Věděli jste? Zajímavá místa ve Dvoře Králové nad Labem

16 ověřených zajímavostí o místech ve Dvoře Králové nad Labem, každá s fotkou, zdrojem a datem ověření.

• 

  1270 Z Dvora-Chvojna Dvůr Králové

  Město se původně jmenovalo Dvůr (latinsky Curia), také Dvůr-Chvojno. První zmínka o něm pochází z vyprávění franckých kupců, které v tomto kraji přepadli a oloupili. Česká knížata ho držela odedávna a o knížeti Soběslavu I. se ví, že Dvůr navštívil v roce 1139. Písemně se obec poprvé připomíná 27. července 1270, kdy je mezi svědky listiny uveden královédvorský farář „Gottfridus de Curia“. Podle historika Josefa Žemličky patří Dvůr Králové k více než 40 městům spojeným se zakládáním měst za Přemysla Otakara II., který ho dal opevnit hradbami se čtyřmi branami.

  Wikipedie: Dvůr Králové nad Labem ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1399 Věnné město, kam přijela jen jedna královna

  Dne 26. února 1399 daroval král Václav IV. Dvůr Králové své druhé manželce Žofii Bavorské a město se stalo věnným městem českých královen. Žofie si ho zamilovala a držela ho až do husitských válek; v roce 1400 tu dala postavit nový kostel svatého Jana Křtitele. Po ní město postupně získávaly další královny, od Barbory Celjské přes Johanu z Rožmitálu po manželky Habsburků až do roku 1808. Žádná z nich kromě Marie Terezie do Dvora Králové nepřijela. Marie Terezie byla poslední českou královnou, která své věnné město navštívila.

  Wikipedie: Dvůr Králové nad Labem ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1400 Kostel královny Žofie s bytem pověžného

  Gotický kostel svatého Jana Křtitele vznikl v letech 1399–1400 na místě starší románské baziliky ze 13. století, z níž se zachovala apsida. Postavit ho dala Žofie Bavorská, manželka Václava IV., „paní králová“, podle které má město jméno Dvůr Králové. V letech 1411–1773 byl kostel zasvěcený svaté Kateřině Alexandrijské. Vysoká hranolová věž přibyla v roce 1644 a měla dřevěný ochoz s bytem pověžného. Koncem 19. století kostel puristicky přestavěli podle návrhu Františka Schmoranze. Ve věžní kobce tohoto kostela se v roce 1817 našel Rukopis královédvorský.

  Wikipedie: Kostel svatého Jana Křtitele (Dvůr Králové nad Labem) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1817 Rukopis z věže, který se ukázal jako padělek

  Dne 16. září 1817 údajně objevil Václav Hanka, tehdy mladý právník bez stálého zaměstnání, ve věžní kobce děkanského kostela svatého Jana Křtitele pergamenové listy se staročeskými básněmi. O listech už prý dřív věděl místní kaplan Pankrác Ignác Borč, který je Hankovi předal, a u nálezu bylo dalších pět lidí. Hanka si vyžádal, aby mu město rukopis úředně darovalo, což se v roce 1818 stalo. V době národního obrození platily básně za vrchol rané české literatury a inspirovaly generaci Národního divadla. Dnes je Rukopis královédvorský považovaný za padělek z počátku 19. století.

  Wikipedie: Rukopis královédvorský ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1873 Divadlo se dvěma základními kameny

  Myšlenka postavit Hankovo divadlo vznikla 12. ledna 1861, v den úmrtí Václava Hanky, který proslavil město nálezem Rukopisu královédvorského. Královédvorští stavbu podpořili i penězi. Neorenesanční budovu podle návrhu Josefa Zítka stavěli v letech 1867–1873, a proto má dva základní kameny: první položili v roce 1867, druhý 16. dubna 1873. Při rekonstrukci v roce 1904 dostalo divadlo novou oponu od malíře Vladimíra Županského s námětem básně Jelen z Rukopisu královédvorského. Dnes slouží Hankův dům jako kulturní dům.

  Wikipedie: Hankův dům ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1572 Radnice italských stavitelů a skrytá sgrafita

  Po požáru v roce 1572 postavili na spáleništi už druhou budovu radnice. Renesanční stavbu na rohu Masarykova náměstí a Palackého ulice provedli italští stavitelé Ulrico Aostalli de Sala a Jan Merlian a od roku 1596 byla v jejím sklepení zbrojnice. Při požáru v roce 1699 shořela střecha a zanikla i radniční věž s orlojem. Při obnově, která trvala až do roku 1792, zakryli renesanční sgrafita. Radnicí byla budova do roku 1918; sgrafita znovu odkryli a obnovili až při generální opravě v roce 1986.

  Wikipedie: Stará radnice ve Dvoře Králové nad Labem ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  Hradby a jediná zachovaná věž

  Královédvorské hradby vznikly nejpozději na přelomu 14. a 15. století, nejspíš současně s kostelem svatého Jana Křtitele nebo po něm. Tvořila je jediná zeď s množstvím dovnitř otevřených věží, před níž vedl příkop a vnější val. Zeď byla asi 140 centimetrů silná a přibližně sedm metrů vysoká. Historické jádro má oválný půdorys o rozloze 7,5 hektaru s výběžkem ke kostelu na sever, ze západu ho vymezuje svah k Labi a z východu Hartský potok. Zbytky hradby se dochovaly hlavně na západě a severovýchodě; z věží stojí jen Šindelářská věž, která střežila sousední bránu.

  Wikipedie: Městské opevnění (Dvůr Králové nad Labem) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1500 Kostelíček z pověsti o zbloudilém Bořivojovi

  Kostel Povýšení svatého Kříže nazývají místní „kostelíček“. Podle pověsti v těchto lesích zabloudil při lovu kníže Bořivoj I. a slíbil Bohu, že když z lesů vyjde, postaví kostel. Za chvíli uslyšel kohouta a dojel k domku uhlíře, u kterého stál dřevěný kříž. Kníže slib splnil, uhlíře povýšil a dal mu jméno Dým, dělníci kryli střechy svých domků chvojím a osadu nazvali Chvojno. Pověst sepsal v roce 1782 Karel Jan rytíř z Bienenberka. Kostel byl první církevní stavbou na území města; dřevěný kostel svatého Kříže na Dolním předměstí je doložen roku 1500.

  Wikipedie: Kostel Povýšení svatého Kříže (Dvůr Králové nad Labem) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1946 Safari, které začalo liškami a jezevci

  Po válce dal královédvorský rodák Otakar Štěpánek podnět k chovu zvířat v zahradě znárodněné Neumannovy vily. Na 4,6 hektaru bývalé květinové zahrady vybudovali dobrovolníci klece a výběhy pro lišky, jezevce, sovy nebo srny a 9. května 1946 zookoutek otevřeli. V roce 1950 přestavěli palmový skleník na první pavilon exotů a největším lákadlem byl vysloužilý cirkusový lví kocour Rémus. Od konce 60. let se zahrada zaměřuje na africká zvířata. V části safari se mezi nimi dá projet upraveným autobusem i vlastním autem.

  Wikipedie: Zoologická zahrada Dvůr Králové ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1906 Vila textilního továrníka s obrazy Zdeňka Buriana

  Neumannovu vilu si v letech 1905–1906 postavil Dr. Richard Neumann, majitel mechanické tkalcovny M. B. Neumann a synové a tiskárny; jeho děd David Neumann založil ve městě textilní továrnu. Během stavby přibyl k vile skleník. Před nacistickou okupací Neumann odešel s manželkou do Paříže a později na Kubu. V roce 1945 byl jeho majetek znárodněn a ve vile vzniklo městské muzeum; vedle něj v roce 1946 zoo, pro kterou se Neumannův skleník stal prvním tropickým pavilonem. Dnes ve vile sídlí ředitelství zoo a expozice Pravěk očima Zdeňka Buriana se 147 jeho obrazy.

  Wikipedie: Neumannova vila (Dvůr Králové nad Labem) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  2018 Pivovar, který pomáhá nosorožcům

  U vstupu do zoo ve Štefánikově ulici vaří od roku 2018 minipivovar Safari pivo z českých i afrických surovin. Slavnostně ho otevřeli 22. září 2018, ve Světový den nosorožců, a proto pivovar sponzoruje chov nosorožců v královédvorské zoo. Kapacita je nejvýš 1200 hektolitrů za rok a pivo se prodává hlavně v areálu. Propojení vlastního pivovaru s provozem zoo je v Česku ojedinělé; v Evropě má vlastní pivovar jen belgická zoo Pairi Daiza.

  Wikipedie: Safari pivovar ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1920 Přehrada jako hrad nad Labem

  Čtyři kilometry proti proudu od města leží přehrada Les Království, pojmenovaná po lesním komplexu, zbytku starého hraničního hvozdu. Po ničivé povodni z roku 1897 se rozhodlo postavit na horním Labi dvě přehrady, které by zadržely přívalové vody. Stavba trvala v letech 1910–1920, zdržela ji první světová válka a stála 4,7 milionu rakouských korun. Po dokončení to byla největší vodní nádrž v Československu. Přehrada je v českých poměrech neobvyklá svým vysoce estetickým provedením a od roku 2010 je národní kulturní památkou.

  Wikipedie: Vodní nádrž Les Království ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1928 Gočárova vila pro textilní rodinu

  Josef Sochor založil ve Dvoře Králové v roce 1904 tkalcovnu a tiskárnu, základ zdejšího textilního průmyslu a pozdější Tiby. Na vzorech látek spolupracoval s umělci, jako byli František Kysela, Jiří Trnka, Josef Čapek nebo Antonín Kybal. Jeden z jeho pěti synů, Zdeněk, oslovil kvůli vlastní rodinné vile architekta Josefa Gočára. Ten ji v roce 1928 navrhl ve stylu funkcionalismu s asymetrickou dispozicí. Po roce 1945 sloužila lesnímu závodu a domu dětí a mládeže a úpravy z vnitřního vybavení nezachovaly téměř nic. Památkově chráněná je od roku 1958.

  Wikipedie: Vila Gočárova pro rodinu Sochorových ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1925 Husův sbor, který vyřešil spor o kostel

  Náboženská obec Církve československé vznikla ve Dvoře Králové v roce 1920 a brzy se dostala do sporu s římskokatolickou církví. V letech 1921–1924 konala bohoslužby v kostele svatého Jana Křtitele, proti čemuž katolická fara protestovala, a úřady obec z kostela vystěhovaly. Rada starších proto v roce 1923 koupila za 60 000 korun pozemek na nároží Legionářské a Šindelářské ulice a projekt zadala Oldřichu Liskovi z Hradce Králové. Základní kámen položili 15. června 1924 a funkcionalistický Husův sbor otevřeli 20. září 1925. Památkově chráněný je od roku 2018.

  Wikipedie: Husův sbor (Dvůr Králové nad Labem) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1636 Žireč, panství pro vídeňské jezuity

  Zámek v Žirči, dnes části Dvora Králové, vznikl jezuitskou přestavbou starší tvrze. Císař Ferdinand II. v roce 1635 slíbil nadaci pro vídeňský jezuitský noviciát a o rok později ji naplnil panstvími Žacléř a Žireč, která po vraždě Albrechta z Valdštejna zkonfiskoval Trčkům z Lípy. Protože byla panství od Vídně daleko, zřídili k jejich správě samostatnou rezidenci v čele se superiorem. Hlavním smyslem Žirečské rezidence, která existovala v letech 1636–1773, byla správa obou panství a odesílání výnosů do Vídně.

  Wikipedie: Žirečská rezidence ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1753 Mariánský sloup s deseti světci

  Na náměstí T. G. Masaryka stojí mariánský sloup z roku 1753 se sochou Panny Marie. Na podstavci jsou sochy svatého Floriána, Vavřince, Kosmy a Damiána a v parteru kolem sloupu dalších šest světců: František Xaverský, Jan Nepomucký, Norbert, Ignác, Jakub a Jan Křtitel. Vytvořil ho chrudimský sochař Josef Procházka. Na stejném náměstí stojí i kašna se sochou Záboje, hrdiny jedné z básní Rukopisu královédvorského, a stará renesanční radnice.

  Wikipedie: Dvůr Králové nad Labem ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

Každou zajímavost jsme ověřili u zdroje v uvedený den a píšeme ji vlastními slovy. Fotky jsou z Wikimedia Commons pod svobodnou licencí s uvedením autora.

Časté otázky