Věděli jste? Zajímavá místa v Rakovníku

19 ověřených zajímavostí o místech v Rakovníku, každá s fotkou, zdrojem a datem ověření.

• 

  1482 Rak ve znaku a pověst o hladomoru

  Rakovník vyrostl z osady Rokytno, pojmenované podle říčky Rokytky. Podle pověsti kraj zasáhl veliký hladomor a jedna žena od dnešního kostela svatého Jiljí uvařila dětem raka, přestože se tehdy myslelo, že uvařený rudý rak je jedovatý. Děti nezemřely a Rokytno se postavilo na nohy díky rakům. Pravděpodobnější je, že jméno pochází od porostu v tamních mokřinách. Když král Vladislav Jagellonský udělil městu v roce 1482 znak, objevil se v něm i rak, protože skutečný původ jména už se zřejmě nepamatoval.

  Wikipedie: Rakovník ↗ · ověřeno 12. 11. 2026
  Rakovník I

• 

  1588 Náměstí dlouhé 400 metrů a královské město po staletích čekání

  Rakovník se písemně připomíná v roce 1252 jako sídlo soudu nového kraje. Základ dnešní podoby, dlouhé náměstí o rozměrech zhruba 400 × 50 metrů, získal kolem roku 1300. Jako komorní město ale víc než na králi závisel na tom, kdo zrovna držel nedaleký hrad Křivoklát, do jehož panství patřil. I po nástupu Habsburků stál Rakovník při panovnících tohoto rodu, aby se vyhnul zvůli křivoklátských pánů. Až Rudolf II. to ocenil a v roce 1588 povýšil Rakovník po staletích marného čekání na královské město.

  Wikipedie: Rakovník ↗ · ověřeno 12. 11. 2026
  Rakovník I

• 

  1620 Kostelík, o který se bojovalo v roce 1620

  Gotický kostel svatého Jiljí stojí asi 1,2 km od centra, zřejmě v místě původního osídlení. Začínal jako kaplička u mlýna, doložená v roce 1430, a loď k ní roku 1487 přistavěli z odkazu mlynáře Vacka. Další mlynář Daniel dal v roce 1535 postavit hřbitovní zeď a dodnes tu má náhrobní desku s nápisem „mlynarz Darec“, tedy mlynář dárce. Při bitvě u Rakovníka od 27. října do 4. listopadu 1620 se o kostelík bojovalo jako o výhodný bod a císařští z jeho hřbitova stříleli z děl na vojsko zimního krále i do města. Dnes ho má v pronájmu pravoslavná církev.

  Wikipedie: Kostel svatého Jiljí (Rakovník) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026
  Rakovník II

• 

  1885 Kostel, který býval pevností

  Děkanský kostel svatého Bartoloměje uzavírá Husovo náměstí z východu. Stojí na místě románské svatyně svatého Mikuláše, kterou v roce 1119 dal Vladislav I. obehnat obrannou zdí, valy a příkopy. Opevnění, takzvané Zákostelí, kam patřila i zvonice, Pražská brána, fara, rychta a škola, zmizelo až v letech 1802 až 1845, kdy strhli most ke kostelu a zasypali příkopy. Zvláštností stavby je, že se osa presbytáře mírně odchyluje k severu proti ose lodi. Od roku 1885 kostel regotizovali podle plánů Josefa Mockera.

  Wikipedie: Kostel svatého Bartoloměje (Rakovník) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026
  Rakovník I

• 

  1630 Zvon Žebrák, který koupil mlynář

  V roce 1495 koupil rakovnický mlynář Jiří v Praze dva zvony pro kostel svatého Bartoloměje: Bartoloměje, lidově zvaného Žebrák, a Jiřího zvaného Mlynář s latinským nápisem, že byl zhotoven na mlynářův náklad. Kvůli jejich váze je pověsili do samostatné zvonice vedle kostela. Ta dostala dnešní podobu při celkové přestavbě v roce 1630 a nese znak zemský, městský a deset cechovních. Zvon Žebrák odlitý v roce 1492 visí ve zvonici dodnes; menší zvon Václav se po delší odmlce znovu rozezněl na svatého Václava 2025.

  Wikipedie: Kostel svatého Bartoloměje (Rakovník) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026
  Rakovník I

• 

  1516 Brána, kam se před morem stěhovala královská komora

  Pražskou bránu postavil v roce 1516 kamenický mistr Jan na místě starší dřevěné brány zvané Zákostelská. Je to pozdně gotický hranol vysoký 12,3 metru se zdmi silnými až 1,6 metru a čtyřmi nárožními věžičkami; z vnější strany se spouštěl padací most. Ze čtyř městských bran se zachovala jen ona a Vysoká, Svatojilskou a Lubenskou zbořili roku 1837. Na straně k městu býval ve výklenku kalich jako symbol husitství a zčásti se dochoval latinský nápis: výzva císaře Rudolfa II. obchodníkům, aby živili královskou komoru, která se v roce 1599 kvůli moru přestěhovala z Prahy do Rakovníka.

  Wikipedie: Pražská brána (Rakovník) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026
  Rakovník I

• 

  1525 Vysoká brána, kterou zastavilo lešení

  Severní Vysoká brána vznikla v letech 1518 až 1525. Stavbu vedl pražský mistr Jan Chochola a věž měla převyšovat hřeben na severu, aby stráže včas varovaly před nepřítelem. V roce 1521 ale hrozilo zřícení vnějšího lešení, a když ho následujícího roku opravili, ve zvyšování věže už se nepokračovalo. Roku 1523 věž ozdobili tesanými erby cechů od lazebníků a sladovníků po koželuhy a v roce 1527 do ní osadili zvonec, kterým se bilo na poplach. Od 80. let 20. století je v létě přístupná jako vyhlídková věž.

  Wikipedie: Vysoká brána ↗ · ověřeno 12. 11. 2026
  Rakovník I

• 

  1738 Radnice, která vyhořela a vstala jako barokní

  První rakovnická radnice sídlila od roku 1444 v Herdynkově domě u kostela. Samostatnou radnici na dnešním místě postavil v roce 1515 mistr Jan a ve dvoře měla i obecní pivovar. Za třicetileté války ji při drancování města v letech 1631, 1634 a 1639 zpustošili a velký požár města v roce 1733 ji celou zničil. Následující rok začala stavba prakticky nové barokní radnice, v jejímž jádru se zachovaly gotické a renesanční části; Tomáš Horák ji dokončil v roce 1738. Nad průčelím se zvedá 39 metrů vysoká věž s hodinami a cibulovitou bání.

  Wikipedie: Rakovnická radnice ↗ · ověřeno 12. 11. 2026
  Rakovník I

• 

  1749 Mariánský sloup, který nepostavili kvůli moru

  Mariánský sloup na Husově náměstí postavil v roce 1749 kamenický mistr Kryštof Knopf podle nákresu Václava Ettla. Výjimečně nevznikl jako poděkování za konec moru, ale pro poutníky, kteří tudy putovali na Svatou Horu u Příbrami. Barokní sloup z novohradského pískovce je vysoký 12 metrů a kolem něj stojí v nadživotní velikosti sochy svatého Václava, Víta, Prokopa a Vojtěcha. Původně stály na kamenném zábradlí kolem sloupu; po neštěstí v roce 1829 je přemístili výš a zábradlí nahradily patníky s řetězy.

  Wikipedie: Mariánský sloup (Rakovník) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026
  Rakovník I

• 

  1938 Synagoga, kde se střídaly sobota a neděle

  Synagoga ve Vysoké ulici vznikla v letech 1763–1764 přestavbou obytného domu, který od roku 1736 sloužil i jako modlitebna. Od roku 1938 se v ní na základě zcela unikátní dohody mezi židovskou obcí a Církví československou husitskou pravidelně střídaly sobotní židovské bohoslužby s nedělními křesťanskými. Za nacistické okupace židovská obec zanikla a už se neobnovila. Tóru odvezli ještě před válkou do USA a dnes je v New Yorku. Modlitební sál s rokokovým aron ha-kodeš a vzácnou barokní výzdobou dnes slouží Rabasově galerii jako koncertní sál.

  Wikipedie: Synagoga v Rakovníku ↗ · ověřeno 12. 11. 2026
  Rakovník I

• 

  1920 Samson a lev na fasádě v bývalém ghettu

  Samsonův dům na rohu ulic Vysoká a V Brance patřil rodině Samsonů, z níž Bartoloměj a Diviš byli postupně rakovnickými primátory. Byl součástí židovského ghetta, které v této části města vznikalo od 15. století. Středověký dům v 16. století renesančně přestavěli a jeho fasádu zdobí sgrafita: v přízemí dva rytíři, v patře souboj Samsona se lvem a jeho boj s Filištínskými. Sgrafita bývala i na dalších rakovnických domech, ale většinou je ve druhé polovině 19. století odstranili; tato odkryli při opravě domu v roce 1920. Přízemím vede průchod do uličky V Brance.

  Wikipedie: Samsonův dům ↗ · ověřeno 12. 11. 2026
  Rakovník I

• 

  1454 „Jedno pivo v Rakovníku“

  Rakovnický pivovar měl heslo Unus papa Romae, unus portus Anconae, una turris Cremonae, una ceres Raconae, tedy „jeden papež v Římě, jeden přístav v Anconě, jedna věž v Cremoně, jedno pivo v Rakovníku“. Za počátek pivovarnictví tu považují rok 1454, kdy král Ladislav Pohrobek udělil městu mílové právo. V 16. století bylo v cechovní knize zapsáno osm pivovarů a nejvíc piva se vařilo pro Prahu. Za třicetileté války klesla kvalita, Pražané si stěžovali a Rakovničtí obviňovali formany, že pivo ředí. Dnešní pivovar vznikl v bývalých kasárnách z roku 1755 a vaří pivo Bakalář.

  Wikipedie: Pivovar Rakovník ↗ · ověřeno 12. 11. 2026
  Rakovník I

• 

  1833 Nejstarší reálka v Čechách, placená i z piva

  Arcibiskup Václav Leopold Chlumčanský chtěl jako anonymní dárce podpořit piaristické gymnázium v Liberci, ale Matyáš Kalina z Jäthensteinu ho přesvědčil, že lepší budou dvě prakticky zaměřené reálky, jedna z nich v Rakovníku. Novou budovu postavili u kostela svatého Bartoloměje a stavbu i provoz platil kromě arcibiskupova fondu i zvláštní místní daň, takzvaný pivní krejcar. Výuka začala ve školním roce 1833/1834, proto je to nejstarší reálka v Čechách. Učilo se zpočátku jen německy, plně českou školou byla až po roce 1866. Dnes nese jméno Zikmunda Wintra, který tu deset let učil.

  Wikipedie: Gymnázium Zikmunda Wintra Rakovník ↗ · ověřeno 12. 11. 2026
  Rakovník I

• 

  1907 Rakovnické obklady v Obecním domě

  Když povodně v roce 1882 silně poškodily zdejší černouhelné doly, rozhodla se Moravská důlní společnost využít zbylé budovy a zařízení k výrobě keramiky. Šamotku vyrábějící šamotové zboží a mozaikové dlaždice získal v roce 1898 Emil Sommerschuh se švagrem Josefem Kasalovským a firma se proslavila secesními kamny, obkladačkami a dlaždicemi. V roce 1907 ji koupil kníže Jan II. z Lichtenštejna a přišlo množství objednávek uměleckých obkladů, například pro Obecní dům a hotel Imperial v Praze. Rakovnické keramické závody RAKO jsou dnes součástí rakouské skupiny Lasselsberger.

  Wikipedie: RAKO ↗ · ověřeno 12. 11. 2026
  Rakovník I

• 

  2020 Poslední hlubinný důl v Čechách

  Důl Rako mezi Rakovníkem a Lubnou otevřela v roce 1919 společnost Rakovnické a Poštorenské keramické závody, aby tu těžila černé uhlí a lupek pro žáruvzdorné materiály. Těžba se postupně zaměřila jen na lupek. Těžní jáma Rako je hluboká 91 metrů, výdušná jáma 1. máj z roku 1952 92 metrů. Na sklonku své existence byl důl považovaný za unikátní provoz v mnohém neměnný od první poloviny 20. století a natáčely se v něm části filmu Dukla 61. Těžba skončila koncem roku 2020 jako v posledním činném hlubinném dole v Čechách, v únoru 2021 důl uzavřeli a zaplavili.

  Wikipedie: Důl Rako ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1914 Bílý dům ze šamotových cihel

  Pozemek pro sokolovnu věnovalo město Sokolu už v roce 1886, ale stavět se začalo až 30. března 1913 podle projektu architekta Otakara Novotného. Hotovou budovu otevřeli 20. června 1914 při sletu sokolských jednot. Její neomítaná průčelí z režných světle šedých šamotových cihel jí vynesla přezdívku „Bílý dům“; Novotný tu uplatnil poznatky ze studijní cesty do Nizozemí a Belgie v roce 1908. Štít nad vchodem zdobí mozaika sokola s rozepjatými křídly a činkou v pařátech. V roce 1926 tu město slavnostně vítalo prezidenta Masaryka. Od roku 2017 je sokolovna národní kulturní památkou.

  Wikipedie: Sokolovna v Rakovníku ↗ · ověřeno 12. 11. 2026
  Rakovník II

• 

  1955 Hangár, který si letci postavili sami

  První hangár Aeroklubu Rakovník na zdejším letišti vznikl v roce 1946, ale o dva roky později shořel i s uloženými letadly. Nový hangár se stavěl v letech 1949–1955: zděné obvodové zdi postavili členové klubu sami na brigádách, dřevěnou střechu postavila firma TESKO Praha. Klenba s rozpětím asi 26 metrů je složená z krátkých lamel z měkkého dřeva, které na sebe dosedají a tvoří kosočtverečnou mřížovinu. Hangár o rozměrech 26 × 30,5 metru dodnes slouží aeroklubu k úschově letadel a od roku 2012 je kulturní památkou.

  Wikipedie: Letecký hangár (Rakovník) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026
  Rakovník II

• 

  1999 Rezervace, kterou vytvořily tanky

  Přírodní rezervace Tankodrom severozápadně od Rakovníka byla dřív zemědělskou půdou. V 50. letech 20. století ji zabrala armáda a asi 40 let tu cvičila: kopaly se zákopy a jezdila pásová vozidla. Neustálé rozrývání povrchu vytvořilo mělké prohlubně, vysychající louže a tůně v tankových okopech a díky tomu, že se tu nehospodařilo intenzivně, vznikla pestrá stanoviště. Rezervaci o rozloze 31,2 hektaru vyhlásili v roce 1999. Žije tu listonoh letní, čolek horský, ropucha krátkonohá i otakárek fenyklový.

  Wikipedie: Tankodrom (přírodní rezervace) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1884 Hřbitovní kostel od italských mistrů a blesk z roku 1884

  Nový hřbitov Nejsvětější Trojice založili Rakovničtí v roce 1575 a o deset let později na něm italský mistr Valentin začal stavět kostel, dokončený v roce 1588. Další italský stavitel Jan Cesar ho roku 1600 prodloužil. Je to už renesanční stavba, ale s gotickými prvky, třeba lomenými okny. Dne 24. června 1884 udeřil do boční věžičky blesk, roztrhl strop, zničil oltář i všechna okna a spálil kazatelnu; už za rok byl kostel opravený. Na obrazu hlavního oltáře z roku 1833 ukazuje svatý Bartoloměj na Rakovník.

  Wikipedie: Kostel Nejsvětější Trojice (Rakovník) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026
  Rakovník II

Každou zajímavost jsme ověřili u zdroje v uvedený den a píšeme ji vlastními slovy. Fotky jsou z Wikimedia Commons pod svobodnou licencí s uvedením autora.

Časté otázky