Věděli jste? Zajímavá místa v Rokycanech

15 ověřených zajímavostí o místech v Rokycanech, každá s fotkou, zdrojem a datem ověření.

  • Město pojmenované po vrbách
    Foto: ŠJů, CC BY 4.0
    1110 Město pojmenované po vrbách

    Název Rokycany znamená osadu rokycanů a vychází ze slova rokyta nebo rokytí, kterým se říkalo porostu nízkých vrb na loukách a v bahnitých místech. První písemná zmínka pochází z roku 1110 a mluví o biskupském dvorci s osadou, která se ve 14. století stala městem. V pramenech se jméno objevuje jako Rokican, Rokezan, Rokyczanum nebo „na Rokycanech“.

    Wikipedie: Rokycany ↗ · ověřeno 12. 11. 2026
  • Muzeum ve zdech biskupského hradu
    Foto: ŠJů, CC BY 4.0
    1905 Muzeum ve zdech biskupského hradu

    Biskupský dvůr v Rokycanech byl na přelomu 13. a 14. století přestavěn na hrad. Když město v roce 1421 dobyli husité, část měšťanů se zachránila právě na něm. Po roce 1498, kdy se město vykoupilo z poddanství, hrad zanikl, ale kus zdiva jeho paláce se dochoval ve zdech pozdější školy u kostela. Od roku 1931 v ní sídlí muzeum, které 24. září 1905 otevřel profesor Bohuslav Horák. Ten za války bojoval v odboji a zemřel v roce 1942 v Osvětimi; muzeum dnes nese jeho jméno.

    Wikipedie: Rokycany (hrad) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026
  • Kovářův syn v čele husitské církve
    Foto: Rijksmuseum, CC0
    1396 Kovářův syn v čele husitské církve

    Jan Rokycana se tu narodil kolem roku 1396 v rodině chudého kováře a jako mladík vstoupil do zdejšího augustiniánského kláštera. V Praze se živil i žebráním, vystudoval a stal se farářem u Panny Marie před Týnem a rektorem univerzity. V roce 1432 vedl české poselstvo na koncil do Basileje a v roce 1435 ho český sněm zvolil arcibiskupem; papež ho ale nikdy nepotvrdil. Pamětní desku mu město odhalilo na radnici v roce 1882 a po něm se jmenuje i jedna z ulic.

    Wikipedie: Jan Rokycana ↗ · ověřeno 12. 11. 2026
  • Požár, po kterém zvony visely 30 let vedle kostela
    Foto: Palickap, CC BY 4.0
    1784 Požár, po kterém zvony visely 30 let vedle kostela

    Při ničivém požáru v září 1784 shořelo celé město až na několik domů a vyhořel i hlavní kostel Panny Marie Sněžné. V letech 1785–1788 ho na gotických základech obnovil architekt Ignác Jan Nepomuk Palliardi; hlavní oltář přivezli ze zrušeného kostela svatého Michaela v Praze. Věž ale jeho obnova nezahrnula: zvony visely třicet let v provizorní zvonici vedle kostela. Věž vyrostla až v letech 1821–1823 a po zvýšení v roce 1856 měří 66 metrů.

  • Muchův obraz v obřadní síni radnice
    Foto: Palickap, CC BY 4.0
    1933 Muchův obraz v obřadní síni radnice

    Stavba nové radnice začala v roce 1784, ale ještě téhož roku ji zničil velký požár a dvacet let zůstala jen jednopatrovým torzem. Dokončil ji až Ignác Alois Palliardi, který přidal patro a výraznou věž. V obřadní síni dnes visí obraz Alfonse Muchy Mistr Jan Rokycana na koncilu basilejském. Městská spořitelna ho u malíře objednala na podzim 1932 za 50 000 korun, plátno měří 400 × 220 centimetrů a Mucha ho před instalací v roce 1933 vystavil v Hradci Králové.

    Wikipedie: Rokycany ↗ · ověřeno 12. 11. 2026
  • Kostel tří církví
    Foto: ŠJů, CC BY 4.0
    1609 Kostel tří církví

    Kostel Nejsvětější Trojice postavili novoutrakvisté v letech 1609–1615 za tehdejšími hradbami. Od roku 1624, kdy byl násilně rekatolizován, patřil katolické církvi a v roce 2003 byl vysvěcen jako pravoslavný chrám. Velký požár 12. září 1784 přečkal a za francouzských válek v letech 1791–1801 sloužil jako vojenský sklad. Hřbitov kolem něj byl zrušen v roce 1967 a stal se parkem, některé náhrobky v něm stojí dodnes.

  • Violoncellista, přítel Beethovena
    Foto: Palickap, CC BY 4.0
    1749 Violoncellista, přítel Beethovena

    Antonín Kraft se narodil v roce 1749 jako syn obecního sládka; na violoncello se naučil sám, vedli ho otec i učitelé zdejší školy. Ve Vídni ho Joseph Haydn doporučil do kapely knížete Esterházyho, kde se stal sólistou a později Haydnovým žákem. Koncertoval s Mozartem a s Ludwigem van Beethovenem ho pojilo přátelství až do smrti; ve své době platil za jednoho z nejlepších violoncellistů vůbec. Připomíná ho pamětní deska ve tvaru violoncella.

    Wikipedie: Antonín Kraft ↗ · ověřeno 12. 11. 2026
  • Profesor, který našel pramen Tigridu
    Foto: Jiří Kantor, CC0
    1882 Profesor, který našel pramen Tigridu

    Josef Wünsch se v Rokycanech narodil v roce 1842 a vystudoval tu reálku. Jako gymnaziální profesor cestoval o prázdninách po Evropě a severní Africe a v letech 1881–1883 se na radu Vojty Náprstka vydal do tehdy málo prozkoumané Arménie a Kurdistánu. Objevil nápis v klínovém písmu, pramen východního Tigridu a prozkoumal jeho horní tok. V roce 1905 věnoval velkou část majetku na podporu českých studentů, hlavně z Rokycanska.

    Wikipedie: Josef Wünsch (cestovatel) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026
  • Kde se v roce 1945 potkaly dvě armády
    Foto: admin, CC0
    1945 Kde se v roce 1945 potkaly dvě armády

    Rokycany osvobodila americká armáda 7. května 1945 jako poslední město na našem území. Podle dohod se tu Američané zastavili a čekali na Rudou armádu, která dorazila 10. května. Místo setkání obou armád na silnici do Borku připomíná pomník na demarkační čáře a u dřevěného kříže tam rostou dvě asi dvousetleté lípy, chráněné od roku 2007 jako památné stromy na historicky významném místě. V roce 1950 pak z města odstranili všechny památky na to, že ho osvobodili Američané, a ne Sověti.

    Wikipedie: Rokycany ↗ · ověřeno 12. 11. 2026
  • Největší nestátní vojenské muzeum v zemi
    Foto: AlfvanBeem, CC0
    1997 Největší nestátní vojenské muzeum v zemi

    Muzeum na demarkační linii u silnice na Šťáhlavy je největší nestátní vojenské muzeum v České republice. Otevřel ho velitel pozemního vojska 11. listopadu 1997 a pásku přestřihl symbolicky v 11 hodin 11 minut, v čase konce první světové války. Venku stojí přes 150 kusů převážně pojízdné techniky, od Willysů a Studebakerů po tank T-34/85 a T-72, uvnitř uniformy a výzbroj prvorepublikové armády, wehrmachtu i spojenců.

  • Zkameněliny z doby, kdy tu bylo moře
    Foto: Juandev, CC BY-SA 3.0
    1981 Zkameněliny z doby, kdy tu bylo moře

    Přírodní památka Rokycanská stráň na severním okraji města chrání od roku 1981 jílovité břidlice z ordoviku, tedy z doby před téměř půl miliardou let, kdy tu bylo moře. Na Kalvárii, v Husových sadech a ve Valše je typová lokalita klabavských vrstev, podle které geologové popisují tyto horniny i jinde. V části zvané Drahouš je naleziště zkamenělin šáreckých vrstev, které ochrana chrání před neodborným sběrem.

    Wikipedie: Rokycanská stráň ↗ · ověřeno 12. 11. 2026
  • Nádraží, které rozjelo průmysl
    Foto: ŠJů, CC BY 4.0
    1862 Nádraží, které rozjelo průmysl

    Nádraží na trati Praha–Plzeň se otevřelo 14. července 1862 a v roce 1869 k němu přibyla odbočka do Mirošova. Železnice umožnila rozvoj průmyslu: vyrostl cukrovar, z něhož se později stala Marila, hutě a pila, a počet obyvatel v roce 1890 překročil 5 000. Dnešní budova nádraží pochází z roku 1931. V letech 1984–1986 se stanice i trať přestavěly a v roce 1986 tudy projel první elektrický vlak.

    Wikipedie: Rokycany ↗ · ověřeno 12. 11. 2026
  • Památný jinan na zahradě školy
    Foto: Michal Duda, CC BY-SA 4.0
    Památný jinan na zahradě školy

    Na zahradě střední odborné školy, v bývalé budově novobarokního gymnázia z roku 1905, roste jinan dvoulaločný, strom, jehož příbuzní rostli už v době dinosaurů. Odhaduje se, že mu je kolem osmdesáti let, při měření v roce 1984 měl obvod kmene 187 centimetrů a výšku 13 metrů. Od 21. listopadu 1985 je chráněný jako památný strom pro svůj vzrůst a dendrologickou hodnotu.

    Wikipedie: Rokycanský jinan ↗ · ověřeno 12. 11. 2026
  • Plán, který měl zbourat staré město
    Foto: ŠJů, CC BY 4.0
    1982 Plán, který měl zbourat staré město

    V roce 1982 zadal okresní národní výbor studii asanace části historického jádra. Uskutečnila se jen zčásti: na Masarykově náměstí vyrostlo v letech 1986–1990 obchodní centrum Žďár a na Malém náměstí v letech 1986–1989 hotel Bílý lev. Na místě malebného předměstí vzniklo sídliště Pod Kostelem a ještě v roce 1989 padly domy v Soukenické ulici. Co zbylo, chrání od roku 1992 městská památková zóna.

    Wikipedie: Rokycany ↗ · ověřeno 12. 11. 2026
  • Bylinář, kterému věřili umělci, nacisté i komunisté
    Foto: Mojmir Churavy, CC0
    1889 Bylinář, kterému věřili umělci, nacisté i komunisté

    Jan Mikolášek se narodil v roce 1889 v rokycanské zahradnické rodině s třinácti dětmi a vyučil se u otce. Stal se úředním znalcem bylin a před jeho domem stály fronty pacientů; léčil Ringhoffery, Olgu Scheinpflugovou, Maxe Švabinského i Hitlerova tajemníka Martina Bormanna. Antonín Zápotocký mu přičítal, že mu v roce 1946 zachránil nohu před amputací, a jako prezident ho chránil. Po Zápotockého smrti ho ale soud v roce 1959 odsoudil za krácení daní ke třem letům vězení a propadnutí majetku.

    Wikipedie: Jan Mikolášek ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

Každou zajímavost jsme ověřili u zdroje v uvedený den a píšeme ji vlastními slovy. Fotky jsou z Wikimedia Commons pod svobodnou licencí s uvedením autora.

Časté otázky

Kolik zajímavých míst v Rokycanech tu najdu?

Zatím 15, každé v konkrétní části města. Přibývají postupně, nejnovější jsou dole.

Jak zajímavosti vybíráme?

Jen ověřitelná fakta o místech, která dávají čtvrti tvář: stavby, parky, instituce. Píšeme vlastními slovy a u každé uvádíme zdroj a den, kdy jsme ji ověřili.

Odkud jsou fotky?

Z Wikimedia Commons pod licencemi, které vyžadují jen uvedení autora (CC BY, CC BY-SA, CC0). Autor a licence jsou u každé fotky.