavá místa v Kutné Hoře

19 ověřených zajímavostí o místech v Kutné Hoře, každá s fotkou, zdrojem a datem ověření.

• 

  Mince s nápisem Malin

  Malín, dnes část Kutné Hory, bylo raně středověké hradiště osídlené od konce 9. do počátku 11. století. Kníže Boleslav I. ho svěřil Slavníkovcům a Slavníkův syn Soběslav tu v mincovně razil stříbrné denáry se svým jménem a nápisem Malin Civitas. Z hradiště zbyly hlavně kostel svatých apoštolů Jana a Pavla a nevýrazné zbytky valů.

  Wikipedie: Malín (hradiště) ↗ · ověřeno 11. 11. 2026
  Malín

• 

  1142 Klášter podle sedla

  Klášter v Sedlci, nejstarší cisterciácký klášter u nás, založil roku 1142 Miroslav z Markvartic. Podle legendy se olomouckému biskupovi Jindřichu Zdíkovi, který tu nocoval, zjevil ve snu anděl a přikázal mu postavit klášter a pojmenovat ho podle sedla, které mu sloužilo jako polštář. Dnešní pětilodní kostel z let 1280–1320 obnovil na počátku 18. století Jan Blažej Santini-Aichel v duchu barokní gotiky.

  Wikipedie: Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele ↗ · ověřeno 11. 11. 2026
  Sedlec

• 

  1300 Kde se razily pražské groše

  Královský palác s mincovnou založil před rokem 1300 Václav II. a ražba tu běžela od roku 1300 do roku 1727: pražské groše i tolary. Z nádvoří vedly vchody do osmi dílen (šmiten) královských horních měst, každá se znakem svého města; zachovaly se zlomky šesti z nich, třeba Jihlavy, Opavy nebo Písku. Novogotické vybavení od Jana Kastnera z let 1893–1899 je tak věrné, že ho historici umění jen těžko rozeznávali od středověkého.

  Wikipedie: Vlašský dvůr ↗ · ověřeno 11. 11. 2026
  Kutná Hora-Vnitřní Město

• 

  1312 Tvrz, ze které je muzeum

  Hrádek se poprvé připomíná roku 1312; začínal jako dřevěná tvrz, která chránila hornické sídliště od západu. Koncem 15. století ho obchodník s rudou a mědí Jan Smíšek z Vrchoviště přestavěl na palác s arkýři, kaplí a výzdobou s hornickými motivy. V 17. století tu byla jezuitská škola a od roku 1996 expozice Českého muzea stříbra.

  Wikipedie: Hrádek (Kutná Hora) ↗ · ověřeno 11. 11. 2026
  Kutná Hora-Vnitřní Město

• 

  1350 Jedna věž ze dvou

  Kostel svatého Jakuba, původně zasvěcený Panně Marii, se začal stavět někdy po roce 1300 a do roku 1350 byl hotový presbytář; přispěla k němu i parléřovská huť. Poznáte ho podle dvojice věží v západním průčelí: severní měří 80 metrů, jižní nebyla nikdy dostavěna. Teprve roku 1410 dostala Kutná Hora vlastní farnost a přestala podléhat sedleckému klášteru.

  Wikipedie: Kostel svatého Jakuba Staršího (Kutná Hora) ↗ · ověřeno 11. 11. 2026
  Kutná Hora-Vnitřní Město

• 

  1388 Katedrála měšťanů

  Chrám svaté Barbory začali měšťané roku 1388 stavět na vlastní náklady a směle jím konkurovali pražské katedrále. Stojí za hradbami na pozemku pražské kapituly, mimo duchovní správu sedleckého kláštera. Stavba šla po etapách podle toho, jak se dařilo stříbrným dolům, a roku 1558 ji zastavili; na západě chrám uzavřela jen provizorní zeď. Od roku 1995 je na seznamu světového dědictví UNESCO.

  Wikipedie: Chrám svaté Barbory ↗ · ověřeno 11. 11. 2026
  Kutná Hora-Vnitřní Město

• 

  1495 Voda dřevěným potrubím

  Dvanáctibokou pozdně gotickou kašnu na Rejskově náměstí postavil v letech 1493–1495 nejspíš mistr Briccius Gauske a zaplatil ji Jan Smíšek z Vrchovišť, majitel Hrádku. Vodu do města musel přivádět několik kilometrů dlouhý dřevěný vodovod a kašna sloužila jako zásobárna pitné vody až do roku 1890.

  Wikipedie: Kamenná kašna v Kutné Hoře ↗ · ověřeno 11. 11. 2026
  Kutná Hora-Vnitřní Město

• 

  1499 Rytíři na štítě

  Kamenný dům na Václavském náměstí si dal v letech 1485–1499 postavit měšťan Prokop Kroupa. Roku 1499 byl povýšen do šlechtického stavu, a proto na štítě domu stojí rytíři. Kamenické práce dělal mistr Brikcius Gauske ze Zhořelce, který pracoval i na radnici ve Vratislavi. Dnes je dům součástí Českého muzea stříbra.

  Wikipedie: Kamenný dům v Kutné Hoře ↗ · ověřeno 11. 11. 2026
  Kutná Hora-Vnitřní Město

• 

  1511 Hřbitov se zemí ze Svaté země

  Podle pověsti přinesl sedlecký opat Heidenreich hrst země z Božího hrobu v Jeruzalémě a rozesel ji po klášterním hřbitově, a tak se sem pohřbívalo nejen z Čech, ale i z okolních zemí. Po zrušení hřbitova na konci 15. století uložili vykopané kosti v podzemní kapli, kde je roku 1511 poloslepý mnich seskládal do velkých pyramid. Dnešní výzdobu z kostí vytvořil pro Schwarzenbergy řezbář František Rint z České Skalice.

  Wikipedie: Kostel Všech svatých (Sedlec) ↗ · ověřeno 11. 11. 2026
  Sedlec

• 

  1555 Rodný dům kronikáře

  V domě na rohu Komenského náměstí a Rejskovy ulice se roku 1555 narodil kronikář Mikuláš Dačický z Heslova; jeho otec Ondřej Křivoláček zvaný Dačický dům koupil roku 1536. Kolem roku 1506 se mu říkalo Biskupský, protože ho přestavěli pro utrakvistického světícího biskupa Filipa Villanuovu. Dnes je v něm centrum, kde se dají interaktivně prohlédnout všechny české památky UNESCO.

  Wikipedie: Dačického dům ↗ · ověřeno 11. 11. 2026
  Kutná Hora-Vnitřní Město

• 

  1573 Tvrz, ze které je pivovar

  Tvrz Lorec na severním okraji města se poprvé připomíná roku 1418. Roku 1559 ji koupil Ondřej Dačický, kterému císař Ferdinand I. přiznal erb a predikát Dačický z Lorce, a jeho syn Václav tu roku 1573 postavil nový pivovar. Město tvrz koupilo roku 1589 a v barokní době ji postupně přestavěli na pivovar; z renesance zbyl vstupní portál v průčelí.

  Wikipedie: Lorec ↗ · ověřeno 11. 11. 2026

• 

  1622 Hřbitov, který se propadl

  Kostel Panny Marie Na Náměti, založený zřejmě před rokem 1357 na místě starší hornické kaple, patří spolu se svatým Jakubem k nejstarším v Kutné Hoře. Okolí je poddolované: roku 1622 se na hřbitově u kostela propadla zemina i s pohřbenými těly a další propad přišel roku 1741. Hřbitov se od konce 19. století nepoužíval a roku 1961 na jeho místě vznikl park.

  Wikipedie: Kostel Panny Marie Na Náměti ↗ · ověřeno 11. 11. 2026
  Kutná Hora-Vnitřní Město

• 

  1667 Kolej za hradbami

  Jezuité přišli do Kutné Hory roku 1626 a jejich kolej navrhl italský architekt Giovanni Domenico Orsi; základní kámen položili 8. května 1667. Nestojí v centru, ale za hradbami mezi Hrádkem a chrámem svaté Barbory, protože uprostřed města by se kolej plánované velikosti nevešla bez drahého vykupování a bourání domů. Pro nedostatek peněz šla stavba pomalu a do severního křídla se jezuité nastěhovali až 1. listopadu 1678.

  Wikipedie: Jezuitská kolej (Kutná Hora) ↗ · ověřeno 11. 11. 2026
  Kutná Hora-Vnitřní Město

• 

  1715 Sloup po poslední morové ráně

  Barokní morový sloup v Šultysově ulici vytvořil jezuitský sochař František Baugut v letech 1713–1715 jako připomínku poslední velké morové epidemie v českých zemích. Je vysoký 16,6 metru a postavený z místního mušlového vápence. Vrchol zdobí socha Panny Marie Immaculaty a v nejnižší části stojí plastiky havířů se štíty.

  Wikipedie: Morový sloup (Kutná Hora) ↗ · ověřeno 11. 11. 2026
  Kutná Hora-Vnitřní Město

• 

  1808 Tady se narodil autor hymny

  V domě U zlatého hřebene v dnešní Tylově ulici se 4. února 1808 narodil Josef Kajetán Tyl, autor textu české hymny Kde domov můj. Dům vyrostl na gotických základech po požáru města v roce 1823 a od roku 1862 nese na průčelí Tylův reliéf. Uvnitř jsou expozice o Tylovi a o kutnohorském podzemí.

  Wikipedie: Tylův dům (Kutná Hora) ↗ · ověřeno 11. 11. 2026
  Kutná Hora-Vnitřní Město

• 

  1869 Za 13 minut do města

  Hlavní nádraží v Sedlci otevřela 1. prosince 1869 Rakouská severozápadní dráha, která spojovala Vídeň s Berlínem. Od 10. ledna 1883 vede z hlavního nádraží místní dráha do dnešní stanice Kutná Hora město: cesta trvala 13 minut a jízdenka stála 15 krejcarů. Roku 1905 trať prodloužili až do Zruče nad Sázavou.

  Wikipedie: Kutná Hora hlavní nádraží ↗ · ověřeno 11. 11. 2026
  Sedlec

• 

  1902 Synagoga naproti jezuitům

  Secesní synagogu ve Smíškově ulici postavili roku 1902 podle projektu Bohuslava Moravce přímo naproti Jezuitské koleji. Bohoslužbám sloužila do druhé světové války; roku 1949 budovu koupila Církev československá husitská, které slouží dodnes. Od června 2015 je v ní stálá výstava Dějiny Židů v Kutné Hoře.

  Wikipedie: Synagoga v Kutné Hoře ↗ · ověřeno 11. 11. 2026
  Kutná Hora-Vnitřní Město

• 

  1992 Král Václav každé léto

  Královské stříbření je gotická slavnost, která se od roku 1992 koná každý rok koncem června. Děj se vždy odehrává o 600 let dřív, než je skutečný rok, a jeho jádrem je návštěva krále Václava IV. ve městě. K programu patří průvod od Vlašského dvora k chrámu svaté Barbory, rytířské turnaje i stříbrná mše a v dobových kostýmech se přidává i mnoho Kutnohoráků.

  Wikipedie: Královské stříbření Kutné Hory ↗ · ověřeno 11. 11. 2026

• 

  2013 Rozhledna s výtahem

  Na Kaňku, nejvyšším vrcholu Malešovské pahorkatiny (353 m), stávala hájovna, kterou roku 1895 přestavěli na vyhlídkovou restauraci. Betonovou rozhlednu obloženou kyklopským zdivem tu otevřeli 30. dubna 2013: je vysoká 30 metrů a na zasklený ochoz ve výšce 26 metrů vede 144 schodů i výtah. Za dobré viditelnosti je odtud vidět až Ještěd nebo Krkonoše.

  Wikipedie: Kaňk (rozhledna) ↗ · ověřeno 11. 11. 2026
  Sedlec

Každou zajímavost jsme ověřili u zdroje v uvedený den a píšeme ji vlastními slovy. Fotky jsou z Wikimedia Commons pod svobodnou licencí s uvedením autora.

Časté otázky