Věděli jste? Zajímavá místa v Teplicích

18 ověřených zajímavostí o místech v Teplicích, každá s fotkou, zdrojem a datem ověření.

• 

  Nejstarší lázeňská stavba střední Evropy

  Lázeňský dům Beethoven tvoří dvanáct budov z různých dob. Nejstarší z nich, empírové Pravřídlo z let 1838–1839, stojí na základech kamenné stavby z roku 1540. Archeologický průzkum ukázal, že základy komplexu jsou nejstarší dochovanou lázeňskou stavbou ve střední Evropě.

  Zdroj: Wikipedie: Lázeňský dům Beethoven (Teplice) · ověřeno 8. 11. 2026

• 

  1862 Kašna k 1 100 letům pramenů

  Jubilejní kašnu v Lázeňském parku postavili v roce 1862 k 1 100. výročí nalezení léčivých pramenů, jak ho podle pověsti zapsal Václav Hájek z Libočan. Voda tryská z prasečích hlav na neorománském sloupu. Socha vodní nymfy z vrcholu kašny zmizela, nejspíš ji za druhé světové války shodil vítr.

  Zdroj: Wikipedie: Kolostůjova kašna · ověřeno 8. 11. 2026

• 

  1164 Klášter u léčivého pramene

  Na místě dnešního zámku založila královna Judita Durynská nejspíš kolem roku 1164 klášter benediktinek, druhý ženský benediktinský klášter v Čechách. Vybrala je, protože jejich řehole dovolovala koupání. Sestry tu žily do roku 1435 a části románských klášterních budov se dochovaly.

  Zdroj: Wikipedie: Klášter Teplice · ověřeno 8. 11. 2026

• 

  Kanály pro panské lodičky

  Zámeckou zahradu upravovali od 16. století, nejdřív jako francouzskou zahradu a na počátku 19. století jako anglický park. Starali se o ni Clary-Aldringenové, kteří na zámku sídlili v letech 1634–1945. Na dvou rybnících jsou ostrůvky a z velkého vede několik kanálů, kdysi určených pro projížďky zámeckého panstva na lodičkách.

  Zdroj: Wikipedie: Zámecká zahrada Teplice · ověřeno 8. 11. 2026

• 

  1719 Díky za město bez moru

  Sloup Nejsvětější Trojice na Zámeckém náměstí dal postavit František Karel z Clary-Aldringenu jako díky za to, že se Teplicím v roce 1713 vyhnul mor, a na památku usmíření čtyř bratří z rodu. Vytvořila ho v letech 1718–1719 dílna Matyáše Bernarda Brauna. Tři originální sochy jsou dnes v lapidáriu zámku v Duchcově.

  Zdroj: Wikipedie: Morový sloup Nejsvětější Trojice v Teplicích · ověřeno 8. 11. 2026

• 

  1594 Kostel patrona pramenů

  Děkanský kostel na Zámeckém náměstí je zasvěcen svatému Janu Křtiteli, patronovi léčivých pramenů i města. Postavili ho v letech 1585–1594 na základech staršího kostela a v roce 1710 ho stavitel Christian Lagler barokně přestavěl. V létě bývá přístupná vyhlídková věž s výhledem na centrum.

  Zdroj: Wikipedie: Kostel svatého Jana Křtitele (Teplice) · ověřeno 8. 11. 2026

• 

  1586 Věž z kamenů románské baziliky

  Zámeckou kapli Povýšení svatého Kříže postavil v letech 1549–1586 majitel panství Volf z Vřesovic. Na věž použili kvádry z románské baziliky zaniklého kláštera. Pod kaplí je hrobka pánů z Vřesovic, kde byl v roce 1598 pohřben i sám Volf. Dnes stavbu využívá pravoslavná církev.

  Zdroj: Wikipedie: Chrám Povýšení svatého Kříže (Teplice) · ověřeno 8. 11. 2026

• 

  1824 Hotel podle belgického knížete

  Luxusní empírový lázeňský hotel Prince de Ligne vyrostl na Zámeckém náměstí v roce 1824 na místě domů Zlatá trojka a U tří bažantů. Jméno dostal po knížeti Charlesi Josephovi de Ligne, důstojníkovi, diplomatovi a spisovateli belgického původu, který byl tchánem tehdejšího pána Teplic Jana Nepomuka z Clary-Aldringenu.

  Zdroj: Wikipedie: Hotel Prince de Ligne · ověřeno 8. 11. 2026

• 

  1924 Divadlo, které vstalo z popela

  Novorenesanční divadlo od Josefa Zítka a Josefa Turby z let 1872–1874 vyhořelo v noci na 1. září 1919. Na stejném místě pak v letech 1921–1924 vyrostla nová budova podle Rudolfa Bitzana, otevřená 20. dubna 1924 Wagnerovými Mistry pěvci norimberskými. Po pražských divadlech byla největší divadelní budovou v tehdejším Československu.

  Zdroj: Wikipedie: Krušnohorské divadlo · ověřeno 8. 11. 2026

• 

  1805 Zřícenina ze strusky

  Zednický mistr Franz Jerke začal v roce 1805 stavět výletní restauraci, která vypadá jako zřícenina hradu, a rozšiřoval ji až do své smrti v roce 1826. Kromě cihel a kamene použil porcelánovou strusku a cihlovou škváru, odtud jméno Škvárovník. Chodili sem Goethe, Richard Wagner i pruský král Fridrich Vilém III.

  Zdroj: Wikipedie: Škvárovník · ověřeno 8. 11. 2026

• 

  1483 Hrad zbořený úmyslně

  Hrad na Doubravské hoře začal po roce 1478 stavět Jan Ilburk z Vřesovic a v roce 1483 ho dokončil. Za třicetileté války se z něj stala bastionová pevnost, několikrát obléhaná a dobytá. Po roce 1644 hrad záměrně strhli, aby ho nemohla využít nepřátelská vojska. Do zřícenin později vestavěli restauraci.

  Zdroj: Wikipedie: Doubravská hora (hrad) · ověřeno 8. 11. 2026
  Trnovany

• 

  1845 Lázně dvou císařů

  Císařské lázně patří k nejstarším lázeňským budovám v Teplicích: původní budova je z roku 1845 a v letech 1870–1872 ji přestavěli v novorenesančním slohu. Jméno mají po dvou císařích, kteří se tu léčili: německém Vilémovi I. a rakouském Františku Josefovi.

  Zdroj: Wikipedie: Císařské lázně (Teplice) · ověřeno 8. 11. 2026

• 

  1796 Lázně pro hady a žáby

  Šanovské prameny byly slabší než teplické a podle básně z poloviny 16. století se v nich koupali hlavně sedláci a chudina. Jméno Hadí lázně pochází z lidové tradice, podle které se tu zdržovali hadi a žáby. První klasicistní budovu nad Hadím pramenem postavili v roce 1796 a při stavbě našli další pramen.

  Zdroj: Wikipedie: Hadí lázně · ověřeno 8. 11. 2026

• 

  1802 Ze dřeva do kamene

  Kamenné lázně v Šanově postavili v roce 1800 ze dřeva se šindelovou střechou, už o dva roky později je nahradila kamenná budova. Dnešní novobarokní stavba pochází z roku 1911. Šanov se stal městem v roce 1884 a k Teplicím ho připojili v roce 1895.

  Zdroj: Wikipedie: Kamenné lázně · ověřeno 8. 11. 2026

• 

  1948 Kašna koupená v Itálii

  Mramorovou novobarokní kašnu koupil v roce 1910 Carlos Clary-Aldringen v Itálii, pravděpodobně v Benátkách. Do šanovského parku u Kamenných lázní ji osadili až v roce 1948, na místo bývalého emanačního pavilonu. Na podnoži ze lvích těl stojí tři vzpínající se koně.

  Zdroj: Wikipedie: Koňská kašna (Teplice) · ověřeno 8. 11. 2026

• 

  1906 Secesní vodárna

  Vodárnu u Hudcova postavili v roce 1906 pro vodovod Řetenice, který tehdy zásoboval 3 260 obyvatel ve 170 domech. Zděná stavba na čtvercovém půdorysu je zapuštěná do svahu a zdobí ji secesní štuky a akroterie na nárožích. Od roku 1987 je kulturní památkou.

  Zdroj: Wikipedie: Vodárna Hudcov · ověřeno 8. 11. 2026
  Hudcov

• 

  1986 Kolonáda bez pramene

  Ocelovou kolonádu se skleněnými pláty postavili v letech 1981–1986 podle návrhu Otakara Binara spolu s Domem kultury Karla Hubáčka. V Teplicích se léčí hlavně koupelemi, ne pitím vody, a tak kolonáda není stavbou pro lázeňské hosty u pramene. Její význam je spíš symbolický a slouží jako vstup do kulturního domu.

  Zdroj: Wikipedie: Kolonáda v Teplicích · ověřeno 8. 11. 2026

• 

  1957 Hvězdárna z akce Z

  Hvězdárnu na Písečném vrchu začali stavět v roce 1957 v rámci akce Z jako pozorovatelnu astronomického kroužku. Dnes má 43cm zrcadlový dalekohled a planetárium v Šanově. Od roku 1974 je její pobočkou hvězdárna v Mostě, a jsou tak jedinými takovými zařízeními v Ústeckém kraji.

  Zdroj: Wikipedie: Hvězdárna a planetárium Teplice · ověřeno 8. 11. 2026

Každou zajímavost jsme ověřili u zdroje v uvedený den a píšeme ji vlastními slovy. Fotky jsou z Wikimedia Commons pod svobodnou licencí s uvedením autora.

Časté otázky