Věděli jste? Zajímavá místa v Kadani

15 ověřených zajímavostí o místech v Kadani, každá s fotkou, zdrojem a datem ověření.

• 

  2013 Nejužší ulice v Česku

  Katova ulička spojuje Staré Město se Špitálským předměstím a vznikla na počátku 14. století jako součást prvního pásu hradeb. Je dlouhá asi 50 metrů a v nejužším místě široká pouhých 66,1 cm, takže je podle agentury Dobrý den z roku 2007 nejužší ulicí v Česku. Ve středověku byla v noci jediným vstupem do města, protože ostatní brány se v deset večer zavíraly. Podle tradice jí chodil kadaňský kat; oficiálně nese své jméno od roku 2013.

  Wikipedie: Katova ulička ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1520 Radniční věž bez jediné tašky

  Bílá věž kadaňské radnice měří 53,75 metru a je nejvyšší stavbou ve městě. Postavili ji na začátku 16. století a nemá jedinou střešní tašku: od dlažby náměstí až po vrchol je celá kamenná. Z ochozu ve výšce 40 metrů je za dobré viditelnosti vidět i Klínovec, nejvyšší vrchol Krušných hor. Od dokončení v roce 1520 až do první poloviny 20. století ve věži bydlel městský věžník s rodinou a hlídal, jestli ve městě nehoří.

  Wikipedie: Kadaňská radnice ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1534 Mír podepsaný v Kadani

  V červnu 1534 se v Kadani jednalo o sporech mezi katolickou stranou krále Ferdinanda I. Habsburského a luterány v čele se saským kurfiřtem Johannem Fridrichem. Král bydlel přímo na kadaňském hradě, kde probíhala většina jednání, některá i na radnici. Ke konečné dohodě došlo 26. června ve františkánském klášteře, po velké společné snídani v klášterních zahradách. Smlouvu 29. června 1534 podepsali král Ferdinand I., kardinál Albrecht Braniborský, kurfiřt Johann Fridrich a saský vévoda Georg Bradatý.

  Wikipedie: Kadaňský mír ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  2011 Nábřeží pojmenované po Maxipsu Fíkovi

  Pěší a cyklistická promenáda na levém břehu Ohře nese jméno pohádkového psa Maxipsa Fíka. Pohádka se odehrává v Ahníkově, obci asi 5 km od Kadaně, odkud pocházel její autor Rudolf Čechura, a Fíkovi propůjčil hlas herec Josef Dvořák, který v Kadani dlouho žil. Nábřeží se stavělo v letech 2005 až 2011 podle konceptu kadaňského architekta Víta Brandy. V sezóně tu přes řeku jezdí přívoz ve tvaru velryby, který se ovládá ručně.

  Wikipedie: Nábřeží Maxipsa Fíka ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  2007 Lávka zasazená do skály

  Ocelová lávka spojuje nábřežní promenádu s korunou hráze přehrady Kadaňský stupeň, takže cyklisté a chodci nemusí po původním strmém schodišti. Postavili ji v roce 2007 podle návrhu kadaňského architekta Víta Brandy. Konstrukce využívá tvar skalního reliéfu, takže lávka působí jako součást skalního masivu. Po architektově tragické smrti v roce 2009 dostala jméno Lávka Vítka Brandy.

  Wikipedie: Lávka Vítka Brandy ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1458 Jeden z nejstarších barbakanů střední Evropy

  Kruhový barbakan v Žatecké ulici chránil dnes zaniklou Žateckou bránu a patří k vůbec nejstarším barbakanům ve střední Evropě. Kadaň ho přistavěla po husitských válkách, při modernizaci opevnění v prvním roce vlády Jiřího z Poděbrad. Chránil bránu před přímou dělostřelbou a obránci z něj mohli střílet do stran. Nad gotickým portálem je znak města s latinským nápisem „Hlavní brána města Kadaně; léta Páně 1458“, dnes jako replika.

  Wikipedie: Barbakan Žatecké brány ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1844 Ptačí domky na hradbách

  Hrázděným věžičkám na městském opevnění se pro jejich titěrnost přezdívá Ptačí domky. V 18. a 19. století sloužily spolu se sousední gotickou baštou kadaňským ostrostřelcům jako zázemí a sklad střelného prachu a kulí. Ostrostřelci si tu už v roce 1788 zřídili vlastní výčep a v roce 1844 položili základní kámen restaurantu Střelnice. Na jeho místě dnes stojí kulturní dům Střelnice.

  Wikipedie: Ptačí domky (Kadaň) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1473 Klášter, který vyrostl z poutní kaple

  Kadaňští měšťané po pouti do Říma založili brzy po roce 1468 za městem u obchodní stezky do Saska kapli Čtrnácti svatých pomocníků. Brzy se stala poutním místem katolíků z českých zemí i Německa. Roku 1473 ji z pověření papeže Sixta IV. převzali františkáni a místo kaple postavili trojlodní kostel a klášter. Řeholníci tu žili až do roku 1950 a klášter s kostelem je dnes národní kulturní památkou.

  Wikipedie: Františkánský klášter (Kadaň) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1295 Hrad, kde se scházel Václav II.

  Kadaňský hrad stojí na rulové skále nad Ohří a městské hradby na něj navazují z obou stran. Král Václav II. tu pobýval v letech 1295 a 1297 a sešel se tu s braniborským kurfiřtem Otou IV. i se svou manželkou Gutou Habsburskou. Za třicetileté války hrad nejvíce poničilo švédské obléhání, po kterém byl téměř sto let ruinou. Po požáru v roce 1746 ho výnosem Marie Terezie přestavěli na kasárna.

  Wikipedie: Kadaň (hrad) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1992 Slavnost na počest Karla IV.

  Kadaň každý rok slaví Císařský den, který připomíná návštěvu českého krále a římského císaře Karla IV. v roce 1367. Karel IV. město během svého panování navštívil dvakrát, v letech 1367 a 1374. Nápad uspořádat historickou slavnost vznikl v roce 1992 a první ročník se konal ještě téhož roku. Den s bohatým programem končí ohňostrojem.

  Wikipedie: Císařský den ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1755 Pětadvacetimetrový morový sloup

  Uprostřed Mírového náměstí stojí barokní sloup Nejsvětější Trojice, postavený v letech 1753 až 1755. Pískovcový sloup je vysoký zhruba 25 metrů a má bohatou sochařskou výzdobu. Měl okázale oslavit katolickou církev a víru a vznikl zčásti i z vděčnosti za konec moru. Hlavní sochařskou práci připisují Josefu Weitzmannovi.

  Wikipedie: Sloup Nejsvětější Trojice (Kadaň) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  2022 Hvězdárna na Prostředním vrchu

  Astronomicko přírodovědná observatoř na Prostředním vrchu se otevřela 5. února 2022. Má dvě kupole, vyhlídkovou plošinu a přednáškový sál a slouží ke vzdělávání v regionu i veřejnosti. Pozorování pro veřejnost bývá obvykle jednou za čtrnáct dní v pátek a v sobotu, odpoledne až večer. Program se řídí tím, jak to zrovna vypadá na obloze.

  Wikipedie: Astronomicko přírodovědná observatoř v Kadani ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  2020 Největší tepelné elektrárny v Česku

  Elektrárny Prunéřov stojí na katastru Prunéřova, který je částí Kadaně, a společně jsou největšími tepelnými elektrárnami v Česku. Spalují hnědé uhlí ze sousedního lomu Nástup Tušimice a patří společnosti ČEZ. Provoz elektrárny Prunéřov I skončil 30. června 2020, s modernizovanou Prunéřov II se počítá přibližně do roku 2037. V areálu by měly vzniknout fotovoltaické elektrárny o výkonu až 243 MW.

  Wikipedie: Elektrárny Prunéřov ↗ · ověřeno 12. 11. 2026
  Prunéřov

• 

  1972 Přehrada, která zásobuje elektrárny

  Vodní nádrž Kadaň na Ohři byla uvedena do provozu v roce 1972. Zajišťuje minimální průtok v řece a vodu pro čerpací stanice: z Mikulovic jde voda do elektrárny Prunéřov a z Rašovic do Podkrušnohorského přivaděče, který ji převádí do povodí Bíliny. Průtok pod hrází je důležitý i pro jez u Želiny, odkud se čerpá voda pro elektrárnu Tušimice. Přehrada má také malou vodní elektrárnu a slouží k rekreaci.

  Wikipedie: Vodní nádrž Kadaň ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1374 Vinařská privilegia od Karla IV.

  Vinařství na Kadaňsku sahá do 13. století a je spjato s cisterciáckým klášterem ve Waldsassenu. Největší rozkvět zažilo poté, co se Kadaň stala královským městem, a hlavně za Karla IV. Ten 8. září 1374 udělil Kadani zvláštní vinařská privilegia se stejnými právy, jaká měli při zakládání vinic a výrobě vína Pražané. Kadaňské vinařství pak prosperovalo několik staletí, jeho zkázu začala až třicetiletá válka.

  Wikipedie: Vinařství v Kadani ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

Každou zajímavost jsme ověřili u zdroje v uvedený den a píšeme ji vlastními slovy. Fotky jsou z Wikimedia Commons pod svobodnou licencí s uvedením autora.

Časté otázky