Věděli jste? Zajímavá místa v Benešově

15 ověřených zajímavostí o místech v Benešově, každá s fotkou, zdrojem a datem ověření.

• 

  1318 Poslední sídlo následníka trůnu

  Zámek Konopiště stojí asi dva kilometry západně od centra Benešova, na ostrohu nad Zámeckým rybníkem. Gotický hrad tu vznikl nejspíš kolem roku 1294 a v písemných pramenech se poprvé objevuje v roce 1318 u pánů z rodu Benešoviců; po nich ho do roku 1590 drželi Šternberkové. Dnes je zámek známý hlavně jako hlavní a poslední sídlo arcivévody Františka Ferdinanda d’Este a jeho manželky Žofie Chotkové. Jeho zavraždění v Sarajevu se stalo záminkou k první světové válce.

  Wikipedie: Konopiště ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1913 Růžová zahrada s korkovým pavilonem

  Růžovou zahradu v zámeckém parku Konopiště založili v letech 1906 až 1913 pro Františka Ferdinanda d’Este a vysadili v ní až 200 druhů a kultivarů růží. Uprostřed parteru ve stylu francouzské zahrady stojí devět metrů vysoká socha Lukrécie. U jezírka s lekníny je unikátní korkový pavilon s osmibokým půdorysem a doškovou střechou, ve kterém se František Ferdinand setkal například s císařem Vilémem II. Zahrada má asi 5 hektarů a chovají se v ní pávi.

  Wikipedie: Růžová zahrada (Konopiště) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1451 Klášter, kde se jednalo o smíru s Evropou

  Minoritský klášter na Karlově založil v roce 1247 Tobiáš z Benešova. V roce 1400 tu vznikla jedna z prvních nadačních listin psaných česky. Husité vedení Janem Žižkou klášter 19. května 1420 vypálili, přesto se dál používal: v roce 1451 se v něm konal zemský sněm za přítomnosti Jiřího z Poděbrad a Eneáše Sylvia Piccolominiho, zástupce římské kurie, a jednalo se o smíření s katolickou Evropou. Na dalším sněmu v roce 1473 vystoupila vdova po Jiřím Johana z Rožmitálu. Dnes jsou z kláštera zříceniny.

  Wikipedie: Klášter minoritů (Benešov) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1070 Nejstarší kostel na návrší Karlov

  Kostel svatého Mikuláše na návrší Karlov patří k nejstarším sakrálním stavbám města. Uvádí se, že byl vysvěcen už v roce 1070, a toto stáří potvrzují i archeologické prameny, dnešní raně gotická stavba je ale ze 13. století. Kostel vyhořel v roce 1420 a znovu v roce 1648, obnovený byl až v roce 1696. Uvnitř jsou sochy M. B. Brauna a cyklus 24 rokokových obrazů ze života svatého Klementa od I. Raaba.

  Wikipedie: Kostel svatého Mikuláše (Benešov) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1710 Kostel piaristů na náměstí

  Kostel svaté Anny je dominantou Masarykova náměstí a jeho součástí je piaristická kolej. Postavili ho v letech 1705 až 1710 podle návrhu Giovanniho Battisty Alliprandiho a vysvětili 9. července 1710. Jeho vznik souvisel s příchodem piaristů do Benešova v roce 1703: město potřebovalo nové centrum vzdělanosti pro Podblanicko a jezuité, kteří měli školství na starost, byli vázáni rekatolizací jinde.

  Wikipedie: Kostel svaté Anny (Benešov) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1322 Jeden z nejstarších zvonů v Čechách

  V Dolní zvonici v ulici Na Karlově, nedaleko zřícenin minoritského kláštera, visí jeden z nejvzácnějších zvonů v Čechách: gotický zvon Ave Maria od mistra Rudgera z roku 1322. Vznikl nejspíš v dílnách břevnovského kláštera a patří k nejstarším zvonům v Čechách. Dřevěná zvonice se tu připomíná už v roce 1627, dnešní zděná pochází z roku 1834. Zvoní se jím při významných událostech.

  Wikipedie: Dolní zvonice (Benešov) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1828 Zvonice se čtyřmi starými zvony

  Horní zvonice stojí před vchodem do kostela svatého Mikuláše a v jejím zdivu je částečně zachovaná jedna z původních věží kostela. Dnešní podobu a hodiny dostala při opravě v roce 1828. Visí v ní čtyři zvony: největší z roku 1483 s reliéfem biskupa, svatého Pavla, rytíře a městského znaku, druhý z roku 1437, třetí z roku 1593 pořízený nákladem benešovské obce a umíráček z přelomu 15. a 16. století.

  Wikipedie: Horní zvonice (Benešov) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1986 Kašna s obilným zrnem

  Fontána Obilné zrno na Masarykově náměstí je jedinou kašnou na všech benešovských náměstích. Postavili ji v roce 1986 podle návrhu Lubomíra Růžičky a Václava Tůmy. Má kruhový tvar přerušovaný vodními kanálky a z jejího středu vyčnívá model obilného zrna. Kolem ní jsou čtyři řady laviček v masivních kamenných květináčích. V létě slouží dětem jako brouzdaliště, v zimě ji zdobí světla.

  Wikipedie: Fontána Obilné zrno ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1897 Pivovar, který založil arcivévoda

  Benešovský pivovar založil v roce 1897 arcivévoda František Ferdinand d’Este a dnes vaří pivo značky Ferdinand. Ročně uvaří okolo 25 tisíc hektolitrů piva. Součástí provozu je sladovna, která vyrobí zhruba 2 tisíce tun sladu pro vlastní potřebu i pro jiné pivovary.

  Wikipedie: Pivovar Ferdinand ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  2007 Hřbitov, ze kterého zbylo dvacet náhrobků

  Starý židovský hřbitov v Nové Pražské ulici, asi 150 metrů od Masarykova náměstí, vznikl nejspíš v 17. století. V 80. letech 20. století byl zlikvidován a většinu náhrobků odvezli; jen asi desítka dostala nové místo na Novém židovském hřbitově. Na ploše 760 m² za novou cihlovou zdí zůstalo necelých 20 náhrobních kamenů. Benešovská židovská komunita přestala existovat v roce 1940; hřbitov je od roku 2007 kulturní památkou.

  Wikipedie: Starý židovský hřbitov v Benešově ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  2024 Nejužší dům na náměstí

  Potůčkův dům na Masarykově náměstí je jediný benešovský dům, který stojí v šířce původní gotické parcely, a je tak viditelně nejužším domem na náměstí. Má tři nadzemní a dvě podzemní podlaží; to spodní je vysekané do skály a patří k labyrintu chodeb středověkého benešovského podzemí, od něhož ho dělí zazděný vchod. V přízemí bylo řeznictví, pak cukrárna cukrářského mistra Milana Potůčka. Kompletní rekonstrukce skončila v roce 2024.

  Wikipedie: Potůčkův dům ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1775 Pomník selské vzpoury pod zámkem

  Pískovcové sousoší Selská vzpoura 1775 v parku u zámku Konopiště vytvořil v roce 1987 sochař Michal Vitanovský s Aloisem Holíkem a architektem Jiřím Veselým. Připomíná večer 18. července 1775, kdy se poddaní po letech neúrody a hladu chytili falešné zprávy o zrušení roboty a snažili se proniknout do zámku pro domnělý patent. Panští myslivci začali střílet, pět sedláků zemřelo na místě a další dva později. Pohřbili je u zdi hřbitova ve Chvojně.

  Wikipedie: Selská vzpoura 1775 ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1897 Nádraží s císařským salonkem

  Stanice Benešov u Prahy se otevřela v roce 1871 na Dráze císaře Františka Josefa. V letech 1896 až 1897 k původní budově přistavěli druhou ve stejném slohu a mezi nimi vznikl tzv. Císařský salonek: luxusní čekárna pro následníka trůnu Františka Ferdinanda d’Este, který pobýval na zámku Konopiště asi kilometr odtud. Je bohatě zdobená štukem a kachlovými kamny. Na nádraží se zastavili František Josef I. i německý císař Vilém II. Od roku 1997 je výpravní budova národní kulturní památkou.

  Wikipedie: Benešov u Prahy (nádraží) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1907 Gymnázium založené piaristy

  Benešovské gymnázium vede svou historii od roku 1703, kdy se otevřela piaristická kolej; vyučovat se začalo ve školním roce 1706/07 a škola sídlila u kostela svaté Anny až do roku 1907. Několikrát byla zavřena: v roce 1778 ji zrušila školská reforma a v roce 1832 kvůli penězům. Dnešní novorenesanční budovu navrhl inženýr Karel Donda a otevřela se 18. září 1907. Škola má zhruba 550 studentů.

  Wikipedie: Gymnázium Benešov ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  Románský kostel na hradišti

  Kostel svatého Jakuba ve Chvojně stojí o samotě na návrší, které bylo opevněné nejspíš už ve 2. polovině 11. století; hradiště mělo asi 3 hektary a val s příkopem je nejlépe vidět na západní straně. Románský tribunový kostel tu postavili zřejmě v polovině 13. století. Při opravě v roce 1904 mu architekt Josef Mocker výrazně zvýšil věž. Na brance hřbitova je deska připomínající pohřeb selských rebelů z povstání roku 1775.

  Wikipedie: Kostel svatého Jakuba (Chvojen) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

Každou zajímavost jsme ověřili u zdroje v uvedený den a píšeme ji vlastními slovy. Fotky jsou z Wikimedia Commons pod svobodnou licencí s uvedením autora.

Časté otázky