Věděli jste? Zajímavá místa v Pelhřimově

16 ověřených zajímavostí o místech v Pelhřimově, každá s fotkou, zdrojem a datem ověření.

• 

  1572 Město, které se vykoupilo z poddanství

  Osadu u kostela svatého Víta vyplenil v roce 1289 Vítek z Krumlova a o rok později král Václav II. povolil biskupovi Tobiášovi z Bechyně město znovu založit a obehnat hradbami. Od roku 1550 vládli Pelhřimovu Říčanští z Říčan; po dlouholetých sporech se jim měšťané v roce 1572 vykoupili z poddanství a v roce 1596 se Pelhřimov stal městem královským. Po požáru v roce 1766 lehla popelem většina domů, a protože se pak stavěly celé znovu, má historické jádro barokní ráz.

  Wikipedie: Pelhřimov ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1990 Rekordy začaly 10 684 kotrmelci

  Festival Pelhřimov – město rekordů se koná od roku 1991 každý druhý víkend v červnu a je největší akcí svého druhu v Evropě. Pořádá ho Agentura Dobrý den, která vydává Českou knihu rekordů. Začalo to v září 1990: dvanáct členů klubu Dobrý den překonalo dvanáct kilometrů z Křemešníku do Pelhřimova kotrmelci. Cesta trvala osm a čtvrt hodiny a řetěz lidí udělal 10 684 kotrmelců. Díky tomu dostal klub pozvánku na festival rekordů v belgickém Pepinsteru.

  Wikipedie: Pelhřimov – město rekordů ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1994 Brána plná rekordů a kuriozit

  Dolní, neboli Jihlavská brána z 16. století je 36 metrů vysoká pětipatrová věž s osmibokou lucernou a cibulí. Hodiny dostala koncem 17. století a do roku 1892 měla i předbraní. V letech 1967–1968 v ní hrálo divadlo Netopýr, kam přijížděla skupina Olympic i herci jako Stella Zázvorková nebo Josef Zíma. Od 30. června 1994 sídlí v bráně Muzeum rekordů a kuriozit agentury Dobrý den.

  Wikipedie: Dolní brána (Pelhřimov) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1983 Návštěvníci u Rynárecké brány

  Velká část sci-fi seriálu Návštěvníci z roku 1983 se natáčela v Pelhřimově. Na festivalu rekordů v roce 2016 tu proto zopakovali scénu, v níž návštěvníci z budoucnosti, převlečení za geometry vyměřující dálnici, přijedou v protisměru k Rynárecké bráně a zablokují hasičský vůz jedoucí hasit dům budoucího génia Adama Bernaua. Hrála v ní přímo seriálová cisterna z roku 1981, kterou pak silák Jiří Žaloudek odtáhl od brány do vzdálenosti 66,7 metru, což byl nový český rekord.

  Wikipedie: Pelhřimov – město rekordů ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1914 Kubistický dům pro zubaře

  Dům čp. 13 na Masarykově náměstí, kde býval hostinec U Zlatého soudku, dostal po požáru v roce 1766 pozdně barokní podobu s podloubím a mansardovou střechou. V roce 1911 ho koupil zubař MUDr. Vojtěch Fára a v letech 1913–1914 mu architekt Pavel Janák vtiskl kubistický vzhled: fasáda spojuje barokní a kubistické tvary a dům získal štít do náměstí, balkon a rohový arkýř. Janák v Pelhřimově navrhl i kubistickou Drechselovu vilu pro okresního hejtmana.

  Wikipedie: Pelhřimov ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1908 Zámek, ze kterého se páni museli vystěhovat

  Zámek pánů z Říčan byl původně gotická věžovitá stavba, kterou v 50. letech 16. století renesančně přestavěl Adam z Říčan. Když se Pelhřimovští vykoupili z poddanství, museli se Říčanští vystěhovat a zámek sloužil jako radnice. Po požáru v roce 1766 dostal barokní podobu se sochami Lásky a Spravedlnosti v průčelí. V letech 1849–1907 v něm sídlil okresní soud a od roku 1908 patří Muzeu Vysočiny.

  Wikipedie: Pelhřimov ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1918 Radnice, která dostala štít zpět po 164 letech

  Radnice sídlí v domě čp. 1 na Masarykově náměstí od roku 1850, kdy se musela vystěhovat ze zámku. Z okna v prvním patře tu 28. října 1918 oznámili vznik samostatné Československé republiky; připomíná to pamětní deska od pelhřimovského sochaře Jana Třísky. Vysoký barokní štít radnice odstranili v roce 1841, v roce 2005 ho ale podle dobových kreseb zrekonstruovali a vrátili na budovu.

  Wikipedie: Radnice v Pelhřimově ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1974 Obchodní dům na místě synagogy

  Obchodní dům Perla otevřeli 30. dubna 1974 přímo v městské památkové rezervaci; tehdy byl třetím největším obchodním domem v Jihočeském kraji. Postavili ho v letech 1968 až 1973 podle projektu architektů Opařila a Gregorové. Předcházela mu demolice celého bloku mezi ulicemi Palackého a Růžovou: empírových Masných krámů z roku 1837 i památkově chráněné synagogy. Zmizel i průchod mezi ulicemi a historická kamenná kašna. Podle místních i části politiků stavba poškozuje vzhled historického centra.

  Wikipedie: Obchodní dům Perla ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1576 Věž se 135 schody a komůrkou hlásného

  Děkanský kostel svatého Bartoloměje založili koncem 13. nebo začátkem 14. století a od roku 1589 zdobí jeho fasádu psaníčková sgrafita. Uvnitř je křížová cesta podle návrhu Františka Bílka. Vyhlídková věž z roku 1576 má ochoz ve výšce třiceti metrů, na který vede 135 schodů. V horní části je zpřístupněná komůrka hlásného, který tu bydlel až do 30. let 20. století. Největší z pěti zvonů, Bartoloměj, váží 2100 kilogramů.

  Wikipedie: Pelhřimov ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1614 Renesanční dům s peklem ve sklepě

  Šrejnarovský dům čp. 10 v rohu Masarykova náměstí postavili v roce 1614 a jmenuje se po tehdejším majiteli, měšťanovi Kryštofu Šrejnarovi. Ustoupila mu gotická zástavba zbořená asi kvůli stavbě nedalekého zámku. Průčelí zdobí dva arkýře a na jednom zůstaly zbytky maleb, které kdysi pokrývaly celou fasádu. V 80. letech prošel celkovou rekonstrukcí a dnes je v něm informační centrum, Síň Lipských a v podzemí Pelhřimovské peklo.

  Wikipedie: Šrejnarovský dům ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1788 Kostel bez věže, o kterém se dozvěděli náhodou

  Koncem roku 1781 přijel do Strměch za příbuznými bývalý katolický kostelník Antonín Kubeš, který přestoupil k evangelíkům a žil v Berlíně. Cestou se náhodou dozvěděl o novém tolerančním patentu a zprávu ve Strměchách vyřídil; tajní evangelíci se hned začali hlásit k reformovanému vyznání. Bohoslužby se nejdřív konaly ve stodole sedláka Vaverky. Modlitebnu postavili za rok a posvětili v listopadu 1788. Dodnes má původní podobu obdélné stavby bez věže a u ní hřbitov s náhrobky prvních farářů.

  Wikipedie: Toleranční kostel (Strměchy) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1886 Kalvárie se schránkou ve věži

  Na návrší Kalvárie dal v roce 1671 měšťan a radní Jan Kryštof Blažejovský postavit kapli s Božím hrobem. Kvůli přívalu poutníků k ní v roce 1750 přistavěli kostel s věží. Dnešní novogotická kaple svatého Kříže stojí od roku 1886. Po převedení na město v roce 2012 prošla důkladnou rekonstrukcí a dělníci při opravě věže našli schránku s listinami z let 1883 a 1928. Nová vitrážová okna nesou jména lidí, kteří na ně přispěli, a od roku 2015 se tu konají výstavy, koncerty a svatby.

  Wikipedie: Kaple svatého Kříže (Pelhřimov) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1880 Městské sady na místě soukenického rybníka

  Městské sady na severním okraji Pelhřimova mají téměř 18 hektarů a podél říčky Bělé plynule přecházejí v přírodní údolí. Založil je Spolek pro zakládání sadů a krášlení města, vzniklý v roce 1880: odbahnil a z větší části vysušil bývalý Soukenický rybník, upravil břehy a postavil cesty a lavičky. V roce 1908 se sady rozšířily o více než dva hektary, v roce 1924 regulace Bělé ukončila časté záplavy a v roce 1927 přibylo dětské hřiště a hudební pavilon.

  Wikipedie: Javor mléč v Pelhřimově ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1896 Divadlo na místě solnice

  Před stavbou divadla hráli kočovní herci i místní ochotníci v pelhřimovských hostincích. Fond na stavbu Národního domu vznikl v roce 1882 a dům na místě původní solnice stál v letech 1895–1896. Ochotníci v něm v březnu 1897 sehráli slavnostní představení dramatu Jan Výrava. Na Městské divadlo ho přejmenovali v roce 1966, když místní soubor Rieger vyhrál několik kategorií soutěže ochotnických divadel. Od roku 2016 nese jméno rodáka Lubomíra Lipského.

  Wikipedie: Divadlo Lubomíra Lipského ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  2010 Krematorium, které nikdy nebylo

  Pelhřimov proslavila hláška Rudolfa Hrušínského z filmu Vesničko má středisková, který pelhřimovskému rodákovi Jiřímu Lírovi radí: „Jeď do Pelhřimova, prohlídni si krematorium, ať víš, do čeho jdeš.“ Skutečné krematorium ale v Pelhřimově nikdy nebylo a není, nejbližší je v Jihlavě. V roce 2010 tu proto postavili recesistické krematorium, které pak představitelé města společně s hasiči slavnostně zapálili.

  Wikipedie: Pelhřimov ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  Nejstarší kostel, dnes koncertní síň

  Kostel svatého Víta je nejstarším pelhřimovským kostelem: gotický vznikl na počátku 13. století a za husitských válek se v něm sloužily utrakvistické mše. Na klenbě a stěnách jsou výjevy ze života a mučednické smrti svatého Víta a alegorie Víry, Naděje a Lásky. V 17. století ho přestavěli renesančně a v 18. století barokně. Dnes slouží jako koncertní a výstavní síň s výbornou akustikou a zrestaurovanými barokními varhanami a konají se v něm i světské svatby.

  Wikipedie: Pelhřimov ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

Každou zajímavost jsme ověřili u zdroje v uvedený den a píšeme ji vlastními slovy. Fotky jsou z Wikimedia Commons pod svobodnou licencí s uvedením autora.

Časté otázky