Věděli jste? Zajímavá místa v Nymburce

16 ověřených zajímavostí o místech v Nymburce, každá s fotkou, zdrojem a datem ověření.

• 

  1275 Nový hrad, ne Svinibrod

  Jméno Nymburk pochází ze slova Neuenburch, latinsky Novum Castrum, tedy Nový hrad. Podle Hájkovy kroniky ze 16. století se město dřív jmenovalo Vícemílov, hanlivě Svinibrod, protože se za Labem pásly divoké svině, a založeno mělo být už roku 779. Historici tyto báje odmítli: za nejpravděpodobnější rok založení dnes platí 1275, kdy král Přemysl Otakar II. uložil lokátorovi Konrádovi vyměřit a zřídit město. Založili ho němečtí a holandští kolonisté a čeština tu nad němčinou převládla až v době husitských válek.

  Wikipedie: Nymburk ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1275 Cihlové hradby po rýnském vzoru

  Hradby začali stavět hned po založení města kolem roku 1275 a pokračovali za Václava II. Ve středním Polabí chyběl kvalitní stavební kámen a Nymburk osidlovali kolonisté z okolí dolního Rýna, a tak zdi postavili z cihel, jak to znali z domova. Před „červenou“ cihlovou hradbou vykopali vodní příkop, dnešní Malé Valy. Po husitských válkách přibyl druhý, mnohem širší příkop, Velké Valy, a mezi nimi „bílá“ parkánová zeď z opuky. Ani zesílené hradby město za třicetileté války neochránily a později je obyvatelé sami bořili nebo zazdívali do nových domů, jak je vidět v Hradební ulici.

  Wikipedie: Městské opevnění (Nymburk) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1634 Cihlový kostel s navždy zavřeným portálem

  Kostel svatého Jiljí je ukázkou gotické cihlové architektury, pískovec použili jen na některé články. Techniku režného zdiva sem zřejmě přinesli vlámští lokátoři z dolního Rýna. Jeho štíhlá bílá věž je vysoká 66 metrů, druhá, červená věž se dochovala jen do výšky římsy hlavní lodi. Původně byl zasvěcený svatému Mikuláši, svatému Jiljí až za třicetileté války. Dne 16. srpna 1634 po dobytí města vnikli Sasové severním vchodem do kostela a podle dobových pamětí zabili přes 200 lidí, kteří se tu ukrývali. Na památku je severní portál navždy uzavřený.

  Wikipedie: Kostel svatého Jiljí (Nymburk) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1526 Renesanční radnice a Kamenný dům pro krále

  Jako první městská rychta sloužil Kamenný dům, spíš opevněné sídlo než hrad, které Přemysl Otakar II. založil spolu s městem pro případ, že by na cestách zavítal do Nymburka. Nejstarší radnice ze 14. století stála na jižní straně náměstí. V letech 1524–1526 si konšelé postavili novou honosnou radnici s renesančním štítem, věží se dvěma zvony a hodinami, podloubím a malbami na průčelí; zcela hotová byla až v roce 1546. V letech 1631 a 1634 ji poničili Sasové, roku 1639 Švédové a v roce 1686 vyhořela.

  Wikipedie: Nymburská radnice ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1597 Turecká věž, která hnala vodu do kašen

  Turecká věž je renesanční městská vodárna z cihel a kamene, postavená v roce 1597 poté, co se zřítila stará dřevěná stavba. Až do počátku 20. století zásobovala labskou vodou pět nymburských kašen. Je to třípatrová věž s nepravidelným desetibokým půdorysem a na vodárnu ji zřejmě přestavěli z jedné z hradebních věží. Vchod z jižní strany má renesanční pískovcový portálek. Patří k mimořádně zajímavým technickým památkám.

  Wikipedie: Turecká věž ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1904 Vodárenská věž ve tvaru kalicha od autora Obecního domu

  Když stará vodárna v 19. století rychle rostoucímu městu přestala stačit, nechalo město vybudovat nový vodovod i s vodárenskou věží. Podle projektu Osvalda Polívky, spoluautora pražského Obecního domu, vyrostla v roce 1904 secesní věž ve tvaru kalicha, která slouží dodnes. Kulatý železný vodojem o objemu 412 m³ je v nejvyšší části věže: dno je 26,5 metru nad zemí, vrchol střechy 37 metrů. Nový rozvod vody tehdy nahradil staletý systém, který zásoboval labskou vodou pět městských kašen.

  Wikipedie: Secesní vodárna (Nymburk) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1924 Krematorium, které je národní kulturní památkou

  Krematorium na městském hřbitově postavili v letech 1922 až 1924 podle plánů architektů Bedřicha Feuersteina a Bohumila Slámy. Je to jedna z mála Feuersteinových staveb v Česku a zároveň jedna z prvních českých puristických staveb. Stavba je soustředěná na základní geometrické tvary: půdorys obřadní budovy přechází z obdélníku v přízemí v ovál v patře a tvary uvnitř nejsou ozdobné, ale funkční. Vzhled ovlivnila revoluční architektura Boulléeho a Ledouxe. V roce 2017 bylo krematorium prohlášeno národní kulturní památkou.

  Wikipedie: Krematorium v Nymburce ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1912 Betonový most místo dřevěného, který pálili Švédové

  Přes Labe vedl od založení města dřevěný most. Za staletí prošel mnoha proměnami, v roce 1640 ho spálila švédská vojska a škodily mu povodně i tání ledu. Podle popisu z roku 1910 byl dlouhý 170 metrů a měl ledolamy a mohutné dubové pilíře. Ze Zálabí se na něj vcházelo Zálabskou branou a do města branou Mosteckou. V roce 1912 ho nahradil železobetonový most se třemi oblouky a dvěma pilíři podle návrhu architekta Františka Roitha. Od roku 1965 je technickou kulturní památkou.

  Wikipedie: Silniční most (Nymburk) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1924 Zdymadlo a elektrárna od autora mostu

  Vodní dílo s jezem, plavební komorou a malou vodní elektrárnou vzniklo na Labi v letech 1919 až 1924; stavbu zdržela první světová válka. Je jedním ze 16 podobných vodních děl, která v letech 1914–1924 vznikla ve středních Čechách při regulaci středního Labe. Architektonicky ho v duchu rané moderny navrhl František Roith, autor nedalekého silničního mostu. Jez vysoký 2,7 metru má tři pole široká 22 metrů s věžovými nástavbami z pohledového betonu. Přes elektrárnu, jez a plavební komoru vede lávka pro pěší do parku na Ostrově.

  Wikipedie: Vodní elektrárna Nymburk ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1895 Pivovar z Postřižin

  Nymburk měl mílové právo na vaření piva už od roku 1327, kdy ho městu udělil Jan Lucemburský; tehdy tu bylo asi 14 pivovarů a 40 sladoven. Dnešní pivovar založili v roce 1895 a v letech 1897–1898 se přestěhoval do nové budovy v Zálabí. V letech 1920–1948 ho spravoval František Hrabal, otec spisovatele Bohumila Hrabala. V nymburském pivovaru se odehrává děj Hrabalovy novely Postřižiny; Jiří Menzel ale film natáčel v pivovaru v Dalešicích. Název piva Postřižinské v roce 1991 osobně schválil sám Hrabal.

  Wikipedie: Pivovar Nymburk ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1424 Kaple, která zbyla z dominikánského kostela

  Kaple svatého Jana Nepomuckého v Tyršově ulici je zachovaný presbytář bývalého kostela Panny Marie Růžencové, součásti dominikánského kláštera. Klášter se začal stavět spolu s městem kolem roku 1275 a Přemysl Otakar II. ho povolil s podmínkou, že jeho vnější strana bude součástí hradeb směrem k Labi. Stejně jako hradby ho postavili z režných cihel. V roce 1424 klášter vydrancovali husité a asi 40 mnichů vyhnali z města. Do východního opěráku kaple je zazděná dělová koule, němý svědek třicetileté války.

  Wikipedie: Kaple svatého Jana Nepomuckého (Nymburk) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1717 Morový sloup a příkopy, které chránily před nákazou

  Barokní morový sloup na náměstí Přemyslovců postavili v roce 1717, čtyři roky po morové epidemii z roku 1713; letopočet se dá vyčíst z latinského nápisu. Autorství se připisuje Janu Jiřímu Šlanzovskému. Na vrcholu stojí Panna Marie a v rozích podstavce svatý Václav, Jiljí, Florián a Josef. Díky dobře fungujícímu průtoku labské vody hradebními příkopy, Malými a Velkými Valy, postihovaly město epidemie poměrně málo: mor tu řádil v letech 1549, 1563, 1598, 1606 a 1713.

  Wikipedie: Morový sloup (Nymburk) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1892 Synagoga, ze které se stalo muzeum

  Synagogu v Eliščině ulici postavili v letech 1891–1892 podle návrhu Antonína Červeného v novorománsko-maurském stylu pro židovskou obec s několika sty členy. Přečkala německou okupaci, ale většina nymburské židovské komunity zahynula v koncentračních táborech a po válce se už bohoslužby neobnovily. V letech 1959–1960 ji přestavěli na výstavní prostor muzea: modlitební sál rozdělili patrem a z fasády zmizely štuky i ozdobné věžičky. Od roku 2000 patří Židovské obci v Praze, která ji pronajímá muzeu s expozicí o historii města a nymburské železnice.

  Wikipedie: Synagoga v Nymburce ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1931 Funkcionalistická vila lékaře železničářů

  Löwitovu vilu v Komenského ulici postavili v roce 1931 podle projektu architekta Jana Šebánka, který navrhl i interiér. Dal si ji postavit i s ordinací MUDr. František Löwit, přednosta plicní ošetřovny Československých státních drah v Nymburce, a praxi tu provozoval do roku 1939. Za války ho kvůli židovskému původu transportovali do Terezína a zemřel v koncentračním táboře Osvětim. Nárožní vila má přísně pravoúhlé tvary, které narušuje jen zaoblená terasa v přízemí a kruhové okno schodiště; detaily jsou natřené pařížskou modří.

  Wikipedie: Löwitova vila (Nymburk) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1294 Jeden z nejstarších mlýnů v Čechách a malby Václava Mánesa

  Drahelický mlýn, zvaný také Mlýn Bašta, stojí na Labi v Drahelicích a poprvé se zmiňuje roku 1294, takže patří k nejstarším mlýnům v Čechách. Roku 1679 ho koupili poručníci nezletilého hraběte Františka Antonína Šporka pro panství Lysá nad Labem. Z velkého mlýna se dochovala jen klasicistní obytná budova z roku 1783 s nápisem nad dveřmi. V 19. století sem jezdili bratři Antonín a Václav Mánesovi za svou sestrou Annou a v patře jsou dodnes nástěnné malby Václava Mánesa ze 30. až 40. let 19. století.

  Wikipedie: Drahelický mlýn ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  Katovna mezi dvěma příkopy

  Mezi dvěma vodními příkopy původního opevnění, v místě zvaném Na Přístavě u zátoky Labe, stojí barokní dům, nejspíš ze 17. století, který zřejmě sloužil jako obydlí popravčího. Nedaleko na parkánu stávala věž Horčice, která sloužila jako vězení a mučírna; zbořili ji v 18. století. Přízemní dům se sedlovou střechou s polovalbami si zachoval původní dispozici. V roce 2001 ho prohlásili kulturní památkou a dnes v něm je restaurace.

  Wikipedie: Katovna (Nymburk) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

Každou zajímavost jsme ověřili u zdroje v uvedený den a píšeme ji vlastními slovy. Fotky jsou z Wikimedia Commons pod svobodnou licencí s uvedením autora.

Časté otázky