Věděli jste? Zajímavá místa v Tachově

15 ověřených zajímavostí o místech v Tachově, každá s fotkou, zdrojem a datem ověření.

• 

  1285 Jedny z nejzachovalejších hradeb v Česku

  Hradby obepínají historické jádro asi v délce 700 metrů a některé zdroje je označují za nejucelenější městský hradební systém v Česku. Postavili je nejspíš koncem 13. století, brzy poté, co Tachov založil Přemysl Otakar II. Zdi z lomového kamene jsou silné až 1,5 metru a vysoké 8 až 10 metrů, z původních 26 věží se jich dochovalo 21. S ohrazenou plochou 5,7 hektaru patřil Tachov k nejmenším královským městům. Všechny tři brány ale v 19. století strhli, aby se město mohlo rozrůstat.

  Wikipedie: Městské opevnění (Tachov) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1126 Hrad, který král nesměl zastavit

  Zámek stojí na místě raně středověkého hradiště, jehož opevnění dal podle kanovníka vyšehradského opravit roku 1126 kníže Soběslav I. Královský hrad, který vznikl po požáru hradiště, panovníci často zastavovali šlechtě a pak ho museli vykupovat. Karel IV. ho proto ve svém navrhovaném zákoníku Majestas Carolina uvedl mezi hrady, které král zastavit nesmí. Po třicetileté válce hrad barokně přestavěli, roku 1770 vyhořel a Windischgrätzové ho v letech 1787–1809 obnovili v klasicistním slohu. Od roku 2014 je zámek otevřený prohlídkám.

  Wikipedie: Tachov (zámek) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1427 Křižáci utekli dřív, než začala bitva

  V srpnu 1427 se u Tachova střetla husitská vojska pod velením Prokopa Holého s třetí křížovou výpravou, kterou vedli trevírský arcibiskup Ota ze Ziegenheimu a kardinál Jindřich Beaufort. Husité zvítězili prakticky bez boje, protože se křižáci dali na útěk zpátky za hranice. Pak oblehli katolický Tachov, 11. srpna ho dobyli a o tři dny později kapitulovala i posádka hradu; hradby město neuchránily. Na Vysoké nad městem od roku 1971 stojí památník bitvy.

  Wikipedie: Bitva u Tachova ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1861 Druhá největší jízdárna ve střední Evropě

  Novorománskou jízdárnu ve Světcích dal v letech 1858–1861 postavit kníže Alfréd I. Windischgrätz, penzionovaný polní maršál, který chtěl z okolního kláštera udělat romantický zámek. Podle dostupných údajů je po Španělské dvorní jízdárně ve Vídni druhou největší ve střední Evropě: měří 60 metrů na délku a 26 metrů na šířku i výšku. Po zestátnění v roce 1945 chátrala tak, že přišla o památkovou ochranu a počítalo se s demolicí. Město ji koupilo v roce 1997, opravovalo ji od roku 2000 do roku 2024 a od roku 2010 je národní kulturní památkou.

  Wikipedie: Jízdárna Světce ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1669 Klášter, ze kterého se nikdy nestal zámek

  Paulánský klášter ve Světcích vznikl v letech 1656–1669 z peněz plukovníka Johanna Filipa Husmanna z Namedy a jeho ženy: pauláni se za něj u císařského dvora přimluvili, a Husmannovi tak byl prominut trest. Pozemky ale patřily křižovníkům a spor mezi oběma řády se táhl ještě v 50. letech 17. století. Klášter zrušili roku 1787 a získali ho Windischgrätzové, kteří se ho pokusili přestavět na honosný zámek. Stavba se nikdy nedokončila a zůstaly z ní romantické zříceniny.

  Wikipedie: Klášter Světce ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1492 Kostel, který vyhořel na svatého Jiljí

  Arciděkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie na návrší u hradeb začali stavět za vlády Karla IV., když starší kostelík svatého Václava přestal rostoucímu městu stačit. Za husitských válek byl kostel zpustlý a oba faráři z něj ze strachu před husity odešli. Na svátek svatého Jiljí 1. září 1492 vyhořel spolu s celým městem. Ničivé požáry ho pak potkaly ještě mnohokrát a po každém ho znovu opravili; dnešní podobu mu výrazně dala regotizace v roce 1908.

  Wikipedie: Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Tachov) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1694 Oltářní obraz od tachovského rodáka

  Kostel svaté Máří Magdalény u františkánského kláštera stojí na místě gotického špitálního kostela, který husité zničili roku 1421. Nový kostel s klášterem postavili v letech 1686–1694 podle plánů architekta Martina Allia, po požáru v roce 1748 dostal barokní podobu a rokokové vybavení. Hlavní oltář zdobí od roku 1874 obraz svaté Máří Magdalény od místního rodáka Franze Rumplera, který později vedl školu historické malby na vídeňské akademii. Po roce 1989 se kostel vrátil františkánům a ti ho zapůjčili pravoslavné církvi.

  Wikipedie: Kostel svaté Máří Magdaleny (Tachov) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1954 Muzeum v klášteře františkánů

  První tachovské muzeum vzniklo v roce 1933 v budově radnice, v roce 1939 ho zavřeli a v roce 1945 zrušili. Nové muzeum začalo pracovat v roce 1954 a o pět let později otevřelo první expozice. Sídlí v bývalém františkánském klášteře a dnes se jmenuje Muzeum Českého lesa. Má šest stálých expozic, mezi nimi bývalý klášterní refektář, národopis a přírodu Českého lesa a „živé muzeum“, a sbírku z 20 společenskovědních a přírodovědných podsbírek.

  Wikipedie: Muzeum Českého lesa v Tachově ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1615 Hrob rabína, ke kterému se putovalo

  Starý židovský hřbitov v Chodské ulici vznikl ještě před rokem 1615 a pohřbívalo se na něm do roku 1933, kdy vznikl nový hřbitov asi kilometr jižněji. Hrob rabína Nachuma Sofera, který zemřel v roce 1815, býval poutním místem, ale v 70. letech 20. století ho zničili při rozšiřování ulice. Hřbitov poničili už nacisté, v roce 1988 převezli nejcennější náhrobky do Mariánských Lázní a jeho plánovanou likvidaci zrušili až v roce 1990. Zůstaly necelé dvě stovky náhrobků, nejstarší z roku 1700.

  Wikipedie: Starý židovský hřbitov v Tachově ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1791 Dlouhá alej k železitému prameni

  Alej podél řeky Mže dal v roce 1791 vysázet kníže Windischgrätz a dlouho byla oblíbenou promenádou Tachovanů. Tvoří ji asi 200 stromů starých 150 až 200 let, hlavně lípy, jírovce a javory, a od roku 1986 je chráněná. Na jejím konci objevili v roce 1853 minerální pramen. Majitelé panství ho po dohodě s klášterem v Teplé dali zasypat, voda ale vyrazila na jiném místě, kde je dodnes. Pramen se zvýšeným obsahem železa se čerpá přes den kromě zimy a jeho nezávadnost se každý rok kontroluje.

  Wikipedie: Alej u minerálního pramene ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1945 Největší hromadný hrob obětí nacismu v Česku

  Na novém židovském hřbitově, založeném v roce 1933, leží největší hromadný hrob obětí nacismu na území Česka: 600 vězňů, kteří zahynuli v dubnu 1945 ve vlakovém „transportu smrti“ z koncentračního tábora Buchenwald do Flossenbürgu. Pomník jim tu postavili v roce 1988. Na severním okraji města stojí od roku 1948 ještě Mohyla, kde leží přes 232 obětí pochodů smrti a koncentračních táborů, mezi nimi přes sto židovských žen z Osvětimi zavražděných u Nýrska. Z židovských náhrobků zůstalo na hřbitově jen šest z let 1933–1938.

  Wikipedie: Nový židovský hřbitov v Tachově ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1791 Nejpočetnější alej v Plzeňském kraji

  Knížecí alej vede 2,3 kilometru údolím Mže ze západu od centra až ke Světcům. Vysázet ji dal v roce 1791 kníže Josef Mikuláš Windischgrätz a původně ji tvořilo 481 stromů, od jasanů, olší a jírovců po vrby a duby. Na začátku 21. století v ní rostlo 409 stromů, z toho asi 200 javorů, a podle počtu stromů je to nejpočetnější alej Plzeňského kraje. Největší jasan a javor klen mají obvod kmene přes čtyři metry. Chráněná je od roku 1987.

  Wikipedie: Knížecí alej v Tachově ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1975 Přehrada na místě zbořené vesnice

  Nádrž Lučina na horní Mži postavili v letech 1970–1975 jako zdroj pitné vody pro okolí Tachova a pro úpravnu vody ve Stříbře. Na svazích jejího pravého břehu stávala vesnice Lučina: po vysídlení Němců se ji nepodařilo znovu zcela osídlit, a když v 60. letech padlo rozhodnutí o přehradě, zbořili ji. Sypaná hráz je dlouhá 183,5 metru a vysoká 23,5 metru, voda zaplavuje 86 hektarů. Hnědou barvu jí dává voda přitékající z rašelinišť.

  Wikipedie: Vodní nádrž Lučina (Mže) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1895 Vlaky, které do Tachova couvají

  Železnice z Plané přivedla vlaky do Tachova v roce 1895 a v roce 1910 trať prodloužili pod Českým lesem až do Domažlic. Do stanice Tachov vede trať úvratí, takže vlaky tu mění směr jízdy, a jezdí po ní jen osobní vlaky. Nádraží stojí v severní části města u sídliště Východ. Na hlavní trať z Plzně do Chebu se cestující přestupují v Plané.

  Wikipedie: Tachov ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1930 Z německého města město cizinců

  Při sčítání v roce 1930 žilo v Tachově 7 075 lidí a 6 495 z nich se hlásilo k německé národnosti, k československé jen 451. Po válce Němce odsunuli a město dosídlili lidé z českého vnitrozemí, ze Slovenska i krajané z Ukrajiny a Rumunska; v roce 1950 tu žilo jen 4 073 obyvatel. Dnes má Tachov vysoký podíl cizinců: podle údajů z ledna 2026 tu žilo 4 275 cizích státních příslušníků, víc než čtvrtina všech obyvatel.

  Wikipedie: Tachov ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

Každou zajímavost jsme ověřili u zdroje v uvedený den a píšeme ji vlastními slovy. Fotky jsou z Wikimedia Commons pod svobodnou licencí s uvedením autora.

Časté otázky