Ovzduší v Praze podle čtvrtí

Kvalitu vzduchu v Praze dělá hlavně doprava. Kde je oxidu dusičitého nejméně, kde nejvíc a co z toho plyne pro bydlení.

Aktualizováno 7. 11. 2026 · Redakce Městomatu · čísla v textu se počítají živě z dat (nájmy k 6/2026)

Co měříme

Oxid dusičitý (NO₂) pochází hlavně z výfuků aut, proto dobře ukazuje, jak moc je čtvrť zasažená dopravou. Bereme pětiletý průměr Českého hydrometeorologického ústavu ve čtverci 1 × 1 km, ve kterém leží každá adresa, a za čtvrť medián jejích adres. Jeden rok může zkreslit počasí nebo uzavírka, pět let ukáže, jak to v místě opravdu je.

Kde se dýchá nejlépe

Nejméně oxidu dusičitého mají Lipence (12,0 µg/m³), Kolovraty (13,3 µg/m³) a Písnice (13,4 µg/m³). Polovina z 85 pražských čtvrtí má víc než 17,8 µg/m³.

Kde je vzduch nejhorší

Nejvíc oxidu dusičitého mají Nové Město (24,6 µg/m³), Staré Město (23,2 µg/m³) a Holešovice (23,1 µg/m³). Za vysokými čísly bývá magistrála, velké křižovatky a hustá zástavba, ve které se vzduch hůř provětrá.

Co to znamená pro bydlení

  • Ulice uvnitř bloku: byt do dvora nebo do klidné ulice dýchá líp než okna přímo na rušnou silnici, i ve stejné čtvrti.
  • Patro: u frekventované silnice je vzduch nejhorší nízko u země, vyšší patra jsou na tom o něco lépe.
  • Zeleň a svah: parky a otevřené svahy pomáhají vzduch provětrat, údolí a uzavřené ulice ho drží.
  • Hluk jde ruku v ruce: kde je hodně aut, bývá i hlučno. Podívejte se i na hlukovou mapu adresy.

Časté otázky

Kde je v Praze nejčistší vzduch?

Nejméně oxidu dusičitého z dopravy mají čtvrti Lipence (12,0 µg/m³), Kolovraty (13,3 µg/m³) a Písnice (13,4 µg/m³), podle pětiletých průměrů Českého hydrometeorologického ústavu.

Kde je v Praze nejhorší vzduch?

Nejvíc oxidu dusičitého mají čtvrti Nové Město (24,6 µg/m³), Staré Město (23,2 µg/m³) a Holešovice (23,1 µg/m³). Vysoká čísla bývají u magistrály, velkých křižovatek a v husté zástavbě, kde se vzduch hůř provětrá.

Jaká koncentrace oxidu dusičitého je bezpečná?

Zákonný roční limit v Česku je 40 µg/m³. Světová zdravotnická organizace doporučuje nejvýš 10 µg/m³ a EU má limit od roku 2030 snížit na 20 µg/m³. Polovina pražských čtvrtí má víc než 17,8 µg/m³.

Další průvodce

Klidné bydlení v Praze

Hluk z ulice je nejčastější důvod, proč lidé z bytu odcházejí. Kde je v Praze nejtišeji, jak hluk číst v datech a jak ho poznat při prohlídce.

Záplavy v Praze podle adresy

Většina Prahy leží nad vodou, u Vltavy, Berounky a menších potoků ale ne. Kde voda při velké povodni dosáhne, co chrání zábrany a jak si ověřit konkrétní dům.

Radon v Praze

Radon je přírodní plyn z podloží, který nevidíte ani necítíte. V Praze je ho většinou málo nebo středně, místy ale víc. Kde, a kdy má smysl měřit.

Všichni průvodci →