Věděli jste? Zajímavá místa v Orlové

15 ověřených zajímavostí o místech v Orlové, každá s fotkou, zdrojem a datem ověření.

• 

  1223 Ves orlů?

  První písemná zmínka o Orlové pochází z roku 1223. Původ jména není jistý: mohla to být Orlova ves podle muže jménem Orel, ves, která něčím připomínala orly, nebo jméno přenesené z vodního toku Orlava, jak místo zapisují listiny z let 1227 a 1447. Nejpravděpodobnější je ta poslední možnost.

  Wikipedie: Orlová ↗ · ověřeno 11. 11. 2026

• 

  1466 Slezské Hradčany

  Kostelu Narození Panny Marie se přezdívá Slezské Hradčany. Na jeho místě stála kaple, kterou zmiňuje listina vratislavského biskupa z roku 1223, a v roce 1466 ji přestavěli na kostel. Novogotickou podobu dostal v letech 1903–1905, kněžiště ale pochází z 15. století. Kvůli poddolování mu několikrát hrozil zánik.

  Wikipedie: Kostel Narození Panny Marie (Orlová) ↗ · ověřeno 11. 11. 2026
  Město

• 

  1861 Císařský patent v základech

  Orlovští evangelíci chodili po tolerančním patentu do modlitebny 11 km daleko v Dolních Bludovicích, cihly na vlastní kostel začali vyrábět už v roce 1827. Základní kámen položili 24. června 1861 a do pilíře pod věží uložili císařský patent z 8. dubna 1861 o zrovnoprávnění protestantů. Vysvěcen byl 15. října 1862.

  Wikipedie: Kostel Slezské církve evangelické (Orlová) ↗ · ověřeno 11. 11. 2026
  Město

• 

  1928 Kubistická radnice

  Radnice na Starém náměstí dostala dnešní kubistickou podobu v Gočárově stylu při přestavbě v roce 1928, kterou provedl stavitel František Trubka. Předcházela jí veřejná soutěž z roku 1925 s jedenácti návrhy, vybrán byl návrh architektů Bedřicha Adámka a Eduarda Novotného. Je kulturní památkou.

  Wikipedie: Radnice v Orlové ↗ · ověřeno 11. 11. 2026
  Město

• 

  1765 Zámek, který ustoupil uhlí

  Bludovští postavili vedle kostela v roce 1765 zámek. Po nich panství získali Mattencloitové, kteří v roce 1844 dali Rothschildům právo těžit tu uhlí. Zámek od roku 1902 sloužil jako městská nemocnice a v roce 1979 ho kvůli poddolování zbořili.

  Wikipedie: Orlová ↗ · ověřeno 11. 11. 2026
  Město

• 

  1973 Město, které zmizelo

  Po druhé světové válce se naplno projevily následky těžby. V 60. letech dokonce existoval plán celé město zlikvidovat; k tomu nedošlo, ale srovnáno se zemí bylo na dva tisíce budov a zrušena tramvaj i osobní vlaky. K 750 letům v roce 1973 vydala Orlová objemnou publikaci, poslední svého druhu, která zachycuje historické centrum i se zámkem.

  Wikipedie: Orlová ↗ · ověřeno 11. 11. 2026
  Město

• 

  Nové centrum na sídlišti

  Když staré centrum a většina Lazů kvůli poddolování zmizely, přesunul se společenský a obchodní život na panelové sídliště v Lutyni. Postavené bylo v pěti etapách a žije na něm téměř 30 tisíc lidí. Návrh regenerace části sídliště získal v roce 2005 zvláštní Cenu Petra Parléře.

  Wikipedie: Orlová ↗ · ověřeno 11. 11. 2026
  Lutyně

• 

  1967 Jediné takové město bez vlaků

  Osobní vlaky jezdily do Orlové v letech 1869–1967. Kvůli poddolování se rychlíky v roce 1963 přesunuly na novou přeložku trati a osobní vlaky tu i přes bouřlivé protesty přestaly zastavovat v roce 1967; staniční budovu zbourali. Orlová je dnes jediným městem v Česku nad 10 tisíc obyvatel bez pravidelné osobní železniční dopravy.

  Wikipedie: Orlová ↗ · ověřeno 11. 11. 2026

• 

  1854 Jedna z nejstarších budov Orlové

  Kaple sv. Jana Nepomuckého na sídlišti v Lutyni byla postavena v roce 1854 a patří k nejstarším dochovaným budovám na území Orlové. Dříve patřila k Lutyni, dnes části Orlové, a dodnes se v ní slouží mše.

  Wikipedie: Kaple svatého Jana Nepomuckého (Orlová) ↗ · ověřeno 11. 11. 2026
  Lutyně

• 

  1928 Pomník padlým za Těšínsko

  Pomník na hřbitově připomíná české oběti Sedmidenní války s Polskem a plebiscitního období ve sporu o Těšínsko. Peníze na něj od roku 1919 sbíral fond, který navázal na sbírky orlovského Sokola. Postaven byl v roce 1928, za polského záboru ho poničili a celý, i s replikou zničeného sousoší, ho obnovili v roce 2024.

  Wikipedie: Pomník padlým za Těšínsko ↗ · ověřeno 11. 11. 2026
  Město

• 

  1900 Hřbitov s hroby zajatců

  Na počátku 30. let žilo v Orlové asi 400 Židů. Na novém městském hřbitově, založeném v roce 1900, pro ně vyčlenili samostatnou část. Za druhé světové války tu pohřbívali sovětské zajatce ze tří pracovních táborů v Orlové a po válce sem přenesli náhrobky ze zrušeného hřbitova v Karviné-Fryštátě.

  Wikipedie: Židovský hřbitov v Orlové ↗ · ověřeno 11. 11. 2026
  Město

• 

  1996 Kdysi centrum slezského školství

  S množstvím českých, polských a německých škol byla Orlová dlouho nejvýznamnějším centrem školství ve Slezsku: mělo tu sídlo české i polské gymnázium a obchodní, zdravotní, průmyslové a pedagogické školy. Po válce se mnoho škol přestěhovalo jinam. Budova dnešního gymnázia získala v roce 1996 cenu Grand Prix architektů.

  Wikipedie: Orlová ↗ · ověřeno 11. 11. 2026

• 

  1892 145 milionů tun uhlí

  Důl Lazy se začal budovat v roce 1890 jako Nová jáma a těžit se v něm začalo v roce 1892; tehdy to byl největší a nejmodernější důl. Symbolický poslední vozík uhlí vyvezli 28. listopadu 2019. Za téměř 130 let se tu vytěžilo 145 milionů tun uhlí.

  Wikipedie: Důl Lazy ↗ · ověřeno 11. 11. 2026
  Lazy

• 

  1945 Bez kostela a bez náměstí

  V Porubě nikdy nestál kostel, prameny zmiňují jen kapli: přirozeným centrem jí vždy byla sousední Orlová. Po válce tu v letech 1945–1960 vyrostlo hornické sídliště, nejdřív z patrových finských domků, z nichž se dochovaly čtyři. Náměstí Poruba nikdy nedostala, středobody má dva, na kopcích Orlice a Horník.

  Wikipedie: Poruba (Orlová) ↗ · ověřeno 11. 11. 2026
  Poruba

• 

  1992 Živoucí fosilie u jezírka

  Na břehu jezírka v Porubě roste metasekvoje čínská, opadavý jehličnan s korunou ve tvaru úzké pyramidy. Pochází z jihovýchodní Asie a považuje se za živoucí fosilii. Památným stromem je od 16. srpna 1992 a je volně přístupná po celý rok.

  Wikipedie: Metasekvoje v Porubě ↗ · ověřeno 11. 11. 2026
  Poruba

Každou zajímavost jsme ověřili u zdroje v uvedený den a píšeme ji vlastními slovy. Fotky jsou z Wikimedia Commons pod svobodnou licencí s uvedením autora.

Časté otázky