Věděli jste? Zajímavá místa v Otrokovicích

15 ověřených zajímavostí o místech v Otrokovicích, každá s fotkou, zdrojem a datem ověření.

• 

  1936 Hotel na místě kalného jezera

  Funkcionalistický Společenský dům, zvaný také Hotel Baťov, navrhl Vladimír Karfík, který v roce 1933 vyhrál architektonickou soutěž, v níž soupeřil s F. L. Gahurou a Antonínem Vítkem. Stavba začala 24. dubna 1935 a nebyla snadná: na staveništi bylo kalné jezero s naplavenou půdou, takže se terén musel navýšit a pod budovou vznikla důmyslná síť studní a kanálů. Stavba stála 5,6 milionu korun. Hotel se slavnostně otevřel 30. dubna 1936 za účasti Jana Antonína Bati.

  Wikipedie: Hotel Společenský dům ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1932 Letiště, odkud odstartoval Tomáš Baťa naposledy

  Firma Baťa postavila na jaře 1931 v Kučovaninách nové moderní letiště, označované jako Aerodrome Baťa. 12. července 1932 odtud Tomáš Baťa se svým pilotem Jindřichem Broučkem odlétal na otevření nové pobočky firmy ve švýcarském Möhlinu. Start komplikovala mlha a byl o hodinu odložen, ale Baťa na vzlétnutí trval; letoun Junkers F 13 se zřítil jen pár minut po startu a oba zahynuli. Od 1. srpna 1933 tu mezipřistávala mezinárodní linka Baťovy letecké společnosti Amsterdam–Batavia.

  Wikipedie: Letiště Zlín ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  2018 Kvítkovický Apollon starý 3200 let

  Při záchranném výzkumu na stavbě jihovýchodního obchvatu Otrokovic objevil archeolog Miroslav Popelka 3. května 2018 ve dvoumetrové hloubce keramickou sošku muže. Figurka z pálené hlíny je vysoká asi 12 cm a stará přibližně 3200 let, z mladší doby bronzové. Uprostřed hrudi má zasazený bronzový korálek a taková kombinace pálené hlíny a bronzu nemá mezi nálezy z území Česka obdoby. Přezdívá se jí také Kvítkovický nebo Otrokovický Venouš.

  Wikipedie: Kvítkovický Apollon ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1956 Slepé rameno Moravy pod ochranou

  Přírodní památka Na letišti na jihozápadním okraji Otrokovic je slepé rameno řeky Moravy, pozůstatek původního meandru odděleného při regulaci řeky. Chráněné je od 4. července 1956, kdy ho vyhlásili jako státní přírodní rezervaci; přírodní památkou je od roku 1997. Předmětem ochrany jsou druhy vodních rostlin a živočichů. Na dně ramene je mocná vrstva bahna.

  Wikipedie: Na letišti ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1947 Jméno Barum vymyslela závodnice Eliška Junková

  Značka Barum vznikla v roce 1947 spojením názvů národních podniků Baťa, Rubena a Matador a jméno vymyslela automobilová závodnice Eliška Junková. Pod ní se pak čtyřicet let prodávaly všechny gumárenské výrobky v Československu. O stavbě nové pneumatikárny v Otrokovicích-Kučovaninách rozhodli v roce 1963 a první radiální pneumatiku v ní vylisovali v roce 1971. Od roku 1992 patří firma k německému koncernu Continental.

  Wikipedie: Continental Barum ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1934 Letadla značky Zlín

  V roce 1934 vznikla v Otrokovicích Zlínská letecká společnost, jejímž hlavním akcionářem byla firma Baťa. Začínala bezmotorovými kluzáky, pak přešla na motorové kluzáky a letadla a brzy i na sportovní, zemědělské a cvičné letouny značky Zlín; nejznámější byl Z-XII. Od roku 1953 nesla jméno Moravan a stavěla typy Z-26, Z-37, Z-42, Z-43 nebo Z-50. Letouny řady Trenér v 60. a 70. letech určovaly vývoj letecké akrobacie v Evropě i ve světě.

  Wikipedie: Zlin Aero ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1849 Kaple, která se musela stát kostelem

  Barokní kaple svatého Michaela archanděla na otrokovické návsi byla postavena v roce 1769. V roce 1848 obec požádala císaře Ferdinanda o kněze a žádosti vyhověli jen pod podmínkou, že kapli rozšíří na kostel. Přestavba skončila v roce 1849 a samostatná farnost vznikla o deset let později. Dnes kostel patří řeckokatolické církvi.

  Wikipedie: Kostel svatého Michaela archanděla (Otrokovice) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1995 Kostel ve tvaru sepjatých rukou

  O nový kostel v Otrokovicích se usilovalo už za první republiky; Vladimír Karfík pro město v roce 1934 navrhl konstruktivistický kostel, který nakonec postavili ve slovenských Baťovanech. Dnešní kostel svatého Vojtěcha vyrostl až v letech 1992 až 1995 podle návrhu architekta Mojmíra Korvase. Jeho silueta symbolizuje sepjaté ruce mířící k nebi. Základní kámen požehnal papež Jan Pavel II.

  Wikipedie: Kostel svatého Vojtěcha (Otrokovice) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1899 Kostel, který si postavili sami Kvítkovičtí

  Na místě kostela svaté Anny v Kvítkovicích stávala dřevěná kaplička a obyvatelé chodili na mši do Napajedel. Valná hromada kvítkovických obyvatel proto rozhodla postavit novou kapli, která vznikla v letech 1898 až 1899. V roce 1985 v ní svépomocí postavili nové varhany, nezvykle umístěné pod kůrem na boční straně. K otrokovické farnosti kostel patří od roku 1969.

  Wikipedie: Kostel svaté Anny (Otrokovice) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1939 Město, které se jmenovalo Baťov

  Jméno Otrokovice vzniklo z osobního jména Otrok a znamenalo „Otrokovi lidé“. První písemná zmínka je v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka, kterou nové bádání datuje rokem 1141. Od roku 1933 se pro celé město neoficiálně používalo jméno Baťov a v letech 1939 až 1946 se tak město i oficiálně jmenovalo. V roce 1930 tu firma Baťa začala stavět pobočný závod a sídliště podle plánu Františka Lýdie Gahury.

  Wikipedie: Otrokovice ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1899 Železniční uzel místo Napajedel

  Trať vedla kolem Otrokovic už od roku 1841, ale stanici dostaly až v roce 1882; do té doby se jezdilo do Napajedel nebo Tlumačova. Při plánování trati přes Zlín do Vizovic se nejdřív počítalo s odbočením z Napajedel, jenže Napajedla tehdy nemohla do projektu investovat potřebné peníze. Železničním uzlem se tak staly Otrokovice a v roce 1899 dostaly novou budovu nádraží. Její význam vzrostl s rozvojem Baťových závodů ve Zlíně ve 20. a 30. letech.

  Wikipedie: Otrokovice (nádraží) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1944 Nejstarší trolejbusy na Moravě

  Trolejbusy jezdí ve Zlíně a Otrokovicích od roku 1944. Je to nejstarší trolejbusová síť na Moravě a po Plzni druhá nejstarší dosud provozovaná síť v Česku. Provozuje ji Dopravní společnost Zlín-Otrokovice. Potřeba vznikla s Baťovou érou, kdy se město rozrůstalo a místní železnice procházela jen středem města, takže nestačila na dopravu z nových čtvrtí do továren.

  Wikipedie: Trolejbusová doprava ve Zlíně a v Otrokovicích ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1956 Jediná koželužská škola v Československu

  Střední průmyslovou školu koželužskou založila firma Baťa v roce 1933 jako jednu ze svých závodních odborných škol. Od roku 1956 byla jedinou odbornou koželužskou školou v Československu. Během let vystřídala řadu jmen, od Závodních odborných škol firmy Baťa po Průmyslovou školu koželužskou Gottwaldov – Otrokovice. Ve školním roce 1992/93 přibyl obor chemická technologie a škola se přejmenovala na Střední průmyslovou školu Otrokovice.

  Wikipedie: Střední průmyslová škola koželužská Otrokovice ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  Komín vysoký 170 metrů

  Vyšší ze dvou komínů Teplárny Otrokovice měří 170 metrů. Je tak čtyřicátou nejvyšší stojící stavbou v Česku. Otrokovice leží deset kilometrů jihozápadně od Zlína, na soutoku Moravy a Dřevnice.

  Wikipedie: Otrokovice ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1960 Vesnice, která se stala částí města

  Kvítkovice jsou poprvé písemně zmíněny v roce 1350. Byly samostatnou obcí a částí Otrokovic jsou od 1. července 1960. Původní vesnice si zachovala tvar návesní ulicovky a u několika statků se dochovala ornamentálně zdobená vrata do dvora. Na někdejší Horní návsi stojí vedle kostela svaté Anny socha svatého Jana Nepomuckého, pomník pilota RAF Aloise Šišky a lípa vysazená na paměť vzniku Československa.

  Wikipedie: Kvítkovice (Otrokovice) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

Každou zajímavost jsme ověřili u zdroje v uvedený den a píšeme ji vlastními slovy. Fotky jsou z Wikimedia Commons pod svobodnou licencí s uvedením autora.

Časté otázky