Věděli jste? Zajímavá místa v Třebíči

16 ověřených zajímavostí o místech v Třebíči, každá s fotkou, zdrojem a datem ověření.

• 

  2003 Bazilika na kruhových objezdech

  Románsko-gotickou baziliku postavili benediktini při klášteře zhruba v letech 1240–1280. V roce 2003 se spolu s židovskou čtvrtí dostala na Seznam světového dědictví UNESCO. Od roku 2020 ji připomíná i šest kruhových objezdů ve městě, upravených tak, aby vypadaly jako její vitrážová okna.

  Wikipedie: Bazilika svatého Prokopa ↗ · ověřeno 9. 11. 2026
  Podklášteří

• 

  1335 Hodiny o průměru 5,5 metru

  Městská věž u kostela sv. Martina měří až po vrchol kříže 75 metrů a ochoz má ve výšce 35 metrů. Její ciferníky o průměru 5,5 metru patří k největším v Evropě. Postavili ji kolem roku 1335 jako hlásku městského opevnění a s kostelem ji spojili až v roce 1716.

  Wikipedie: Městská věž (Třebíč) ↗ · ověřeno 9. 11. 2026

• 

  1669 Fresky pod omítkou

  Zadní synagoga pochází z roku 1669. Od roku 1926 sloužila jako sklad koželužny a pak zelinářského podniku. Při opravě v 90. letech ji chtěli vymalovat nabílo, pod omítkami se ale objevily původní malby po celém interiéru a jejich obnova prodražila rekonstrukci o 4,5 milionu korun.

  Wikipedie: Zadní synagoga (Třebíč) ↗ · ověřeno 9. 11. 2026

• 

  Synagoga, ve které se modlí husité

  Přední synagoga je jednou ze dvou, které se v třebíčské židovské čtvrti dochovaly. Navenek je prostá, protože se stavba synagogy nesměla od okolních domů ničím lišit. Od 50. let 20. století v ní má kostel Církev československá husitská.

  Wikipedie: Přední synagoga (Třebíč) ↗ · ověřeno 9. 11. 2026

• 

  1631 Jeden z největších židovských hřbitovů

  Židovský hřbitov na severní stráni Hrádku patří k největším v Česku. Na ploše přes 11 000 m² je asi 2 600 náhrobků, nejstarší čitelný je z roku 1631, a pohřbeno tu bylo kolem 11 000 lidí. Po povodni v roce 1888, která některé hroby vyplavila, se hřbitov rozšířil.

  Wikipedie: Židovský hřbitov v Třebíči ↗ · ověřeno 9. 11. 2026
  Podklášteří

• 

  1637 Mydlářův Černý dům

  Bohatý mydlář Jan Rábl nechal v roce 1637 průčelí domu na Karlově náměstí pokrýt figurálními sgrafity. Nový majitel je v roce 1862 dal zabílit a obnovily se až v roce 1927. Postavy v horních výklencích představují lidské ctnosti, například víru.

  Wikipedie: Černý dům ↗ · ověřeno 9. 11. 2026

• 

  Dům benátského kupce

  Malovaný dům na rohu Karlova náměstí postavil koncem 16. století benátský kupec Francesco Calligardi a prodával v něm koloniální zboží. Jeho sgrafita byla později zakrytá a obnovil je až v roce 1903 profesor třebíčského gymnázia Josef Kozel. Dnes je v domě informační centrum.

  Wikipedie: Malovaný dům ↗ · ověřeno 9. 11. 2026

• 

  1933 Spořitelna od Bohuslava Fuchse

  Funkcionalistickou spořitelnu na rohu Karlova náměstí navrhli Bohuslav Fuchs a Jindřich Kumpošt a dokončena byla v roce 1933. Měla tři patra, aby ladila se sousední radnicí. Čtvrté patro přibylo až později a je ustoupené dozadu, aby budova nevyčnívala.

  Wikipedie: Fuchsova spořitelna ↗ · ověřeno 9. 11. 2026

• 

  1930 Vyhlídka k Masarykovým osmdesátinám

  Okrašlovací spolek nejdřív v roce 1926 vysázel na Hrádku 254 lip a založil Jubilejní Masarykovy sady. K 80. narozeninám prezidenta Masaryka pak postavil funkcionalistickou železobetonovou vyhlídku s jeho reliéfem. Od roku 2023 je kulturní památkou.

  Wikipedie: Masarykova vyhlídka v Třebíči ↗ · ověřeno 9. 11. 2026
  Nové Dvory

• 

  1836 Mlýn, který nikdy nemlel obilí

  Větrný mlýn holandského typu dokončili v roce 1836 bratři Karel a František Budischowští. Nikdy nemlel obilí: drtil tříslo, kůru pro koželužské dílny v Borovině. Původně měl být dřevěný, nakonec ho postavili z kamene; jeho věž má průměr 8 metrů.

  Wikipedie: Větrný mlýn (Třebíč) ↗ · ověřeno 9. 11. 2026
  Borovina

• 

  1878 Koželužna na pařížské výstavě

  Kůže se v Třebíči zpracovávaly už od roku 1649, v 19. století koželužství ovládla rodina Subaků. Od roku 1871 směla firma nést císařský znak, o rok později v ní začal pracovat parní stroj a v roce 1878 se zúčastnila Světové výstavy v Paříži.

  Wikipedie: Subakova koželužna ↗ · ověřeno 9. 11. 2026

• 

  2015 Vodojem, ze kterého je rozhledna

  Vodojem na Strážné hoře postavili v letech 1936–1938, protože po první světové válce Třebíči chyběla pitná voda. Fungoval do konce 70. let, kdy už nestačil. Od 3. září 2015 je z něj rozhledna s plošinou ve 25 metrech a výstavou o třebíčském vodárenství.

  Wikipedie: Vodárna Kostelíček ↗ · ověřeno 9. 11. 2026
  Horka-Domky

• 

  1934 Dřevěné lázně od Fuchse

  Říční lázně Polanka navrhl architekt Bohuslav Fuchs a otevřely se v roce 1934. Mezi jeho stavbami jsou výjimečné tím, že jsou ze dřeva, a ta konstrukce se dochovala v původní podobě. Budova má asi 160 převlékacích kabinek a je kulturní památkou.

  Wikipedie: Polanka (říční lázně) ↗ · ověřeno 9. 11. 2026
  Stařečka

• 

  1755 Šibenice, které nikdo nevěřil

  Z popraviště na kopečku v Novém Městě zbyla jen kamenná plošina asi 5,8 × 5,7 metru. V roce 1571 byla šibenice tak sešlá, že odsouzený Jan Chromý musel být místo oběšení sťat mečem. Poslední poprava tu proběhla v roce 1754, o rok později Třebíč hrdelní právo ztratila.

  Wikipedie: Popraviště (Třebíč) ↗ · ověřeno 9. 11. 2026
  Nové Město

• 

  1684 Klášter na místě bratrského sboru

  Jednota bratrská si na Jejkově v letech 1520–1524 postavila sbor s modlitebnou, školou a špitálem. V roce 1684 na jeho místě založil František Augustin z Valdštejna kapucínský klášter, který sloužil do roku 1950. Dnes v něm sídlí Katolické gymnázium Třebíč.

  Wikipedie: Kapucínský klášter na Jejkově ↗ · ověřeno 9. 11. 2026
  Jejkov

• 

  1940 Báň z ryzího zlata

  Pravoslavný chrám sv. Václava a sv. Ludmily vysvětili 22. září 1940 a je nejmladším chrámem ve městě. Navrhl ho protojerej Vsevolod Kolomackij, který v něm jako první sloužil a namaloval i ikony na stěnách. Báň chrámu je pokrytá ryzím listovým zlatem.

  Wikipedie: Chrám svatého Václava a svaté Ludmily ↗ · ověřeno 9. 11. 2026
  Horka-Domky

Každou zajímavost jsme ověřili u zdroje v uvedený den a píšeme ji vlastními slovy. Fotky jsou z Wikimedia Commons pod svobodnou licencí s uvedením autora.

Časté otázky