Věděli jste? Zajímavá místa ve Slaném

15 ověřených zajímavostí o místech ve Slaném, každá s fotkou, zdrojem a datem ověření.

• 

  1665 Nejstarší Boží hrob v Česku

  Kaple Božího hrobu, které se ve Slaném říká Božák, napodobuje ústřední část jeruzalémské baziliky Božího hrobu. Stojí na zalesněném pahorku Okrouhlík asi 1,3 km od centra a je pokládána za nejstarší dochovanou stavbu tohoto typu v Česku. Postavit ji nechal hrabě Bernard Ignác Jan z Martinic na tehdy holém návrší, takže byla vidět široko daleko, až ze smečenského zámku. Vysvětil ji pražský arcibiskup Arnošt kardinál z Harrachu 10. srpna 1665. O kapli se starali poustevníci.

  Wikipedie: Kaple Božího hrobu (Slaný) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1602 Kostel na místě popraviště

  Kostel Nejsvětější Trojice postavili v letech 1581 až 1602 jako protestantský, a to za hradbami na místě zvaném Golgata, kde dřív bývalo popraviště. Za třicetileté války ho v roce 1623 zpustošila vojska. V roce 1657 uvnitř vznikla Loretánská kaple, kterou založil Bernard Ignác Bořita z Martinic; podle jeho posledního přání je pod ní pohřbena část jeho srdce. Při požáru v roce 1665 se zřítila jedna z věží. Varhany Antonína Reisse z roku 1776 jsou výjimečné tím, že byly zabudované do hlavního oltáře.

  Wikipedie: Kostel Nejsvětější Trojice (Slaný) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  Kostel, který založili benediktini

  Kostel svatého Gotharda je nejvýznamnější gotickou církevní památkou Slaného a dominantou historického jádra. Založili ho ve 12. století benediktini z ostrovského kláštera, kteří tu měli správu svých statků v okolí. Zasvěcení svatému Gothardovi odkazuje na jejich mateřský klášter v Niederaltaichu, kde světec působil jako opat. Ještě před koncem 12. století tu stála románská trojlodní bazilika.

  Wikipedie: Kostel svatého Gotharda (Slaný) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1964 Pravěké hradiště na Slánské hoře

  Na vrchu Slánská hora bylo pravěké hradiště a sídliště. Nejstarší nálezy z jeho úpatí pocházejí ze středního paleolitu, v eneolitu stálo na vrcholu sídliště opevněné palisádou a ve starší době bronzové tu nejspíš vzniklo hradiště s hradbou, z níž zbyl val. Lokalitu zkoumali už v první polovině 19. století. Velkou část až tři metry mocných kulturních vrstev ale zničila těžba kamene v 50. letech 20. století a poslední archeologický výzkum proběhl v roce 1964.

  Wikipedie: Slánská hora (hradiště) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1461 Brána se zvonem pro odsouzence

  Velvarská brána je jediná dochovaná brána slánského opevnění. Písemně se připomíná od roku 1443; za Jiřího z Poděbrad ji opravili a dostala jméno Nová brána, z té doby je na ní letopočet 1461. Měří 38 metrů. Po požáru radnice v roce 1795 na ni přenesli zvon z roku 1514, kterým se zvonilo na poplach a také odsouzencům, které vedli branou na popraviště. V letech 1823 až 1824 zbořili předbraní a málem i bránu samotnou; místo toho ji v roce 1868 opravili a na střechu dali měděného kohouta, který tam je dodnes.

  Wikipedie: Velvarská brána ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1378 Radnice s hvězdou husitského Slaného

  Stará radnice na Masarykově náměstí stojí na místě středověkého domu, který městu pro tento účel věnoval císař Karel IV. 23. června 1378. Dnešní budova se 43 metrů vysokou věží je z roku 1796. Původní radnice měla staročeský orloj a její věž cibulovou střechu s hvězdou. Ta sahá do husitských časů: v chiliastických projevech dostalo Slaný za symbol hvězdu, spojenecké Louny měsíc a Žatec slunce.

  Wikipedie: Radnice ve Slaném ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1629 Dům, který měl zastínit radnici

  Martinický dvůr na jižní straně Masarykova náměstí postavili v roce 1629 na místě tří středověkých měšťanských domů, které jejich majitelům nechal zabavit Jaroslav Bořita z Martinic. Dům stojí hned vedle radnice, tehdy jen jednopatrové, a svou velikostí ji měl symbolicky zastínit: připomínat podřízenost města Martinicům a vítězství katolické víry. Sloužil jako sídlo vrchnostenské správy a za ním stál panský pivovar, který zanikl v roce 1884.

  Wikipedie: Martinický dvůr (Slaný) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1931 Spořitelna se sochou spořivosti

  Funkcionalistickou budovu Městské spořitelny dokončili v roce 1931 na rohu Husovy a Palackého ulice, kde stávala Lounská brána. Postavili ji podle návrhu Jana Rejchla, přestože v soutěži dopadl lépe návrh Aloise Mezery. Vestibul obložili kararským mramorem. Na průčelí je sousoší ženy a chlapce s pokladničkou od sochaře Václava Nejtka, které znázorňuje spořivost; kvůli statice ho sundali a vrátili zpátky až v roce 1994.

  Wikipedie: Městská spořitelna (Slaný) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1883 Divadlo otevřené po Národním

  Ochotnické divadlo se ve Slaném hrálo už ve 30. letech 18. století v piaristické koleji. Na vlastní budovu vypsalo město soutěž v roce 1881; vyhrál ji návrh Antonína Wiehla a Jana Kouly, který se ale na pozemek nevešel, takže divadlo vzniklo podle návrhu Jindřicha Fialky. Slavnostně se otevřelo 30. prosince 1883, nedlouho po znovuotevření pražského Národního divadla, hrou Primátor od Jána Kollára. V letech 1948 až 1990 se jmenovalo Divadlo Zdeňka Nejedlého.

  Wikipedie: Městské divadlo Slaný ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1902 Okresní dům s věží vysokou 52 metrů

  Novorenesanční Okresní dům na křižovatce ulic Dr. Edvarda Beneše, Wilsonovy, Pastýřské a Šultysovy navrhl architekt Jan Vejrych a sochařskou výzdobu interiéru dělal Antonín Popp. Stavět se začalo 6. července 1900 a okresní úřad se sem přestěhoval 20. června 1902. Budova měří po hřeben střechy 25,5 metru, i se štíhlou zdobenou věží 52 metrů. Do roku 1918 tu sídlilo okresní hejtmanství.

  Wikipedie: Okresní dům (Slaný) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1865 Synagoga, kde se kázalo česky

  Synagogu ve Fričově ulici, asi 100 metrů od Masarykova náměstí, postavili v roce 1865 v maurském slohu s novorománskými prvky. Nahradila modlitebnu v hostinci U Templu. Působil v ní rabín Filip Bondy, zastánce českožidovského hnutí, který jako jeden z prvních zavedl při židovských bohoslužbách češtinu. Obřady se tu konaly do druhé světové války; od roku 2013 má v budově služebnu policie.

  Wikipedie: Synagoga ve Slaném ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  Pivo v domě ze 13. století

  Modletický dům na rohu Vinařického a Štechovy ulice patří k nejstarším dochovaným domům ve městě: původní stavba vznikla koncem 13. století. Má sklenutou bránu, arkýř a renesanční kamenný portál s několika sochami. Už v 16. století se tu vařilo pivo a po rekonstrukci v 21. století se tu vaří znovu, pod značkou Antoš.

  Wikipedie: Modletický dům ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1659 Páté piaristické gymnázium v zemi

  Piaristickou kolej na východním okraji Masarykova náměstí založil hrabě Bernard Ignác Jan z Martinic v roce 1659. Bylo to páté piaristické gymnázium v českých zemích a součástí areálu je kaple Zasnoubení Panny Marie. V roce 1878 přešla škola pod obecní správu a ve 40. letech 20. století se gymnázium přestěhovalo do nové funkcionalistické budovy. Dnes v koleji sídlí městské muzeum a knihovna.

  Wikipedie: Piaristická kolej (Slaný) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1902 Přádelna s vodojemem proti požáru

  První přádelna bavlny ve Slaném vznikla v roce 1842 a od roku 1874 patřila francouzské firmě Basch a de Liser z Le Havru. V prosinci 1900 do základů vyhořela. Honoré de Liser pak nechal postavit novou v Kvíčku podle projektu švýcarské kanceláře Séquin & Knobel z roku 1902, s ocelovou konstrukcí z kladenské Poldiny huti. Dominantou je schodišťová věž s cimbuřím: byl v ní vodojem pro hasicí systém, který měl zabránit opakování požáru.

  Wikipedie: Přádelna bavlny Ferdinand Přibyl a synové ↗ · ověřeno 12. 11. 2026
  Kvíček

• 

  1879 Dům se sfingami od Antonína Wiehla

  Novorenesanční dům na rohu Wilsonovy a Divadelní ulice si v letech 1879 až 1880 postavil Julius Wiehl, profesor lesnické školy a zeměměřič ve Slaném. Navrhl mu ho bratr, významný architekt Antonín Wiehl, který je i autorem maleb a sgrafit na fasádě. Ve vlysu pod římsou jsou vyškrabané sfingy nesoucí lyry a na straně do Divadelní ulice, dříve Na katovně, nesou sfingy nápis se jménem stavebníka a rokem 1879.

  Wikipedie: Wiehlův dům (Slaný) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

Každou zajímavost jsme ověřili u zdroje v uvedený den a píšeme ji vlastními slovy. Fotky jsou z Wikimedia Commons pod svobodnou licencí s uvedením autora.

Časté otázky