Věděli jste? Zajímavá místa v Mělníku

18 ověřených zajímavostí o místech v Mělníku, každá s fotkou, zdrojem a datem ověření.

• 

  1274 Věnné město českých královen

  Na místě zámku stávalo raně středověké hradiště, na konci 10. století sídlo kněžny Emmy, kde se razily denáry. Roku 1274 povýšil Přemysl Otakar II. podhradí na město a Karel IV. z něj udělal věnné město českých královen a centrum českého vinařství; odsud se vozilo víno pro krále. Poslední královnou, která tu sídlila, byla do roku 1475 Johanka z Rožmitálu, manželka Jiřího z Poděbrad.

  Wikipedie: Mělník (zámek) ↗ · ověřeno 11. 11. 2026

• 

  1172 Věž nad soutokem

  Kostel sv. Petra a Pavla patří k nejstarším v Čechách: jeho počátky se kladou do doby kolem roku 1000 a kněžny Emmy, první přímá zmínka je ale až z roku 1172, kdy po zásahu blesku vyhořel. Dnešní věž vysoká 65,87 metru postavili v letech 1483–1488 a tyčí se nad soutokem Labe s Vltavou. Pod kněžištěm je krypta s kostnicí, kam se od 30. let 16. století ukládaly kosti asi 15 tisíc lidí.

  Wikipedie: Kostel svatého Petra a Pavla (Mělník) ↗ · ověřeno 11. 11. 2026

• 

  1967 Víno v lahvi podle středověkého střepu

  Víno Ludmila z mělnických vinic vyrábějí Lobkovicové. Stáčí se do lahví zvaných kalamář: na počátku 20. století archeologové na nádvoří zámku našli úlomky keramické láhve z doby Karla IV. a podle ní vznikl tvar, který se používá dodnes. Na Světovou výstavu 1967 se ho dovezlo 6 045 lahví. Lobkovicové mají zvyk nechat při narození potomka vyrobit dubový sud, který mu v 17 letech naplní vínem a k 18. narozeninám ho daruje.

  Wikipedie: Ludmila (víno) ↗ · ověřeno 11. 11. 2026

• 

  Muzeum vína a dětských kočárků

  Regionální muzeum na náměstí Míru sídlí v bývalém kapucínském klášteře, budova sama pochází z druhé poloviny 14. století. Zaměřuje se na dějiny vinařství v Čechách a na výrobu dětských kočárků: druhá stálá expozice v Ostruhové ulici ukazuje kočárky od druhé poloviny 19. století do konce 60. let 20. století. Víno se tu dá ochutnat ve sklepích ze 14. století.

  Wikipedie: Regionální muzeum Mělník ↗ · ověřeno 11. 11. 2026

• 

  1585 Kde přespala svatá Ludmila

  Podle legendy místní pohané nechtěli čerstvě pokřtěnou kněžnu Ludmilu, zdejší rodačku, pustit do města, a tak musela přespat právě tady; tráva tu pak zůstávala zelená i v zimě. Pozemek roku 1583 darovala měšťanka Ludmila (či Anna) Mettelicová, stavby kostela roku 1585 se ale nedočkala. Roku 1639 ho zničili Švédové. Ve zvonici visí zvon z roku 1598, nejstarší dochovaný v Mělníku.

  Wikipedie: Kostel svaté Ludmily (Mělník) ↗ · ověřeno 11. 11. 2026

• 

  Hradby po obvodu hradiště

  Mělnické hradby vedly po obvodu původního raně středověkého hradiště: hlavní hradba z opuky byla asi dva metry silná, za ní parkán a příkop. Do města se vcházelo dvěma branami, Labskou a Pražskou. Většinu hradeb i Labskou bránu zbořili v 19. století; asi 400 metrů zbytků zůstalo podél Erbenovy a Ostruhové ulice severně od náměstí Míru.

  Wikipedie: Městské opevnění (Mělník) ↗ · ověřeno 11. 11. 2026

• 

  1938 První svařovaný most a monstrance ve studni

  Most Josefa Straky z roku 1938 je první celosvařovanou mostní konstrukcí na českém území, a proto je technickou památkou; měří 254 metrů. Stojí na místě nýtovaného mostu z roku 1888, který nahradil přívoz. Když v květnu 1887 kopali základy toho staršího, našli studnu a v ní pozlacenou monstranci z 15. století, kterou dnes má městské muzeum. Most nese jméno mělnického veslaře a olympionika.

  Wikipedie: Most Josefa Straky ↗ · ověřeno 11. 11. 2026

• 

  1449 Radnice, které se říkalo rychta

  Na místě radnice stála už ve 14. století rychta s kaplí sv. Barbory a sv. Jakuba. Město ji roku 1449 odkoupilo a udělalo z ní radnici, budově se ale dál říkalo rychta. Před rokem 1558 dostala renesanční arkýř s podloubím a sgrafita, po požáru roku 1765 ji barokně opravovali až do roku 1793. Dnešní radnice vznikla spojením tří původně samostatných domů.

  Wikipedie: Radnice v Mělníku ↗ · ověřeno 11. 11. 2026

• 

  1911 První zdymadlo nad soutokem

  Zdymadlo Hadík pod Rousovicemi dokončili roku 1911 jako první stavbu pro splavnění středního Labe podle vodocestného zákona z roku 1901. Jeho plavební komora 73 × 11 metrů byla pro lodě o nosnosti 600 až 800 tun. Lodím sloužilo do 70. let 20. století, kdy ho kvůli přepravě uhlí do elektrárny Chvaletice nahradilo nové zdymadlo; komora stojí dodnes.

  Wikipedie: Zdymadlo Hadík ↗ · ověřeno 11. 11. 2026

• 

  1878 Židovský hřbitov v Podolí

  Malý počet Židů žil v Mělníku už od počátku 15. století. Samostatná židovská obec si stavbu vlastního hřbitova v Podolí prosadila v únoru 1878; roku 1881 přibyla márnice a o pět let později domek pro hrobníka. Do roku 1942 tu pohřbili kolem 270 lidí. V letech 2015–2016 hřbitov celý obnovili a zrestaurovali všechny náhrobky.

  Wikipedie: Židovský hřbitov v Mělníku ↗ · ověřeno 11. 11. 2026

• 

  1263 Klášter, ze kterého je domov seniorů

  Klášter augustiniánů na Pšovce založili roku 1263 bratři Pavel z Luštěnic a Smil z Cítova; mniši přišli z Pivoně. Dne 18. března 1421 ho vypálili husité a 26 členů konventu bylo pobito nebo uteklo, řeholní život se obnovil až roku 1484. Dnešní podoba je barokní a v budově sídlí dům pro seniory s pečovatelskou službou.

  Wikipedie: Klášter augustiniánů (Mělník-Pšovka) ↗ · ověřeno 11. 11. 2026

• 

  2005 Poutní kostel, z něhož je smuteční síň

  Gotický kostel Nejsvětější Trojice na Chloumku, dnes barokní, obklopil ve druhé polovině 17. století ze tří stran ambit kolem hřbitova. V 70. letech 20. století ho přes protesty církve, památkářů i veřejnosti upravili na smuteční síň. Roku 2005 se obnovila tradice trojických poutí, které se tu konaly od 16. století až do 50. let 20. století.

  Wikipedie: Kostel Nejsvětější Trojice (Mělník) ↗ · ověřeno 11. 11. 2026

• 

  1907 Vila surrealistického básníka

  Secesní vilu mezi zbytky městských hradeb postavili roku 1907 pro advokáta Aloise Balíka podle návrhu Bohumila Hypšmana. Později patřila jeho vnukovi, surrealistickému básníkovi Oldřichu Wenzlovi, který ji po své smrti roku 1969 odkázal městu. V 80. letech ve vile sídlila kriminální služba SNB a při přestavbě zničila bohatě zdobenou fasádu. Kulturní památkou je od roku 2024.

  Wikipedie: Balíkova vila ↗ · ověřeno 11. 11. 2026

• 

  1876 Vila zvaná Kradlovka

  Novogotickou vilu Karola u zámku si postavil okresní tajemník František Vinkler a pojmenoval ji po manželce Karolíně. Vinkler ale v mělnické hospodářské záložně dlouho prováděl rozsáhlé defraudace, a tak se vile nějakou dobu posměšně říkalo Kradlovka. Starší část je z roku 1876, novější z roku 1886. V letech 1981–2020 v ní byla městská knihovna, od roku 2022 základní umělecká škola.

  Wikipedie: Vila Karola ↗ · ověřeno 11. 11. 2026

• 

  Vila vinařské rodiny

  Neorenesanční vilu sv. Julie navrhl architekt Josef Schulz pro podnikatele Josefa Viktorína, který se do ní přestěhoval z mělnické čtvrti Rybáře. Po jeho smrti vedli rodinnou firmu synové; první světová válka a krize ale vedly k tomu, že firmu, vinice (mezi nimi vinici sv. Julie) i vinařství rozprodali. Od 50. let do roku 1990 vilu užívala okresní vojenská správa.

  Wikipedie: Vila svaté Julie ↗ · ověřeno 11. 11. 2026

• 

  1936 Kulturní dům na místě vinice

  Masarykův kulturní dům z roku 1936 stojí na pozemku bývalé vinice Šafranice, kterou město koupilo. Architektonickou soutěž z roku 1930 vyhráli mělničtí architekti Josef Širc a Bedřich Zeman, konečný návrh vznikl sloučením s levnějším projektem Jana B. Zeleného. Peníze na stavbu sháněl od roku 1932 spolek, který pořádal kulturní akce, a přispívaly firmy i jednotlivci z Mělníka a okolí.

  Wikipedie: Masarykův kulturní dům v Mělníku ↗ · ověřeno 11. 11. 2026

• 

  2002 Štoly se zkamenělými rybami

  Rozsáhlé opukové lomy ve Vehlovicích otevřeli kvůli stavbě Polabské dráhy. Nažloutlé svrchní opuce se přezdívalo žloutek a dobývala se i podzemními štolami. Ty jsou dnes přírodní památkou (od roku 2002): významným nalezištěm křídových zkamenělin, hlavně ryb, a v zimě útočištěm netopýrů a vrápenců.

  Wikipedie: Vehlovické opuky ↗ · ověřeno 11. 11. 2026

• 

  1874 Nádraží na trati z Vídně do Berlína

  Mělnické nádraží postavila Rakouská severozápadní dráha, která spojovala Vídeň s Berlínem; jednotnou podobu stanic pro celou trať navrhl architekt Carl Schlimp. Provoz začal 1. ledna 1874. Úsek z Lysé do Mělníka dostal druhou kolej roku 1909 a celou druhou kolej mezi Kolínem a Děčínem dokončili během první světové války, hlavně prací ruských válečných zajatců.

  Wikipedie: Mělník (nádraží) ↗ · ověřeno 11. 11. 2026

Každou zajímavost jsme ověřili u zdroje v uvedený den a píšeme ji vlastními slovy. Fotky jsou z Wikimedia Commons pod svobodnou licencí s uvedením autora.

Časté otázky