Věděli jste? Zajímavá místa ve Vyškově

17 ověřených zajímavostí o místech ve Vyškově, každá s fotkou, zdrojem a datem ověření.

  • Hradby na městské pečeti
    Foto: Pernak, CC BY-SA 3.0
    1403 Hradby na městské pečeti

    Kamenné hradby dostal Vyškov patrně ve 14. století: dokládá to městská pečeť z roku 1403 s hradební zdí, věží a otevřenou branou. Roku 1423 město dobyli a zpustošili husité, potom hradby obnovili; nejlépe chráněná byla východní strana s dvojitou linií. Tři brány ve směru na Brno, Kroměříž a Olomouc zbořili v 19. století, zbytky zdí stojí za kostelem a v Pivovarské ulici.

  • Pivovar s mílovým právem
    Foto: Pernak, CC BY-SA 3.0
    1680 Pivovar s mílovým právem

    Vyškovský pivovar založili roku 1680 a výrobu ukončil v květnu 2017. Pivo se ve městě vařilo už dřív: roku 1460 biskup Tas z Boskovic obnovil měšťanům právo várečné, o které přišli za husitských válek, a roku 1498 ho biskup Stanislav Turzo potvrdil i s mílovým právem, takže míli od města nesměl nikdo jiný pivo vařit ani čepovat.

    Wikipedie: Pivovar Vyškov ↗ · ověřeno 11. 11. 2026
  • Věž o 152 schodech
    Foto: Pernak, CC BY 2.5
    1569 Věž o 152 schodech

    Renesanční radnici na náměstí postavili roku 1569, když jim stará radnice bez věže naproti přestala stačit. V přízemí zůstaly zbytky renesančního podloubí. Dnešní podobu má věž od rekonstrukce po druhé světové válce: je vysoká 57,33 metru a do kopule vede 152 schodů.

    Wikipedie: Radnice ve Vyškově ↗ · ověřeno 11. 11. 2026
  • Lovecký zámeček s jelení hlavou
    Foto: Pernak, CC BY-SA 3.0
    1755 Lovecký zámeček s jelení hlavou

    Lovecký zámeček Troyerstein v Rychtářově dal roku 1755 postavit olomoucký biskup Ferdinand Julius Troyer z Troyersteinu, po němž dostal jméno. Cenný vstupní portál zdobí erb stavebníka a jelení hlava. Ve 20. století tu sídlila lesní správa Vojenských lesů a statků, později obecní byty; veřejnosti přístupný není.

    Wikipedie: Troyerstein ↗ · ověřeno 11. 11. 2026
  • Přehrada s pitnou vodou pro Vyškov
    Foto: Milda 444, CC BY-SA 4.0
    1972 Přehrada s pitnou vodou pro Vyškov

    Vodní nádrž Opatovice zatopila asi 70 hektarů údolí Malé Hané a dokončili ji roku 1972. Sypaná hráz je vysoká až 36 metrů, u její paty je voda hluboká kolem 33 metrů a nádrž zadrží zhruba 10 milionů m³. Slouží jako zdroj pitné vody pro Vyškov, Bučovice a okolí a žijí v ní chránění živočichové jako škeble nebo raci.

    Wikipedie: Vodní nádrž Opatovice ↗ · ověřeno 11. 11. 2026
  • Zámek olomouckých biskupů
    Foto: Palickap, CC BY-SA 4.0
    1665 Zámek olomouckých biskupů

    Vyškovský zámek začínal jako gotický hrad olomouckých biskupů: nová tvrz se tu připomíná roku 1449, nejspíš poté, co husité zničili biskupský hrad Melice. Dnešní podobu mu dal biskup Karel II. z Liechtensteinu-Kastelkornu podle projektu Giovanniho Pietra Tencally; dvoupatrový trakt upravovali v letech 1665–1675 a nový přistavěli v letech 1680–1682. Tehdy tu byla obrazárna i divadelní sál; slavné období ukončil požár roku 1753.

    Wikipedie: Vyškov (zámek) ↗ · ověřeno 11. 11. 2026
  • Kašna, která dávala pitnou vodu
    Foto: Pernak, CC BY-SA 3.0
    1730 Kašna, která dávala pitnou vodu

    Ganymedova kašna uprostřed Masarykova náměstí pochází z doby kolem roku 1730. Spolu s o dvanáct let starším Mariánským sloupem vznikla po morové nákaze roku 1715, kdy byly brány města čtyři měsíce zavřené. Se studnou z roku 1839 byla kašna jediným zdrojem pitné vody v centru, dokud město nedostalo vodovod. V zimě z ní vodu vypouštějí, aby mráz nepoškodil trubky.

    Wikipedie: Vyškovská kašna ↗ · ověřeno 11. 11. 2026
  • Hrad Miloty z Dědic
    Foto: Pernak, CC BY-SA 3.0
    1278 Hrad Miloty z Dědic

    Zřícenina hradu Dědice na severním okraji Hamiltonů leží na výběžku Drahanské vrchoviny v záhybu Velké Hané. Hrad založil nejspíš v 70. letech 13. století významný moravský šlechtic Milota z Dědic, který se po něm psal už roku 1278. Roku 1381 se o něm píše jako o starém hradu, oproti nedalekému novému Stagnovu. Zůstaly z něj zbytky zdiva a výrazné valy.

    Wikipedie: Dědice (hrad) ↗ · ověřeno 11. 11. 2026
  • Kaple pro sošku z poutí
    Foto: Pernak, CC BY 2.5
    1907 Kaple pro sošku z poutí

    Kapli Panny Marie Vranovské v Nosálovicích začali stavět roku 1905 a vysvětili ji roku 1907. Na oltáři stojí soška Panny Marie Vranovské, která dřív bývala ve vyškovském farním kostele a obyvatelé Nosálovic ji každý rok nosili na pouť do Vranova u Brna.

  • Kaple, kterou oheň minul
    Foto: Pernak, CC BY-SA 3.0
    1584 Kaple, kterou oheň minul

    Špitální kaple sv. Anny v Dukelské ulici stála kdysi už za opevněným městem. Dokončili ji nejpozději roku 1584, jak dokládá nápis „ANNO DOMINI 1584“ v klenbě; tímto rokem jsou datované i nástěnné malby uvnitř. Ničivý požár města roku 1753 přečkala jako jedna z mála staveb bez úhony.

    Wikipedie: Kaple svaté Anny (Vyškov) ↗ · ověřeno 11. 11. 2026
  • Věž, která stála mimo kostel
    Foto: Pernak1, CC BY 4.0
    1849 Věž, která stála mimo kostel

    Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Rychtářově postavil v letech 1781–1783 mistr Malenovský ze Slavkova na místě menšího kamenného kostelíka s hliněnou maltou a dřevěným stropem. Krátká masivní věž stála samostatně až do roku 1849, kdy kostel rozšířili a věž s ním spojili; oprava stála 857 zlatých z kostelního fondu.

  • Kostel s malbami Joži Uprky
    Foto: Pernak, CC BY 2.5
    Kostel s malbami Joži Uprky

    Pozdně gotický farní kostel Nanebevzetí Panny Marie z poloviny 15. století je vedle radnice a zámku dominantou Vyškova. Postavil ho biskup Tas z Boskovic a Černé Hory na jiném místě, než stával starý farní kostel zničený husity. Interiér zdobí nástěnné malby akademického malíře Joži Uprky a sochy Ondřeje Schweigla.

  • Kostel, který zničila hádka řemeslníků
    Foto: Pernak, CC BY-SA 3.0
    1752 Kostel, který zničila hádka řemeslníků

    Starší kostel v Dědicích zničil roku 1731 požár po úderu blesku. Farníci se nakonec rozhodli postavit zcela nový a farář na něj věnoval celé své jmění. Stavba začala 6. března 1752, ale zedník Vrba a tesař Schpannwald se nesnášeli a střechu špatně zaizolovali, takže během sedmi let všechny trámy i krov ztrouchnivěly.

  • Kapucínský kostel u hřbitova
    Foto: Palickap, CC BY-SA 4.0
    1624 Kapucínský kostel u hřbitova

    Kostel Panny Marie Andělské u městského hřbitova byl původně chrámem kapucínského kláštera a ukazuje typickou kapucínskou architekturu podle přísných řádových předpisů. Postavili ho v letech 1617–1624 z peněz kardinála Františka z Ditrichštejna a konventu. Za reforem Josefa II. klášter roku 1787 zrušili; ze stavení zůstaly jen sklepy a studna.

  • Sloup po padesáti letech moru
    Foto: Pernak, CC BY 2.5
    1719 Sloup po padesáti letech moru

    Morový sloup na Masarykově náměstí postavili roku 1719 po epidemii, která ve Vyškově trvala skoro 50 let, od 80. let 17. století do druhého desetiletí 18. století; mrtvých bylo tolik, že je ani nezapisovali do matriky. Sloup vytvořil brněnský sochař Jan Christian Pröbstl a zdobí ho sochy čtyř morových světců.

    Wikipedie: Morový sloup (Vyškov) ↗ · ověřeno 11. 11. 2026
  • Synagoga, muzeum, husitský kostel
    Foto: Pernak, CC BY 2.5
    1885 Synagoga, muzeum, husitský kostel

    Novorománskou synagogu postavili vyškovští Židé roku 1885. Obec se pak stěhováním do velkých měst zmenšila na pár desítek lidí, od roku 1926 se tu bohoslužby nekonaly a roku 1929 ji prodala městu, které sem dalo sbírky muzea. Roku 1954 budovu koupila Církev československá a 7. července téhož roku tu otevřela sbor nesoucí jméno Karla Farského.

  • Zahrada s původním půdorysem
    Foto: Pernak, CC BY 2.5
    1673 Zahrada s původním půdorysem

    Zámecká zahrada u zámku a zooparku patří mezi tři zahrady v Česku s původním půdorysným uspořádáním. Dominantou je lodžie z roku 1673 se sedmi arkádami, toskánskými sloupy a balustrádou. Zahrada o rozloze 1,7 hektaru je volnou obnovou zahrady, která tu byla už ve středověku.

    Wikipedie: Zámecká zahrada (Vyškov) ↗ · ověřeno 11. 11. 2026

Každou zajímavost jsme ověřili u zdroje v uvedený den a píšeme ji vlastními slovy. Fotky jsou z Wikimedia Commons pod svobodnou licencí s uvedením autora.

Časté otázky

Kolik zajímavých míst ve Vyškově tu najdu?

Zatím 17, každé v konkrétní části města. Přibývají postupně, nejnovější jsou dole.

Jak zajímavosti vybíráme?

Jen ověřitelná fakta o místech, která dávají čtvrti tvář: stavby, parky, instituce. Píšeme vlastními slovy a u každé uvádíme zdroj a den, kdy jsme ji ověřili.

Odkud jsou fotky?

Z Wikimedia Commons pod licencemi, které vyžadují jen uvedení autora (CC BY, CC BY-SA, CC0). Autor a licence jsou u každé fotky.