Záplavy v Praze podle adresy

Kde v Praze hrozí povodně

Záplavová území Prahy vymezují mapy města pro Vltavu a Berounku a stoletá voda u menších toků, jako je Botič, Rokytka nebo Litovický potok. Stoletá voda je povodeň, která v průměru přijde jednou za sto let, v kterémkoli roce ale klidně i dvakrát po sobě.

V záplavovém území bez ochrany leží 1,0 % pražských adres (1 354). Dalších 3 476 adres by velká voda zasáhla, chrání je ale protipovodňové zábrany města nebo vlastníka.

Čtvrti s největším podílem adres v záplavovém území

Nejvyšší podíl adres v záplavovém území bez ochrany mají Lipence (18 %), Radotín (8 %) a Velká Chuchle (5 %). Adresy v záplavovém území má 50 pražských čtvrtí, u většiny z nich jde jen o domy u řeky nebo potoka.

Zábrany a co chrání

Po povodni v roce 2002 postavila Praha protipovodňový systém z pevných valů a zdí a z mobilních hrazení, které se při povodni skládají na nábřežích. Chrání hlavně centrum, Karlín, Holešovice a další čtvrti u Vltavy. Adresy za zábranami nepočítáme jako ohrožené, ale i tam se při velké vodě může zvednout spodní voda a zatopit sklepy.

Jak si ověřit konkrétní adresu

U každé adresy ukazujeme, jestli leží v záplavovém území, a pokud ano, jestli v aktivní zóně, kde voda proudí, nebo tam, kde jen stojí, a jestli ji chrání zábrany. Stejný údaj najdete i u každé čtvrti a městské části.

Na co se zeptat při koupi nebo pronájmu

• Patro: v bytě ve vyšším patře se vás povodeň dotkne hlavně přes sklep, výtah a výpadek elektřiny. Přízemí a suterén jsou nejvíc ohrožené.
• Jak dům dopadl v letech 2002 a 2013: majitel nebo sousedé to obvykle vědí. Stopy po vodě bývají vidět ve sklepě.
• Pojištění: v záplavovém území může být pojištění dražší, nebo ho pojišťovna nabídne s výlukou. Zeptejte se dřív, než podepíšete.
• Spodní voda a sklepy: i za zábranou se vyplatí vědět, jestli dům má zpětné klapky na kanalizaci.