Věděli jste? Zajímavá místa v Rožnově pod Radhoštěm

16 ověřených zajímavostí o místech v Rožnově pod Radhoštěm, každá s fotkou, zdrojem a datem ověření.

• 

  1267 Hrad proti Uhrům a jméno od Radhoště

  Rožnov se poprvé připomíná v roce 1267 v listině svého zakladatele, olomouckého biskupa Bruna ze Šaumburku. Hrad na kopci Hradisko je doložen roku 1310 a spolu s Helfštýnem a Hukvaldy chránil Moravu před uherskými nájezdníky; sídlil tu i loupeživý rytíř Jan z Messenberka. V roce 1539 ho na rozkaz císaře Ferdinanda I. zčásti rozbořili. Jméno Rožnov patřilo původně hradu, městečko pod ním se jmenovalo Rožnovec. Přívlastek „pod Radhoštěm“ dostalo město až v roce 1913 kvůli rostoucímu turistickému ruchu.

  Wikipedie: Rožnov pod Radhoštěm ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1973 Struha, která tekla městem

  Zřejmě už na počátku 16. století vznikl v Rožnově asi dvoukilometrový umělý kanál zvaný „struha“. Odváděl část vody z Bečvy nad městem do zástavby, poháněl dva mlýny a lidem sloužil k praní prádla, napájení dobytka i osvěžení v horkých dnech; jednou za rok se zastavil a vyčistil. Jako poslední ho využívala papírna. Kolem roku 1973 do něj uložili kanalizaci a zasypali ho. Malá funkční část u horního splavu Bečvy ale dodnes pohání stroje v Mlýnské dolině Valašského muzea v přírodě.

  Wikipedie: Rožnov pod Radhoštěm ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1796 Lázně, které srovnávali s Davosem

  V roce 1796 si brněnský lékař František Kročák všiml léčivého působení zdejšího klimatu a poslal do Rožnova první čtyři pacienty s plicními nemocemi. Pacienti se léčili žinčicí a vycházkami, později i koupelemi a elektroléčbou. Na počátku 20. století patřil Rožnov k nejlepším léčebným místům v Evropě, srovnávali ho se švýcarským Davosem a italským Meranem a každou sezónu sem přijíždělo až 3000 hostů, mezi nimi Sigmund Freud nebo Gregor Mendel. Lázně zrušili v roce 1953.

  Wikipedie: Rožnov pod Radhoštěm ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1925 Skanzen, který začal domy z náměstí

  Musejní a národopisný spolek bratří Aloise a Bohumíra Jaroňkových přišel v roce 1913 s plánem zachránit několik původních dřevěných staveb z rožnovského náměstí a přenést je do přírody. Kvůli válce se muzeum otevřelo až v roce 1925. Jeho nejstarší částí je Dřevěné městečko, kam přenesli i radnici a Billův měšťanský dům z náměstí. Valašské muzeum v přírodě je nejstarším a největším muzeem pod širým nebem ve střední Evropě a od roku 2018 v něm sídlí Národní muzeum v přírodě.

  Wikipedie: Valašské muzeum v přírodě ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1945 Kostelík postavený za války podle vyhořelého vzoru

  Kostel svaté Anny ve Valašském muzeu v přírodě je volnou kopií kostelíka z Větřkovic (dnes součást Kopřivnice), který vyhořel v roce 1887. Postavili ho v letech 1939–1941 a vysvětili v roce 1945. Kvůli nedostatku peněz ve válečných letech nemá roubenou konstrukci a interiér je vybavený velmi jednoduše. V lodi visí zrestaurovaná křížová cesta ze starší rožnovské kaple a interiér včetně kazetového stropu je vymalovaný podle projektu z roku 1939. Od roku 1995 je národní kulturní památkou.

  Wikipedie: Kostel svaté Anny (Rožnov pod Radhoštěm) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  Valašský Slavín u dřevěného kostelíka

  Hřbitov kolem kostelíka svaté Anny ve Valašském muzeu v přírodě se jmenuje Valašský Slavín. Je čestným pohřebištěm osobností, které se zasloužily o rozkvět Valašska. Leží tu čtyřnásobný olympijský vítěz Emil Zátopek a olympijská vítězka v hodu oštěpem Dana Zátopková, skokan na lyžích Jiří Raška, diskař Ludvík Daněk, zakladatelé muzea bratři Jaroňkové i zpěvačka Jarmila Šuláková. Symbolický hrob tu má autor Broučků Jan Karafiát. Na hřbitov vede i boční brána s nápisem „Číslo poslední“.

  Wikipedie: Valašské muzeum v přírodě ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1982 Mlýnská dolina, kde stroje pohání voda

  Mlýnská dolina je nejmladší částí Valašského muzea v přírodě, veřejnosti ji otevřeli v roce 1982. Soustřeďuje funkční technické stavby, jako je valcha, mlýn, pila, hamr a lisovna oleje, a většinu exponátů pohání voda. Vznikla za ředitele Jaroslava Štiky, který muzeum vedl v letech 1972 až 1999 a rozvíjel koncepci takzvaného živého muzea. Součástí doliny je i expozice Dopravní prostředky na Valašsku ve vozovně z Ostravice.

  Wikipedie: Valašské muzeum v přírodě ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1972 Dědina se sedmdesáti stavbami a valašskými ovcemi

  Valašská dědina je nejrozsáhlejší částí Valašského muzea v přírodě. Soustřeďuje přes 70 staveb: hospodářská stavení, salaše, stáje, kovárnu i větrný mlýn, jak vypadalo typické osídlení Valašska. První objekty tu stavěli od roku 1962 a veřejnosti se dědina otevřela v roce 1972. Funguje jako živé muzeum: pěstují se tu plodiny a chová původní valašské plemeno ovcí.

  Wikipedie: Valašské muzeum v přírodě ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  2012 Rozhledna, která čekala na stavbu 114 let

  Plány rozhledny nakreslil Dušan Jurkovič už v roce 1896 pro Turistický spolek ve Valašském Meziříčí; měla stát na kopci Brdo u Brňova. Pokusy o stavbu v 60. letech nevyšly a začalo se až v říjnu 2010 na Karlově kopci nad Valašským muzeem v přírodě. Hotovo bylo v prosinci 2011 a slavnostně ji otevřeli 28. dubna 2012. Betonová podezdívka je obložená kamenem, na dřevěnou část použili buk, smrk a jedli. Stavba stála 12,2 milionu korun.

  Wikipedie: Jurkovičova rozhledna ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1712 Pivovar, ve kterém se koupali lázeňští hosté

  První pokus o pivovar v Rožnově v roce 1576 zarazili valašskomeziříčští měšťané, kteří hájili svá pivovarská práva. Pivovar nakonec založil v roce 1712 Karel Jindřich ze Žerotína. Z roku 1820 pochází nejstarší známý doklad lázeňských koupelí provozovaných přímo v pivovaru na území Česka: zřídili tu vanové koupele s teplou i studenou vodou. Po znárodnění v letech 1948–1949 výroba zanikla. Areál se v roce 1994 vrátil potomkům původních majitelů a v roce 2010 se tu znovu začalo vařit pivo i koupat v pivních lázních.

  Wikipedie: Rožnovský pivovar ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1950 Sídliště jako galerie sgrafit

  V roce 1950 začala kvůli rychlému rozvoji národního podniku Tesla Rožnov stavba nejstaršího rožnovského sídliště Záhumení. Třípatrové domy se staly domovem asi tisíce lidí. Sídliště je zároveň trvalou expozicí sgrafit akademického malíře Jana Kobzáně, který převážně přírodními motivy vyzdobil vchody domů i rámy kolem balkonových oken. Nejbohatěji zdobené jsou sloupové balkony dvou protilehlých domů na křižovatce ulic Boženy Němcové a Julia Fučíka.

  Wikipedie: Rožnov pod Radhoštěm ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1953 Kostel postavený v době největší represe

  Evangelický kostel v Rožnově je jednou z mála církevních staveb v Česku postavených v 50. letech 20. století, v době tvrdé komunistické represe vůči církvím. Pozemek koupili už v roce 1928, stavbu ale zastavil protektorátní zákaz církevních staveb. Nové plány nakreslil v roce 1949 architekt Bohumil Bareš a ke stavbě byl kromě církve potřeba souhlas národních výborů, místní organizace KSČ i akčního výboru Národní fronty. Dřevěný roubený kostel povolili v dubnu 1952 a posvětili 5. července 1953.

  Wikipedie: Evangelický kostel (Rožnov pod Radhoštěm) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1786 Modlitebna, která nesměla vypadat jako kostel

  Ve Valašské dědině stojí replika zaniklé evangelické modlitebny z Huslenek. Původní stavba vznikla v roce 1786 na základě tolerančního patentu, a aby splnila jeho podmínky, musela vypadat jako běžná budova a nesměla se nazývat kostelem. Koncem 19. století ji kvůli špatnému stavu strhli. Rekonstrukce v muzeu vychází z výkresů architekta Dušana Jurkoviče, které zachytily kostel i jeho vnitřní uspořádání. Strohá luterská modlitebna má kazatelnu, stůl Páně a plechové tabulky s citáty z Bible kralické.

  Wikipedie: Evangelický toleranční kostel z Huslenek ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1752 Kostel se schránkou v makovici

  Barokní kostel Všech svatých západně od Masarykova náměstí nahradil dřevěný kostelík ze 16. století. Stavěl se v letech 1745–1750, ale kvůli nepokojům byl i s interiérem dokončen až v roce 1752. Hlavnímu oltáři vévodí obraz Všech svatých od vlámského malíře Antonise Schoonjanse. Za druhé světové války zabavili střešní krytinu i zvony pro válečné účely. Při opravě věže v roce 2007 našli tři tubusy a měděnou schránku s dokumenty a fotografiemi z let 1876–1909 a po rekonstrukci je spolu s novými uložili zpět do makovice.

  Wikipedie: Kostel Všech svatých (Rožnov pod Radhoštěm) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1925 Náměstí dřevěných domů a hnojišť

  Ještě na počátku 20. století obklopovaly Masarykovo náměstí hlavně dřevěné domy s podloubím na sloupcích a pavlačemi; zděné byly jen čtyři nízké domy. Na náměstí bývalo i hnojiště, které při průvodu o Božím Těle zakrývali chvojím a kvítím, hnoje a chlévy zmizely až po roce 1820. Sochu svatého Jana Nepomuckého dal v roce 1722 vyrobit na vlastní náklad měšťan Václav Kvinta. Roubenou radnici v roce 1925 z náměstí přestěhovali. Dnes náměstí zdobí sochy T. G. Masaryka, svatého Jana Nepomuckého a svatého Floriána.

  Wikipedie: Masarykovo náměstí (Rožnov pod Radhoštěm) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  2016 Knihovna ve vile a knihobudka v telefonní budce

  Městská knihovna funguje od 17. prosince 1993 v bývalé Bergerově vile v Bezručově ulici a v roce 2016 získala titul Knihovna roku Zlínského kraje. Od roku 2017 spravuje knihobudku na Masarykově náměstí, která vznikla z vysloužilé telefonní budky. Po celkové rekonstrukci dokončené v roce 2023 má knihovna bezbariérový přístup, kavárnu, studovnu, komunitní prostor, dětské oddělení a sál pro 80 lidí.

  Wikipedie: Rožnov pod Radhoštěm ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

Každou zajímavost jsme ověřili u zdroje v uvedený den a píšeme ji vlastními slovy. Fotky jsou z Wikimedia Commons pod svobodnou licencí s uvedením autora.

Časté otázky