Věděli jste? Zajímavá místa v Neratovicích

16 ověřených zajímavostí o místech v Neratovicích, každá s fotkou, zdrojem a datem ověření.

• 

  1227 Z Neradic, kde žilo 49 lidí

  Původním názvem Neratovic byla vesnice Neradice, poprvé písemně doložená v roce 1227. Roku 1380 se tu kvůli jezu na Labi přel pražský arcibiskup Jan z Jenštejna s Janem Čuchem ze Zásady. Po třicetileté válce se krajina vylidnila: Tereziánský katastr v polovině 18. století eviduje v Neratovicích jen 49 lidí na sedmi hospodářstvích a v roce 1848 tu žilo 229 lidí ve 30 domech. Moderním městem udělal Neratovice až chemický průmysl; městem jsou od roku 1957.

  Wikipedie: Neratovice ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1666 Proč se Neratovickým říkalo zouváci

  Podle tradice tu svatého Vojtěcha okradli převozníci: převezli ho přes Labe, a když jim místo peněz jen požehnal, pronásledovali ho, zbili a vzali mu boty. Neratovickým se proto hanlivě přezdívalo „zouváci“. Na místě dal v roce 1666 hrabě Ferdinand Vilém Slavata na podnět Bohuslava Balbína postavit poutní kapli svatého Vojtěcha na hranici Neratovic a Libiše. V podlaze před oltářem je pod mříží kámen s údajným otiskem Vojtěchovy berly či stopy a neobvyklý barokní oltář tvoří dub, který obepíná obraz světce.

  Wikipedie: Kaple svatého Vojtěcha (Neratovice) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  2024 Město, které mělo být bez kostela

  Neratovice nemají vlastní kostel. Když se v roce 1957 staly městem, tehdejší komunistická moc si přála, aby byly prvním městem bez kostela. Snahy o stavbu na konci 60. let zastavila normalizace a základy vylité po roce 1989 po smrti iniciátora zarostly. V létě 2024 začala těsně za hranicí města, na katastru Libiše, stavba kostela Nejsvětější Trojice podle návrhu Zdeňka Fránka: tvarem má připomínat Noemovu archu, má zatravněnou střechu a 22 metrů vysokou věž. Hotový má být v roce 2027.

  Wikipedie: Kostel Nejsvětější Trojice a pastorační centrum Kardinála Josefa Berana ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1898 Chemička, kde se dělaly bonbony a marmeláda

  Historie Spolany začala v roce 1898, kdy tu V. B. Goldberg založil továrnu na mýdlo, svíčky a oleje. Mezi světovými válkami se areál změnil na výrobnu a sklady potravin: vyráběly se tu bonbony, čokoláda, zavináče, hořčice, marmeláda i cikorka. V roce 1939 továrnu koupil Spolek pro chemickou a hutní výrobu a postavil chemický komplex s vlastní elektrárnou, vodárnou a hydroelektrárnou na Labi. Od roku 1950 nese jméno Spolana; v 70. letech přibyl 200 metrů vysoký komín a 100 metrů vysoké chladicí věže.

  Wikipedie: Spolana ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  2008 Herbicid, který skončil v Agent Orange

  Koncem 60. let vyráběla Spolana herbicid Arboricid s účinnou látkou 2,4,5-T. Prodávala se i do zahraničí a míchala se do směsi známé jako Agent Orange, kterou americká armáda používala ve válce ve Vietnamu. Vedlejším produktem výroby byly dioxiny, které zamořily výrobní objekt a dva sklady a vážně poškodily zdraví části zaměstnanců. Poslední zamořené objekty v areálu zlikvidovali v letech 2005 až 2008. Výrobu chloru rtuťovou elektrolýzou Spolana ukončila 30. listopadu 2017.

  Wikipedie: Spolana ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1866 Most, který vyhodili do povětří Rakušané

  Železniční most přes Labe otevřeli 16. října 1865. Za prusko-rakouské války z něj Rakušané odmontovali kolejnice a část konstrukce, Prusové ale během čtrnácti dnů položili novou dráhu a vozili po ní zásoby. Proto 28. července 1866 ve čtyři hodiny ráno most vyhodil do povětří rakouský oddíl z terezínské posádky pod velením majora Zaremby. Doprava se obnovila už 12. září. Dnešní most z roku 1991 je dlouhý 200 metrů, nemá v korytě žádný pilíř a vede po něm i lávka pro pěší a cyklisty do Mlékojed.

  Wikipedie: Železniční most v Neratovicích ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1409 Tvrz, po které se jmenují Lobkovicové

  Tvrz v Lobkovicích je poprvé zmíněna v roce 1403. V roce 1409 ji získal Mikuláš z Újezda, zakladatel rodu Lobkoviců, který brzy začal používat přídomek „z Lobkovic“. Rod o tvrz později přišel, ale v roce 1616 ji Polyxena z Pernštejna darovala svému manželovi Zdeňkovi z Lobkovic k 47. narozeninám. V 19. století zámek zdědila Terezie, manželka Františka Palackého, který tu rád a často pobýval. Od roku 1991 zámek opět patří potomkům Lobkoviců.

  Wikipedie: Lobkovice (zámek) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026
  Lobkovice

• 

  1876 Kde leží Otec národa

  Gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie v Lobkovicích ze 14. století dostal barokní podobu kolem roku 1700. Na bývalém hřbitově u něj stojí hrobka rodiny Palackých se sochou Spasitele. Postavili ji v roce 1860 po smrti Terezie Palacké, dědičky lobkovického zámku. Po smrti Františka Palackého v roce 1876 hrobku doplnili reliéfy obou manželů a nápis „Památce otce Palackého rodina“. Později tu pohřbili i jejich děti, filantropku Marii Riegrovou-Palackou a geografa Jana Palackého.

  Wikipedie: Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Lobkovice) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026
  Lobkovice

• 

  2001 Neratovický Stonehenge

  Kamenný nápis MILUJI o rozměrech 3,2 × 14 metrů vytvořila Lenka Klodová z božanovského pískovce. Vznikl ze sympozia Oživené město Neratovice v roce 1997 a stojí na kopci, který zbyl po stavbě panelových domů. Autorka bloky s pomocníky šest týdnů opracovávala a v listopadu 2001 je na betonovou podkovu vztyčila těžká technika ze Spolany. Při odhalení 1. prosince 2001 se kvůli rozměrům díla místo sochy „odhalovala“ autorka. Přezdívá se mu Neratovický Stonehenge a stal se symbolem města.

  Wikipedie: MILUJI ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1922 Zdymadlo s elektrárnou Spolku

  Zdymadlo Lobkovice na Labi postavili v letech 1914 až 1922; dnešní jednolodní plavební komora je z roku 1977. V roce 1927 vznikl pohyblivý jez asi 300 metrů pod původním pevným jezem, který vzdouval vodu do mlýnského náhonu. V letech 1942 až 1947 přistavěl Spolek pro chemickou a hutní výrobu hydroelektrárnu se dvěma Kaplanovými turbínami o výkonu 1,18 MW z pardubické továrny Josefa Prokopa synové.

  Wikipedie: Neratovice ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1972 Kulturní dům s ubytovnou pro chemiky

  Dvanáctipatrový Kulturní dům otevřeli 21. dubna 1972. Kromě velkého sálu, kina, restaurace a knihovny měl deset pater hotelových pokojů, které v prvních letech sloužily jako ubytovna nových zaměstnanců rozšiřující se Spolany. Chodby a átria hostily výstavy, například krajskou výstavu poštovních známek v roce 1974. Později přibyl druhý sál vhodný i pro divadlo a komplex dostal nové jméno.

  Wikipedie: Neratovice ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  2026 Parkovací dům místo nových parkovišť

  Parkovací dům v ulici Na Výsluní otevřeli 1. října 2026 na místě štěrkového hlídaného parkoviště. Má 420 míst, z toho 186 pro rezidenty. Město ho postavilo, protože nová parkoviště nechtělo stavět na úkor zeleně. Stál 183 milionů korun, jedno místo tedy vyšlo zhruba na 436 tisíc; místo v pražském P+R Opatov otevřeném 7. října 2026 stálo 1,62 milionu. Ocelová konstrukce umožňuje přistavět další patro se 135 místy.

  Wikipedie: Parkovací dům Neratovice ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1926 Rameno Labe, ze kterého vytáhnou 52 tisíc kubíků bahna

  Kozelská tůň u pravého břehu Labe vznikla v roce 1926 po regulaci řeky a leží na území Mlékojed, Lobkovic a sousedních Kozel. Patří do evropsky významné lokality Polabí u Kostelce. Město v roce 2024 získalo dotaci na obnovu ramene: sací bagr z něj odčerpá přes 52 tisíc m³ sedimentu do odvodňovacích lagun asi 2,75 km daleko. Celkové výdaje se odhadují na 77,8 milionu korun.

  Wikipedie: Kozelská tůň ↗ · ověřeno 12. 11. 2026
  Mlékojedy

• 

  2009 První vodíková čerpací stanice v Česku

  Český vodíkový autobus TriHyBus vyvíjel od roku 2006 Ústav jaderného výzkumu v Řeži a prototyp byl hotový v polovině roku 2009. Jezdit měl na lince městské dopravy v Neratovicích. V areálu tamního dopravce Nerabus proto vznikla vodíková čerpací stanice za asi 20 milionů korun, první v Česku i ve střední a východní Evropě; otevřeli ji 5. listopadu 2009. Neratovice byly vybrány kvůli přebytku vodíku ze Spolany, do stanice se ale vodík vozil z Ostravy.

  Wikipedie: Škoda 24FC ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1977 Křivule ve znaku chemického města

  Městem jsou Neratovice od roku 1957, znak dostaly až v roce 1977. V jeho horní červené části je stříbrná křivule, jediná heraldicky přípustná figura vztahující se k chemii. Zlaté břevno znamená úrodný lán a lipová ratolest s pěti listy pět historických obcí, které město vytvořily: Byškovice, Lobkovice, Libiš, Neratovice a Mlékojedy. Libiš se později zase odtrhla. Autorem znaku je neratovický heraldik Miloslav Benda.

  Wikipedie: Neratovice ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1865 Nádraží s vlečkou do cukrovaru

  Pravidelný provoz na neratovickém nádraží začal 15. října 1865 na trati Turnovsko-kralupsko-pražské dráhy a v roce 1871 přibyla trať směrem na Prahu. Roku 1880 odtud vedla šestikilometrová vlečka do cukrovaru Bloch v Kostelci nad Labem, kterou pak využila místní dráha do Brandýsa, otevřená v roce 1899. Neratovice mají čtyři stanice a zastávky, z pražského zhlaví vedou vlečky do Spolany. Rekonstrukce s vyvýšenými nástupišti skončila v roce 2017.

  Wikipedie: Neratovice (nádraží) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

Každou zajímavost jsme ověřili u zdroje v uvedený den a píšeme ji vlastními slovy. Fotky jsou z Wikimedia Commons pod svobodnou licencí s uvedením autora.

Časté otázky