Věděli jste? Zajímavá místa v Poděbradech

18 ověřených zajímavostí o místech v Poděbradech, každá s fotkou, zdrojem a datem ověření.

• 

  1472 Město mužů, kteří přišli o bradu

  Jméno Poděbrady se skládá ze slov „podieti“, tedy ztratit, a „brada“ ve smyslu plnovous. Město tak podle výkladu přišlo ke jménu tím, že v něm žili muži, kteří se holili, což ve středověku nebylo obvyklé. Podobně vznikla jména obcí Podělusy, Poděvousy a Paďousy. Poděbrady dnes spojují i s polohou staršího osídlení „pode brody“ na Kladské cestě, která tu přecházela Labe. Páni z Kunštátu a Poděbrad založili západně od hradu městečko s velkým náměstím, dnešní centrum, a synové krále Jiřího povýšili Poděbrady v roce 1472 na město.

  Wikipedie: Poděbrady ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1268 Vodní hrad, kde se prý narodil král Jiří

  Zámek Poděbrady vznikl přestavbami královského vodního hradu, který tu nechal postavit Přemysl Otakar II. a o kterém jsou zprávy od roku 1268. Od roku 1351 ho drželi páni z Kunštátu, kteří se psali z Kunštátu a Poděbrad, a zůstali tu až do roku 1495. Hrad obléhala vojska císaře Zikmunda a po nich se ho pokusili dobýt husité. Dlouho platil za rodiště českého krále Jiřího z Poděbrad, narozeného na den svatého Jiří roku 1420. Dnešní podoba pochází z barokních přestaveb v letech 1723–1780 a zámek je národní kulturní památkou.

  Wikipedie: Poděbrady (zámek) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1896 Král Jiří podává ruku Matyáši Korvínovi

  Jezdecký pomník Jiřího z Poděbrad na Jiřího náměstí vytvořil Bohuslav Schnirch a patří k vrcholným dílům české monumentální plastiky 19. století. Peníze sbíral od roku 1883 spolek, který založil poděbradský Sokol. Socha byla hotová v roce 1891 a nejdřív ji vystavili na Jubilejní zemské výstavě v Praze, kde zůstala až do Národopisné výstavy v roce 1895; v Poděbradech ji za velkých oslav odhalili 15. srpna 1896. Zachycuje krále Jiřího asi v dvojnásobné životní velikosti ve chvíli, kdy po bitvě u Vilémova podává na usmířenou ruku Matyáši Korvínovi. Od roku 2024 je národní kulturní památkou.

  Wikipedie: Pomník Jiřího z Poděbrad ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1905 Pramen, který našel hrabě s proutkem

  Zlomem v dějinách města byl objev uhličité minerální vody, zvané Poděbradka, při vrtání studny na nádvoří zámku v roce 1905. Místo vrtu našel pomocí proutku německý hrabě Karel Bülow z Bothkampu. Z hloubky 96,7 metru vytryskl silný pramen kalné železité vody, dnes Bülowův pramen. V roce 1907 už byly vyvrtány tři veřejné prameny a v roce 1908 vznikly poděbradské lázně; počátkem 20. let tu bylo 12 zřídel a v roce 1930 už 16. Za první republiky se lázně zásluhou kardiologa Václava Libenského zaměřily na léčbu nemocí srdce.

  Wikipedie: Poděbrady ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1936 Kolonáda pojmenovaná po zakladateli české kardiologie

  Libenského kolonádu postavili v roce 1936 podle projektu architekta Vojtěcha Kerharta v konstruktivistickém stylu. Je to sloupová hala s plochou střechou, na kterou navazuje kruhový sloupový pavilon s bání se skleněnými průhledy. V pavilonu vyvěrá pramen minerální vody Boček, pojmenovaný po Bočkovi z Kunštátu a Poděbrad, zakladateli poděbradské větve rodu. Kolonáda nese jméno profesora Václava Libenského, zakladatele české kardiologie a poděbradských vyšetřovacích a léčebných ústavů.

  Wikipedie: Libenského kolonáda ↗ · ověřeno 12. 11. 2026
  Poděbrady III

• 

  1923 Vysílač, který spojil Československo se světem

  V roce 1921 se rozhodlo postavit u Prahy výkonnou vysílací stanici pro spojení se zahraničím. Ze tří míst vyhrály Poděbrady díky vhodnému terénu a vlhké půdě se stálou spodní vodou, která umožnila dobré uzemnění. Rondokubistickou budovu na lukách mezi labskými lužními lesy navrhl architekt Bohumír Kozák. Vysílač pracoval s Morseovou abecedou a v roce 1923 uskutečnil první radiotelegrafické spojení Československa se zahraničím. Za studené války sloužil i jako rušička západního rozhlasu. Dnes tu sídlí golfový klub a budova, brána i oba stožáry jsou kulturní památkou.

  Wikipedie: Radiotelegrafní vysílací stanice (Poděbrady) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026
  Poděbrady III

• 

  1831 Most s 26 oblouky přes záplavové louky

  Od roku 1815 se stavěla císařská silnice z Prahy do Hradce Králové. U Poděbrad vedla záplavovým pásmem Labe na vysokém náspu a jeho součástí se stal inundační most, kterému se říká Kanály. Postavil ho v letech 1830–1831 správce kolínského panství Karl Weith. Most je dlouhý 297 metrů a má 26 pískovcových oblouků s rozpětím šest metrů. Na jeho prvním pilíři jsou vyznačené výšky povodní. V roce 1963 ho necitlivě rozšířili betonovými sloupy, které při poslední rekonstrukci v roce 2008 zase odstranili.

  Wikipedie: Inundační most v Poděbradech ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1923 Elektrárna Antonína Engela

  O stavbě jezu, plavební komory a malé vodní elektrárny naproti zámku se rozhodlo v roce 1900 v rámci regulace Labe. Projekt vypracoval architekt Antonín Engel. Zdymadlo se začalo stavět v roce 1914, elektrárna o rok později, a kvůli první světové válce bylo vše hotové až v roce 1923. Poděbradská elektrárna patří k nejstarším stavbám svého druhu na Labi a po téměř sto letech stále slouží. Ostrov mezi zdymadlem a plavební komorou je přístupný veřejnosti. V roce 2017 byla elektrárna prohlášena národní kulturní památkou.

  Wikipedie: Zdymadlo a vodní elektrárna v Poděbradech ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  Gloriet nad Labem s vinným sklepem

  Klasicistní vyhlídkový altán nad Labem vznikl v první polovině 19. století na terase, pod kterou je vinný sklep. Původně patřil ke statku, který vznikl rozparcelováním hospodářského dvora na Nymburském předměstí; ten dal v roce 1786 rozprodat král Josef II. Přední část dvora k Labi koupila v roce 1809 Veronika Ulrychová, manželka panského sládka. Od roku 1901 je gloriet součástí zahrady evangelické fary. Je jedinou stavbou svého druhu v Poděbradech a širokém okolí a památkáři ho řadí k ojedinělým typům glorietů.

  Wikipedie: Gloriet (Poděbrady) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026
  Poděbrady II

• 

  1930 Funkcionalistický vodojem s kolonádou

  Vodojem v sadech S. K. Neumanna na východním okraji města postavili v letech 1929–1930 při budování nové vodovodní sítě. Projekt vodovodu vytvořil v roce 1922 Jan Vladimír Hráský, samotnou věž navrhl architekt František Janda, který určil i podobu lázeňského středu města. Věž má průměr 10 metrů a výšku 45 metrů a dole ji obklopuje kruhová krytá kolonáda. Nádrž na 470 m³ vody je ve výšce 30 metrů, ve spodní části je odželezovací stanice s podzemním vodojemem. Od roku 2010 je kulturní památkou.

  Wikipedie: Vodojem (Poděbrady) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026
  Poděbrady III

• 

  2011 Dioráma, které za minci zazpívá

  Na okraji lázeňského parku stojí sloup v podobě plakátovacího válce s horní částí ve tvaru zámecké věže. Po vhození mince se zvedne opona a začne asi minutové představení s písní zvoucí do Poděbrad: pohybují se v něm lékař, masér, motorkář, hosté ochutnávající lázeňské oplatky a Poděbradku i místní budovy. Sloup pokrývají desítky smyšlených reklam, které s humorem připomínají události z dějin města. Dioráma inspirované filmem Shrek vytvořili výtvarnice Lucie Seifertová a architekti Jaromír a Tadeáš Klabanovi a odhalili ho 28. října 2011.

  Wikipedie: Poděbradské dioráma ↗ · ověřeno 12. 11. 2026
  Poděbrady II

• 

  1562 Kostel, kde je pohřbena královna Kunhuta

  Trojlodní kostel Povýšení svatého Kříže vznikl ve 14. století v gotickém slohu na místě staršího, snad dřevěného kostelíka, a až do 18. století ho obklopoval hřbitov. Nejstarší částí je presbytář s hvězdicovou žebrovou klenbou. Hlavní prostor dostal podobu v letech 1552–1562, kdy kostel upravoval italský stavitel Giovanni Battista Aostalli de Sala, který se podílel i na přestavbě zámku a je v kostele pohřben. Na neznámém místě v kostele odpočívá i Kunhuta ze Šternberka, první manželka krále Jiřího. Nejcennější je renesanční olověná křtitelnice z roku 1563 od kutnohorského zvonaře Matěje.

  Wikipedie: Kostel Povýšení svatého Kříže (Poděbrady) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026
  Poděbrady III

• 

  1624 Železitý pramen, o kterém psal Komenský

  Na Zámostí kdysi vyvěral silný pramen železité vody, o kterém se Jan Amos Komenský zmínil ve své knize O těžkých protivenstvích církve české z roku 1624. Načervenalá voda se považovala za léčivou, rozvážela se po okolí a k prameni se konaly poutě. V roce 1722 tu vznikly malé železité lázně v dřevěné budově s jednou vanou, v roce 1832 je nahradil zděný domek se třemi vanami a v roce 1881 větší lázeňská budova se šesti, zájem však upadal. Pramen nechala v roce 1822 měšťanka Anna Miller opatřit pískovcovou skruží s iniciálami A. M. a letopočtem 1624.

  Wikipedie: Komenského studna (Poděbrady) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026
  Polabec

• 

  1877 Sklárna, která začínala lampami a lahvemi

  Sklářskou huť u poděbradského nádraží založili v roce 1876 bratři Jan a Augustin Gerhardtové a provoz zahájila v červnu 1877 jako první sklárna ve středních Čechách. Výrobu sem převedli ze starší sklárny v Pavlově u Světlé nad Sázavou a k volbě místa bez surovin přispělo i jejich přátelství s knížetem Arnoštem Filipem Hohenlohe, majitelem panství. Vyráběla nepříliš kvalitní draselné sklo na lampy a lahve, v letech 1886–1893 stála. Zchátralou sklárnu koupil v roce 1893 Josef Inwald, obnovil výrobu, přibyla leptárna a brusírna a v roce 1911 i žárovky.

  Wikipedie: Sklárny Bohemia ↗ · ověřeno 12. 11. 2026
  Poděbrady III

• 

  1814 Radnice, ve které se narodil Turinský

  Stará radnice na Jiřího náměstí vznikla přestavbou renesančního měšťanského domu ze 16. století, z něhož se dochoval klenutý průjezd; hluboké, zčásti zatopené sklepy jsou ještě starší. Město dům koupilo v roce 1775 od vdovy po zámeckém purkrabím a nechalo ho barokně upravit; radnicí byl až do roku 1930. V roce 1792 se tu narodil literát František Turinský, kterého od roku 1882 připomíná pamětní deska od Bohuslava Schnircha. Věž s cibulovou střechou a hodinami přibyla v roce 1814. Od roku 1945 v budově sídlí městská knihovna.

  Wikipedie: Stará radnice (Poděbrady) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1444 Špitál, kterému se říká Kunhuta

  Kunhuta ze Šternberka, manželka krále Jiřího z Poděbrad, se v polovině 15. století zasloužila o stavbu poděbradské školy a špitálu, založeného roku 1444. Byla to roubená stavba s velkou světnicí, čtyřmi malými místnostmi a chodbou s dřevěnými sloupy pro čtyři až deset nemocných. V 18. století ho přestavěli na přízemní kamennou stavbu s vysokým barokním štítem, středověká dispozice ale zůstala. Do 20. let 20. století sloužil jako chudobinec a hrozila mu demolice; zachránit ho pomohl historik umění Vojtěch Birnbaum. Od roku 1943 patří muzeu.

  Wikipedie: Špitál (Poděbrady) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026
  Poděbrady III

• 

  1898 Vila ze stodoly s nápisem pro kritiky

  Geometr Vojtěch Obereigner, syn prvního poděbradského purkmistra a spoluautor prvního regulačního plánu města, si chtěl na zděděné usedlosti postavit dům. Jeho spolužák z techniky, architekt Josef Fanta, ho přesvědčil, ať místo toho přestaví na bydlení starou barokní stodolu. Vila v duchu severské novorenesance byla hotová v roce 1898. Konzervativní měšťané ji kritizovali, a tak Obereigner nechal do průčelí vsadit nápis „Komu se nelíbí za moje na mým, ať sobě vystaví lépěji na svým“. Za první republiky tu měla ateliér jeho dcera, malířka Milada Žáčková-Obereignerová.

  Wikipedie: Obereignerova vila ↗ · ověřeno 12. 11. 2026
  Poděbrady III

• 

  1931 Nejhezčí nádraží v Československu

  Zpočátku jezdili Poděbradští na vlak do devět kilometrů vzdálených Peček; vlastní nádraží dostalo město v roce 1870 s tratí z Kolína do Nymburka. Po objevení minerálních pramenů v roce 1905 stará budova kapacitně nestačila. Novou výpravní budovu postavili v roce 1931 ve funkcionalistickém stylu podle projektu architekta Vojtěcha Krcha za více než šest milionů korun. Je to první skutečně funkcionalistická stavba na českých železnicích a dlouho platila za nejhezčí nádražní budovu v Československu. Od roku 2010 je kulturní památkou.

  Wikipedie: Poděbrady (nádraží) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026
  Poděbrady III

Každou zajímavost jsme ověřili u zdroje v uvedený den a píšeme ji vlastními slovy. Fotky jsou z Wikimedia Commons pod svobodnou licencí s uvedením autora.

Časté otázky