Věděli jste? Zajímavá místa ve Svitavách

16 ověřených zajímavostí o místech ve Svitavách, každá s fotkou, zdrojem a datem ověření.

  • Město ze sporu biskupa s klášterem
    Foto: Pavel Hrdlička (Czech Wikipedia user Packa), CC BY-SA 4.0
    1256 Město ze sporu biskupa s klášterem

    Původní osadu u řeky Svitavy založili premonstráti z Litomyšle, o něco později přišli němečtí osadníci povolaní olomouckým biskupem a založili novou ves s kostelem svatého Jiljí. Obě osady splynuly a o okolí se přelo olomoucké biskupství s litomyšlským klášterem. Nejstarší písemná zmínka o Svitavách je v listině o tomto sporu ze 6. listopadu 1256; spor skončil ve prospěch biskupství. Svitavy pak až do roku 1945 patřily k německému jazykovému ostrovu Hřebečsko: v roce 1910 se tu k německé národnosti hlásilo 9471 obyvatel a k české 123.

    Wikipedie: Svitavy ↗ · ověřeno 12. 11. 2026
  • Tři soudky stříbrných mincí pod náměstím
    Foto: František Šťastný, CC BY-SA 4.0
    1955 Tři soudky stříbrných mincí pod náměstím

    V roce 1955 našli dělníci při stavbě domu na náměstí tři dřevěné soudky plné stříbrných mincí. Bylo jich 4347 a vážily přes 23 kilogramů; většinou pocházely z doby vlády Marie Terezie, Josefa II. a Františka I. Poklad byl pravděpodobně ukryt kolem roku 1830. Dnes je uložen v Moravském muzeu v Brně, kde je k vidění ve stálé expozici v Biskupském dvoře.

    Wikipedie: Svitavy ↗ · ověřeno 12. 11. 2026
  • Knihovna od rodáka z New Yorku
    Foto: Jarda 75, CC BY-SA 3.0
    1892 Knihovna od rodáka z New Yorku

    Svitavský rodák a newyorský občan Oswald Ottendorfer věnoval městu peníze na nemocnici (1883), sirotčinec (1884) a veřejnou knihovnu s čítárnou. Neorenesanční budovu na místě jeho rodného domku navrhl Germano Wanderley a knihovnu otevřeli v roce 1892 za Ottendorferovy přítomnosti. S 22 000 svazky byla největší a nejmodernější německou knihovnou na Moravě a v roce 1929 ji navštívil i prezident Masaryk. Po válce byla zčásti rozkradena a z původního fondu zůstalo jen 5500 svazků. Dnes je v budově koncertní sál.

    Wikipedie: Ottendorferův dům ↗ · ověřeno 12. 11. 2026
  • Muzeum esperanta uprostřed republiky
    Foto: Art Jarka, CC BY-SA 3.0
    2008 Muzeum esperanta uprostřed republiky

    V přízemí Ottendorferova domu sídlí od 20. září 2008 Muzeum esperanta Českého esperantského svazu. Expozice mapuje vznik a historii esperantského hnutí doma i v zahraničí, praktické využití jazyka dnes i sběratelské kuriozity. Muzeum vzniklo úsilím svitavských esperantistů; Klub přátel esperanta ve Svitavách funguje od roku 1933 a muzeum provozuje dobrovolnicky. Od října 2011 má v budově oficiální sídlo i Český esperantský svaz.

  • Rodiště Oskara Schindlera
    Foto: Ben Skála, Benfoto, CC BY-SA 3.0
    1908 Rodiště Oskara Schindlera

    Oskar Schindler se narodil 28. dubna 1908 ve Svitavách v moravské německé rodině pojišťovacího agenta. Za druhé světové války zachránil 1100 Židů před smrtí v koncentračním nebo vyhlazovacím táboře. Ve Svitavách mu v roce 1993 umístili pamětní desku na nadačním domě na náměstí a v roce 1994 odhalili naproti jeho rodnému domu v parku Jana Palacha památník s nápisem „Nezapomenutelnému zachránci života 1200 pronásledovaných Židů“. Městské muzeum o něm má výstavu Hledání Davidovy hvězdy.

    Wikipedie: Oskar Schindler ↗ · ověřeno 12. 11. 2026
  • Vila za peníze z nečestného obchodu
    Foto: Jarda 75, CC BY-SA 3.0
    1892 Vila za peníze z nečestného obchodu

    Langrovu vilu postavili v letech 1890–1892 pro svitavského podnikatele Julia Langera a patří k nejhezčím stavbám ve městě. Navrhl ji brněnský architekt Germano Wanderley a postavil jeho syn Hugo. Peníze na vilu a park získal Julius Langer nečestným způsobem při obchodování se dřevem. Jeho syn Robert musel po osobním krachu v roce 1930 vilu prodat, od roku 1933 v ní úřaduje město a od roku 1942 mu patří celá. Park u vily nese od roku 1993 jméno Jana Palacha.

    Wikipedie: Langrova vila ↗ · ověřeno 12. 11. 2026
  • Dům, kde císaři vrzaly schody
    Foto: Jarda 75, CC BY-SA 3.0
    1554 Dům, kde císaři vrzaly schody

    Dům U Mouřenína z roku 1554 je nejstarším dochovaným měšťanským domem ve Svitavách s právem vaření piva a jedním z mála, u nichž je znám rok stavby. Jméno má podle busty mouřenína na nároží. Původně v něm bydleli purkmistři, a proto byl propojen se sousední radnicí; později tu byl zájezdní hostinec a ve sklepě trezor městské spořitelny. Podle pověsti tu v roce 1776 nocoval císař Josef II., budily ho vrzající schody, a tak ráno přidal hostinskému 50 tolarů na nové.

  • Radnice koupená za 115 kop grošů
    Foto: František Šťastný, CC BY-SA 4.0
    1538 Radnice koupená za 115 kop grošů

    Konšelé se zprvu scházeli v domech purkmistrů. Kvůli rostoucí agendě a snaze o nezávislost koupilo město v roce 1538 dům na náměstí od Michla Ditricha za 115 kop míšeňských grošů a udělalo z něj radnici. Dům přestavěli po požáru v roce 1590 a znovu v roce 1781, kdy město postihl největší požár v jeho historii. Stará radnice stojí vedle domu U Mouřenína a je kulturní památkou.

    Wikipedie: Stará radnice (Svitavy) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026
  • Hostinec, kde spal Fridrich Veliký
    Foto: GFreihalter, CC BY-SA 3.0
    1758 Hostinec, kde spal Fridrich Veliký

    V renesančním domě na nároží náměstí vznikl v 18. století zájezdní hostinec U Zlaté koruny a za sedmileté války v něm v roce 1758 přenocoval pruský král Fridrich II. Veliký. V roce 1896 dům koupil podnikatel a politik Johann Budig, dal mu neobarokní podobu a zřídil luxusní restauraci, hotelové pokoje a zrcadlový plesový sál, který byl dlouho kulturním centrem města. Hotel pak věnoval městu. Po roce 2000 se ho někdo několikrát pokusil zničit i trhavinou; zdevastovaný dům opravili, ale zatím stojí nevyužitý.

  • Vila z glazovaných cihel, dnes muzeum
    Foto: Pavla Dvořáková, CC BY-SA 4.0
    1892 Vila z glazovaných cihel, dnes muzeum

    Budigovu vilu si postavil podnikatel a politik Johann Budig v duchu norimberské neorenesance; hlavní budova byla hotová v roce 1892 a v roce 1900 přibyla dvě křídla. Hlavní průčelí je ze světlých glazovaných cihel se stupňovitým štítem s věžičkami a kartuší s letopočtem 1892. V roce 1945 byla rodině zkonfiskována a od roku 1947 v ní sídlí městské muzeum, dnes Městské muzeum a galerie.

    Wikipedie: Budigova vila ↗ · ověřeno 12. 11. 2026
  • Synagoga, na jejímž místě je autobusové nádraží
    Foto: Dr. Bruno Wolf, Brünn (Brno), Public domain
    1938 Synagoga, na jejímž místě je autobusové nádraží

    Svitavská židovská obec, která měla v roce 1900 189 členů, si v letech 1900 až 1902 postavila na Předměstí novobarokní synagogu podle návrhu vídeňského architekta Ernsta Gotthilfa. Po záboru Sudet ji během Křišťálové noci 10. listopadu 1938 dopoledne záměrně zapálili a vyhořelé zbytky pak nejspíš v roce 1939 srovnali se zemí. Synagoga už nikdy nebyla obnovena a v druhé polovině 20. století na jejím místě vzniklo městské autobusové nádraží.

    Wikipedie: Synagoga ve Svitavách ↗ · ověřeno 12. 11. 2026
  • Nejstarší kostel ve městě
    Foto: Jarda 75, CC BY-SA 3.0
    1170 Nejstarší kostel ve městě

    Kostel svatého Jiljí, dnes hřbitovní, je nejstarším kostelem ve Svitavách. Založili ho litomyšlští premonstráti kolem roku 1170 na levém břehu řeky Svitavy. Původně románská stavba prošla ve druhé polovině 17. století zásadní přestavbou v raně barokním slohu a do roku 1804 byl farním kostelem města. Je kulturní památkou.

  • Kostel, který přežil husity i velký požár
    Foto: Pudelek, CC BY-SA 4.0
    1781 Kostel, který přežil husity i velký požár

    Kostel Navštívení Panny Marie vznikl jako románský kolem roku 1250, kdy oblast osidlovali převážně němečtí usedlíci. Za husitských válek v něm sídlila litomyšlská biskupská kapitula a v roce 1424 husité město vydrancovali a kostel poničili. Obnovili ho svitavští měšťané a premonstráti, kteří tu zůstali do roku 1554. Barokní podobu dostal v roce 1781 po velkém požáru města. Varhany z roku 1893 jsou z dílny Karla Neussera.

  • Pravoslavný chrám postavený svépomocí
    Foto: Renardo la vulpo, CC BY-SA 4.0
    2017 Pravoslavný chrám postavený svépomocí

    Pravoslaví přinesli na Svitavsko po první světové válce emigranti z Ruska prchající před bolševiky, po druhé světové válce přišli volyňští Češi a řečtí emigranti. Svitavská pravoslavná obec vznikla v roce 2000 a zpočátku se scházela v prostorách evangelického sboru. Základní kámen chrámu svatého Jiří v Nádražní ulici posvětil metropolita Kryštof 3. května 2008, na stavbě pomáhaly i brigády mládeže z dalších církevních obcí. Chrám inspirovaný prvorepublikovými stavbami z doby vladyky Gorazda vysvětili 6. srpna 2017.

  • Vila textilního továrníka v pruzích
    Foto: Petr1888, CC BY-SA 4.0
    1886 Vila textilního továrníka v pruzích

    Neorenesanční vilu si v roce 1886 nechal postavit podnikatel Ferdinand Sigmund hned vedle své textilní továrny. Návrh ovlivněný severskou renesancí je pravděpodobně od Johanna Biera. Nejnápadnější jsou na ní štukové pásy, které se střídají s pruhy glazovaných červených cihel. Po roce 1945 připadla nemocnici a zdravotnímu středisku a od roku 1958 je kulturní památkou.

    Wikipedie: Sigmundova vila (Svitavy) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026
  • Kde studoval hejtman Ságner ze Švejka
    Foto: Petr Palla, CC BY-SA 4.0
    Kde studoval hejtman Ságner ze Švejka

    Na budově Základní školy T. G. Masaryka připomíná pamětní deska, že tu v bývalé Státní vyšší reálné škole studoval v letech 1900–1901 Vinzenz Sagner (1884–1927). Byl důstojníkem rakousko-uherské a později československé armády a Jaroslav Hašek z něj udělal postavu hejtmana Ságnera v Osudech dobrého vojáka Švejka. Deska cituje jeho větu: „Zmatek je to nejhorší, co může být v poli, pánové.“ Desku tu v roce 2006 umístilo město spolu s klubem Laurus.

    Wikipedie: Svitavy ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

Každou zajímavost jsme ověřili u zdroje v uvedený den a píšeme ji vlastními slovy. Fotky jsou z Wikimedia Commons pod svobodnou licencí s uvedením autora.

Časté otázky

Kolik zajímavých míst ve Svitavách tu najdu?

Zatím 16, každé v konkrétní části města. Přibývají postupně, nejnovější jsou dole.

Jak zajímavosti vybíráme?

Jen ověřitelná fakta o místech, která dávají čtvrti tvář: stavby, parky, instituce. Píšeme vlastními slovy a u každé uvádíme zdroj a den, kdy jsme ji ověřili.

Odkud jsou fotky?

Z Wikimedia Commons pod licencemi, které vyžadují jen uvedení autora (CC BY, CC BY-SA, CC0). Autor a licence jsou u každé fotky.