Věděli jste? Zajímavá místa ve Strakonicích

18 ověřených zajímavostí o místech ve Strakonicích, každá s fotkou, zdrojem a datem ověření.

• 

  1225 Nejstarší špitál v zemi

  Roku 1225 potvrdil král Přemysl Otakar I. dar Bolemily, manželky Bavora ze Strakonic, zdejšímu johanitskému špitálu u mostu přes Otavu. Byl to nejstarší špitál v českých zemích. Pozdně gotický kostel svaté Markéty, který dnes stojí u soutoku Otavy s Volyňkou, vyrostl v letech 1580–1583.

  Wikipedie: Kostel svaté Markéty (Strakonice) ↗ · ověřeno 11. 11. 2026
  Strakonice I

• 

  1243 Hrad napůl s rytíři

  Hrad na soutoku Otavy a Volyňky založili Bavorové mezi lety 1220 a 1235. Roku 1243 daroval Bavor I., účastník křížové výpravy, jeho východní polovinu johanitům (maltézským rytířům), kteří tu zřídili komendu. Od roku 1402 patřil řádu celý a od roku 1421 na něm sídlili velkopřevoři. Gotická věž Rumpál s břitem vznikla počátkem 14. století přestavbou starší hranolové věže.

  Wikipedie: Strakonice (hrad) ↗ · ověřeno 11. 11. 2026
  Strakonice II

• 

  1333 Ulička řezníků

  Masné krámy na jižní straně Velkého náměstí jsou písemně doložené už roku 1333. Tvoří je úzká krytá ulička s krámky po obou stranách. Branku u vchodu, přidanou počátkem 18. století, zdobí ve štítu reliéf lva s řeznickou sekyrou a pod ním výjev porážky.

  Wikipedie: Masné krámy (Strakonice) ↗ · ověřeno 11. 11. 2026
  Strakonice I

• 

  1367 Mláto pro panská prasata

  Právo vařit pivo dostali strakoničtí měšťané 8. prosince 1367 listinou Bavora IV. Z každé várky měli odvádět tunu mláta „pro vepře naše“. Protože jim konkuroval panský pivovar na hradě, spojili se roku 1649 majitelé 158 domů s právem várečným a koupili dům č. p. 47 pro společný měšťanský pivovar.

  Wikipedie: Pivovar Strakonice ↗ · ověřeno 11. 11. 2026
  Strakonice I

• 

  1645 Hrad, ze kterého je zámek

  Asi čtyři kilometry západně od Strakonic stojí na návrší nad Otavou Střela, hrad postavený Bavory ze Strakonic. Roku 1645 ho vypálilo švédské vojsko. Od roku 1661 ho spravovala klatovská jezuitská kolej, která ho dala přestavět na barokní zámek. Ve druhé polovině 20. století v zámku sídlila zvláštní škola s internátem a později archiv.

  Wikipedie: Střela (hrad) ↗ · ověřeno 11. 11. 2026

• 

  1696 Náhrobky z baroka

  Židovský hřbitov jihozápadně od hradu byl založen roku 1696, nejstarší čitelný náhrobek pochází z roku 1736. Jsou tu barokní a klasicistní náhrobky i zvláštní dětské oddělení. Poslední pohřeb se tu konal v 60. letech 20. století; strakonická židovská obec, doložená už před rokem 1482, zanikla roku 1940.

  Wikipedie: Židovský hřbitov ve Strakonicích ↗ · ověřeno 11. 11. 2026
  Strakonice II

• 

  1774 Socha, kterou odnesla řeka

  Při povodni roku 1718 strhla voda sochu Panny Marie ze strakonického mostu. Rolník, který ji našel, ji postavil u svého pole a k soše začali putovat věřící z širokého okolí. Barokní kostel s ambitem na Podsrpu začal stavět roku 1770 velkopřevor Michael Ferdinand z Althannu a 9. září 1774 byla socha slavnostně umístěna na oltář. Zvolání „Panno Maria Podsrpenská!“ připomněl veřejnosti farář Otík ve filmech Zdeňka Trošky.

  Wikipedie: Kostel Panny Marie Bolestné (Podsrp) ↗ · ověřeno 11. 11. 2026
  Přední Ptákovice

• 

  1781 Hrob Švandy dudáka

  Na návrší Kalvárie západně od hradu stávala gotická kaple Povýšení svatého Kříže a kolem ní hřbitov. Podle lidové pověsti na něm byl pochován legendární Švanda dudák. Za vlády Josefa II. byla kaple roku 1781 zrušena a později stržena a hřbitov zanikl. Místo dnes připomíná skupina lip.

  Wikipedie: Křížová cesta (Strakonice) ↗ · ověřeno 11. 11. 2026
  Strakonice II

• 

  1812 Fezy ze Strakonic

  První fez se ve Strakonicích vyrobil roku 1807 a roku 1812 založili bratři Fürthovi firmu na výrobu čepic a fezů. Ve 20. století přibyly barety, vlněné látky a přikrývky, od roku 1993 se ale továrna Fezko soustředila na textilie pro dopravní prostředky. Nástupnická firma Adient od roku 2019 vyvíjí potahy sedadel, které svítí, chladí nebo měří tep.

  Wikipedie: Fezko ↗ · ověřeno 11. 11. 2026
  Strakonice I

• 

  1836 Park mecenáše Rennera

  Městský park u východního konce Husovy ulice byl založen zhruba roku 1836 a měří 2,7 hektaru. Nese jméno místního mecenáše Antonína Rennera (1818–1876). Památkově chráněná je tu kaple svatého Jana Nepomuckého, altán i Rennerova kašna.

  Wikipedie: Rennerovy sady ↗ · ověřeno 11. 11. 2026
  Strakonice I

• 

  1843 Knihovna od pátera

  Roku 1843 daroval kněz Josef Schmidinger městu knihy k veřejnému půjčování a Šmidingerova knihovna tak patří k nejstarším v Česku. V závěti jí odkázal 1000 zlatých a přál si, aby ji spravovalo šest měšťanů „moudrých, hodných, poctivých“. Hlavní budovu má dnes v areálu hradu.

  Wikipedie: Šmidingerova knihovna Strakonice ↗ · ověřeno 11. 11. 2026
  Strakonice II

• 

  1868 Křižovatka tří tratí

  Nádraží otevřela 1. září 1868 Dráha císaře Františka Josefa spolu s tratí z Českých Budějovic do Plzně. Roku 1893 přibyla místní dráha na Vimperk, později prodloužená do Volar, a roku 1899 trať do Březnice. Elektrické vlaky jezdí z Plzně do Strakonic od 22. června 1966 a s nádražní budovou je přímo spojené městské autobusové nádraží.

  Wikipedie: Strakonice (nádraží) ↗ · ověřeno 11. 11. 2026
  Strakonice I

• 

  1891 Masaryk tu sháněl hlasy

  Budoucí prezident Tomáš Garrigue Masaryk kandidoval roku 1891 do Říšské rady ve Vídni za volební okrsek na jihu Čech, kam patřily i Strakonice. Svou kandidátní řeč pronesl 16. února 1891 v pivovarském domě na Velkém náměstí a ve volbách uspěl. Na domě je od roku 1948 pamětní deska.

  Wikipedie: Strakonice ↗ · ověřeno 11. 11. 2026
  Strakonice I

• 

  1903 Sgrafita podle Alše

  Novorenesanční radnici na Velkém náměstí postavili v letech 1902–1903 podle návrhu strakonického stavitele Antonína Alberta. Barevná sgrafita na průčelí vytvořil Josef Bosáček podle návrhu Mikoláše Alše. Úřad tu ale sídlil jen do roku 1920; pak budovu užívalo gymnázium a v letech 1957–2022 základní škola.

  Wikipedie: Radnice ve Strakonicích ↗ · ověřeno 11. 11. 2026
  Strakonice I

• 

  1919 Od pušek k motorkám

  Roku 1919 vznikla Jihočeská zbrojovka, která vyráběla pistole, pušky i kulomety pro armádu. Od roku 1929 se tu dělala jízdní kola a brzy i kolo s pomocným motorkem, na které roku 1930 navázal první motocykl ČZ 76, přezdívaný Kaktus. Po válce se výroba zbraní přesunula do Brna a Uherského Brodu a ve Strakonicích se od roku 1946 znovu vyráběly motocykly.

  Wikipedie: Česká zbrojovka Strakonice ↗ · ověřeno 11. 11. 2026
  Přední Ptákovice

• 

  1967 Dudáci z celého světa

  Mezinárodní dudácký festival se poprvé konal roku 1967, k 600. výročí založení města. Od té doby se koná každý sudý rok na konci srpna a hrají na něm dudáci z více než deseti zemí, třeba Skoti, Slováci, Francouzi nebo Turci. K tradicím patří zahajovací a závěrečný průvod dudáků městem; od roku 2016 je vstup na všechny akce zdarma.

  Wikipedie: Mezinárodní dudácký festival ve Strakonicích ↗ · ověřeno 11. 11. 2026

• 

  2009 Menora s kamenem z Otavy

  U Měšťanského pivovaru stojí od 7. května 2009 památník obětem holocaustu: sedmiramenný svícen menora s kamenem vyzdviženým z řeky Otavy. Vznikl z projektu Zmizelí sousedé, ve kterém studenti gymnázia s učitelem Pavlem Sekyrkou pátrali po strakonických Židech. Už o dva roky dřív připomněl pomník ve tvaru Davidovy hvězdy místo, kde stála synagoga.

  Wikipedie: Memento strakonických Židů ↗ · ověřeno 11. 11. 2026
  Strakonice I

• 

  2009 Lávka nad stoletou vodou

  Ocelová visutá lávka pod hradem z roku 2009 je dlouhá přes 109 metrů a tvarem i materiály připomíná staré řetězové mosty. Spojuje hrad s historickým centrem u svaté Markéty a vede nad hladinou stoleté vody, takže břehy propojí i při povodni. V nouzi po ní projede i sanitka nebo auto záchranářů.

  Wikipedie: Lávka Strakonice ↗ · ověřeno 11. 11. 2026
  Strakonice II

Každou zajímavost jsme ověřili u zdroje v uvedený den a píšeme ji vlastními slovy. Fotky jsou z Wikimedia Commons pod svobodnou licencí s uvedením autora.

Časté otázky