Věděli jste? Zajímavá místa v Ostrově

19 ověřených zajímavostí o místech v Ostrově, každá s fotkou, zdrojem a datem ověření.

• 

  Slávkův ostrov mezi dvěma potoky

  Založení osady se připisuje Slávkovi z rodu Hrabišiců. Svědčí o tom původní slovanský název Zlawcowerde, tedy Slávkův Ostrov, který Němci později upravili na Schlackenwerth. Jméno Ostrov pochází z polohy mezi dvěma vodními toky, říčkou Bystřicí a Jáchymovským potokem. Na počátcích osídlení se podíleli němečtí kolonisté z Frank a Bavor a cisterciácký klášter z Oseka. Město je známé i jako Ostrov nad Ohří: tak se dodnes jmenuje katastrální území, železniční stanice i pošta.

  Wikipedie: Ostrov (okres Karlovy Vary) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1226 Románský kostel, který zůstal za městem

  Nejstarší dochovanou stavbou Ostrova je hřbitovní kostel svatého Jakuba Většího, pozdně románský kostel z let 1224–1226. Dokládá osídlení už na počátku 13. století. Město ale později vyrostlo nově na vyvýšeném místě nad Bystřicí, západně od původní osady, a kostel tak zůstal mimo půdorys náměstí. Jednolodní stavba z lomového kamene má na severní straně, obrácené nejspíš k někdejší osadě, románský půlkruhový portál, presbytář je sklenutý raně gotickou křížovou klenbou. Kdysi farní kostel dnes slouží jako hřbitovní.

  Wikipedie: Ostrov (okres Karlovy Vary) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1331 Město, které založil Přemysl Otakar II.

  Archeologové a historici v letech 2003–2013 dovodili, že nový Ostrov měl městský charakter už od 60. či 70. let 13. století. Přemysl Otakar II. tehdy zabavil Hrabišicům ostrovské državy za účast ve vzpouře a Boreše z Rýzmburka dal po druhé vzpouře roku 1277 popravit. Nález základů hradu ze 13. století pod dnešním zámkem proměnil předpoklad, že město založil Přemysl Otakar II., v jistotu. Jan Lucemburský tedy v roce 1331 městská privilegia Ostrovu neudělil, jak se dosud uvádělo, ale jen potvrdil. V 15. století patřil Ostrov Šlikům, kteří zbohatli na jáchymovském stříbře.

  Wikipedie: Ostrov (okres Karlovy Vary) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1939 Zámek na gotickém hradě a první koncentrační tábor

  Základem ostrovského zámku je gotický hrad obdélného půdorysu s nárožními věžemi ze 60. let 13. století. Na přelomu 15. a 16. století ho Šlikové přestavěli na renesanční rezidenci. Po Bílé hoře získal panství vojevůdce Julius Jindřich Sasko-Lauenburský a jeho syn Julius František nechal v letech 1685–1690 před starým zámkem postavit nový, takzvaný Lauenburský; podíleli se na něm Abrahám Leuthner, Kryštof Dientzenhofer a Giulio Broggio. Po Mnichovu se město stalo součástí Německa a v březnu 1939 vznikl na zámku první koncentrační tábor na území dnešního Česka, jak připomíná pamětní deska.

  Wikipedie: Ostrov (okres Karlovy Vary) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1625 Zahrada, které říkali osmý div světa

  Zámeckou zahradu založil po roce 1625 vévoda Julius Jindřich Sasko-Lauenburský a svého času ji považovali za osmý div světa. Mísily se v ní prvky renesančních, manýristických a raně barokních italských zahrad s vodotrysky, vodními plochami a bohatou sochařskou výzdobou. Za markraběte Ludvíka Viléma Bádenského v letech 1690–1715 vyvrcholila jako jedna z prvních zahrad v Čechách podle francouzské školy Le Nôtra. Od konce 18. století se měnila v krajinářský park, většinu staveb odstranili, vodní partie opustili a sochy prodali nebo zničili. V letech 2001–2007 park nákladně obnovili.

  Wikipedie: Ostrov (okres Karlovy Vary) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1696 Palác princů, ze kterého je knihovna

  Palác princů postavil v letech 1693–1696 dvorní stavitel Johann Sockh na místě hospodářského dvora zvaného Bílý dvůr. Má tři křídla a na nárožích tři čtverhranné věžice o patro vyšší; na honosné jižní průčelí s mohutným schodištěm navazoval umělecky i technicky náročný vodní parter. Po požáru v roce 1795 strhli západní křídlo, které palác spojovalo chodbou se zámkem, a jeho nádvoří se tak otevřelo do parku. Po kompletní rekonstrukci dokončené v roce 2011 v paláci sídlí městská knihovna.

  Wikipedie: Ostrov (okres Karlovy Vary) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1683 Letohrádek s grotami a iluzivní malbou

  Na místě staršího dřevěného letohrádku nechal Julius František Sasko-Lauenburský v letech 1673–1679 podle návrhu Abraháma Leuthnera postavit nový, vnitřní úpravy skončily v roce 1683. Samostatná stavba čtvercového půdorysu s altánovým nástavcem má vstupy se všech čtyř stran. Uprostřed je ústřední hala otevřená do patra s malbou iluzivní architektury a alegorickými postavami; v přízemí má osmiboký půdorys s nikami v podobě grót s kašnami. Letohrádek patří státu a sídlí v něm Galerie umění.

  Wikipedie: Ostrov (okres Karlovy Vary) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1521 Kostel z doby Přemysla Otakara se šlikovským epitafem

  Farní kostel na náměstí, původně svatého Mikuláše, později zasvěcený svatému archandělu Michaelovi a Panně Marii Věrné, pochází z poslední čtvrtiny 13. století. Z té doby se dochoval tympanon vstupního portálu a křížová klenba v podvěží. Po požáru ho v letech 1567–1572 přestavěli ve stylu vrcholné renesance; síňové trojlodí má síťovou klenbu a křestní kaple diamantovou. Ve zdech jsou zasazené renesanční náhrobky a nejcennější z nich je šlikovský epitaf z roku 1521. Kostel je příkladem sakrální architektury saského typu z Krušnohoří.

  Wikipedie: Ostrov (okres Karlovy Vary) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1644 Posvátný okrsek, který armáda téměř zničila

  Klášterní areál vedle zámeckého parku se nazýval Posvátný okrsek. Začal v roce 1644 základním kamenem pohřební kaple svaté Anny, mauzolea vévodů Sasko-Lauenburských a markrabat Bádenských, které patří k nejstarším raně barokním centrálním stavbám v Čechách. Postupně přibyl piaristický klášter s kostelem Zvěstování Panny Marie, kaple svatého Floriána a v roce 1710 kaple Panny Marie Einsiedelnské. Od 50. let 20. století v areálu sídlil vojenský útvar a areál téměř zničil. Rekonstrukci z let 2001–2007 mnozí návštěvníci přirovnávají k zázraku.

  Wikipedie: Klášterní areál Ostrov ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1666 Piaristé, gymnázium a později kasárna

  Rozhodnutí postavit v Ostrově kolej piaristů učinila 6. května 1666 vdova po Juliu Jindřichovi Sasko-Lauenburském. Stavbu provedl v letech 1666–1671 pražský stavitel bavorského původu Martin Reiner. Středem areálu je kostel Zvěstování Panny Marie, ke kterému na severu přiléhají tři křídla kláštera s křížovou chodbou. Piaristické gymnázium tu s přestávkami fungovalo do roku 1876, od roku 1897 tu byl dívčí penzionát Sester křesťanské lásky. Od začátku 50. let budovy využívala armáda a silně zpustly; dnešní stav je výsledkem rekonstrukce z let 2000–2007.

  Wikipedie: Ostrov (okres Karlovy Vary) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1710 Kopie švýcarské kaple a sesterský Rastatt

  Kaple Panny Marie Einsiedelnské v klášterním areálu vznikla v letech 1709–1710 jako kopie poutní kaple ve švýcarském Einsiedelnu. Obdobnou kapli postavil v roce 1715 stavitel J. M. L. Rohrer i v Rastattu, kam se z Ostrova přesunuli Bádenští: markrabě Ludvík Vilém Bádenský získal Ostrov sňatkem s poslední sasko-lauenburskou princeznou a rod si postavil sídlo v Rastattu. Fronton nad vchodem nese alianční znak markrabat bádenských a vévodů sasko-lauenburských. Kvůli těmto vazbám a mnoha architektonickým podobnostem je Rastatt od roku 1991 partnerským městem Ostrova.

  Wikipedie: Ostrov (okres Karlovy Vary) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1955 Sorela pro horníky a sochy otočené na západ

  Po válce Ostrov rostl hlavně díky sídlištím pro pracovníky jáchymovských uranových dolů a později trolejbusového závodu. Rozsáhlé sídliště z 50. let postavené v duchu socialistického realismu, přezdívané Sorela, je urbanisticky cenné. Jeho středem je Mírové náměstí, největší v Ostrově, s kašnami na západní a východní straně a s Domem kultury z roku 1955. Zajímavostí je, že sochy na střeše této socialistické budovy jsou otočené na západ místo na východ. Dům kultury každý rok hostí Dětský filmový festival Oty Hofmana.

  Wikipedie: Ostrov (okres Karlovy Vary) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1953 Dům kultury navržený jako socialistický závazek

  Dům kultury vznikl v letech 1954–1955 jako hlavní budova nového socialistického zahradního města Ostrov. Architekti Jaroslav Krauz a Josef Sedláček vypracovali projekt v roce 1953 jako socialistický závazek v rekordně krátkém čase. Stojí na východní straně Mírového náměstí, proti sobě na severu a jihu jsou symetrické bloky domů a za domem kultury parky. Sousoší tří postav nad průčelím musel vytvořit akademický sochař Jaroslav Šlezinger, vězněný ve Vykmanově. Uvnitř jsou malby na skle Václava Lokvence s výjevy z dějin hornictví, podsvícené zářivkami.

  Wikipedie: Dům kultury (Ostrov) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1951 Rudá věž smrti

  Rudá věž smrti u Vykmanova sloužila v 50. letech jako třídírna uranové rudy v komunistickém pracovním táboře pro politické vězně Vykmanov II, který tu fungoval v letech 1951–1956. Vězni bez ochranných obleků vyváželi rudu do nejvyššího patra sedmipatrové věže a přesypávali ji na síta, dole ji jiní vězni pěchovali dřevěnými palicemi do železných sudů, které vlak odvážel do SSSR. Dýchali přitom radioaktivní prach. Šlo o nejtěžší práci ze všech uranových dolů. Věž je národní kulturní památkou a jednou z 22 lokalit Hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří na seznamu UNESCO.

  Wikipedie: Rudá věž smrti ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1960 Trolejbusy pro půl světa

  Když se omezovaly jáchymovské uranové doly, potřeboval stát využít místní infrastrukturu a zaměstnat lidi. Škoda Plzeň zrovna vymisťovala některé provozy, a tak sem přestěhovali výrobu trolejbusů, přestože tu s ní nebyla žádná zkušenost. První trolejbus Škoda 8Tr tu zkompletovali v prosinci 1960 a většina vozů první série odjela do Sovětského svazu. Model 9Tr se vyráběl do roku 1982 v počtu 7372 kusů, a stal se tak druhým nejrozšířenějším typem trolejbusu na světě. Výroba rostla až k 350 vozům ročně; v roce 2004 ji přesunuli zpět do Plzně.

  Wikipedie: Škoda Ostrov ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  2004 Trolejbusová trať, po které nejezdili cestující

  Od roku 1963 vedla od závodu Škoda Ostrov v Dolním Žďáru po silnici do Jáchymova zkušební trolejbusová trať dlouhá 6,1 km. Pravidelná doprava cestujících tu nikdy nefungovala: trať sloužila jen ke zkouškám nově vyrobených trolejbusů a její výhodou byl kopcovitý terén se stoupáním až 12 %. V Jáchymově měla dvě smyčky, u Radiumpaláce a u kostela svatého Jáchyma a svaté Anny. Poslední trolejbusy vyrobené v Ostrově, dva vozy pro České Budějovice, na ni vyjely 28. července 2004. Montážní vůz trolejového vedení Praga S5T z roku 1968 převzalo Technické muzeum v Brně.

  Wikipedie: Zkušební trolejbusová trať Ostrov–Jáchymov ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  2018 Kaplička, kterou obešla vězeňská zeď

  Barokní kaplička na západním okraji Vykmanova stojí u cesty do Dolního Žďáru těsně u plotu věznice. Postavili ji v 18. století a patřila k farnímu kostelu v Ostrově. Když v 50. letech stavěli obvodovou zeď věznice, vedli betonovou zeď mimo, aby kaple se dvěma lípami nemusela být zbořena. Po válce chátrala a v roce 1994 z ní zbyly jen obvodové zdi; v roce 2016 ji opravili a zastřešili. Dne 8. května 2018 ji znovu vysvětil plzeňský biskup Tomáš Holub a zasvětil blahoslavenému Titu Zemanovi, salesiánskému knězi vězněnému v letech 1955–1956 v jáchymovských táborech.

  Wikipedie: Kaplička blahoslaveného Tita Zemana ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1739 Lovecký zámeček o jedenácti stěnách

  Na vrcholu kopce Zřícenina u Mořičova stojí zřícenina barokního loveckého zámku. Majitelé ostrovského panství tu v lesích založili rozsáhlou oboru, doloženou v 60. letech 17. století, a zámeček si v ní nechali v letech 1738–1739 postavit bratři Ludvík Jiří a August Jiří Bádenští. Dvoupatrová stavba z čedičového zdiva a cihel měla půdorys nepravidelného jedenáctiúhelníku, bílé lisény a červené stěny. Užívala se do počátku 19. století a v roce 1842 už se uvádí jako zřícenina. V roce 2026 torzo zakonzervovali a okolí upravili na odpočinkové místo.

  Wikipedie: Mořičov (zámek) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1873 Porcelánka u nádraží a konec železné hutě

  K rozvoji Ostrova přispěla po roce 1855 železnice, prodloužení Buštěhradské dráhy na trati Praha–Cheb. Kolem nádraží asi kilometr od centra vznikaly nové závody a především porcelánka PULS firmy Josef Pfeiffer a Ludwig Löwenstein, založená v roce 1873. Od roku 1901 ji vedli synové zakladatelů a existovala až do znárodnění v roce 1945. S příchodem železnice naopak v roce 1871 zanikla valdštejnská železářská huť Eleonora. Vznikla také továrna na lepenkový papír Theerag, pozdější národní podnik Papos.

  Wikipedie: Ostrov (okres Karlovy Vary) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

Každou zajímavost jsme ověřili u zdroje v uvedený den a píšeme ji vlastními slovy. Fotky jsou z Wikimedia Commons pod svobodnou licencí s uvedením autora.

Časté otázky