Věděli jste? Zajímavá místa ve Varnsdorfu

17 ověřených zajímavostí o místech ve Varnsdorfu, každá s fotkou, zdrojem a datem ověření.

• 

  1830 Kde poprvé zazněla celá Beethovenova Missa solemnis při mši

  V roce 1830 byla v kostele svatých Petra a Pavla ve Varnsdorfu poprvé provedena celá Beethovenova slavnostní mše Missa solemnis v rámci bohoslužby; do té doby se hrála jen koncertně. Kostel přitom rok předtím, 28. března 1829, těžce poškodil velký požár: zřítila se věž, roztavily se zvony a zničeny byly hodiny, varhany i lustr. Dnešní barokní stavbu dokončil děčínský stavitel J. V. Kosch v letech 1774–1776 na místě staršího kostelíka ze 13. století.

  Wikipedie: Varnsdorf ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1868 Největší vesnice Rakouska-Uherska

  V roce 1849 se šest osad na území dnešního Varnsdorfu spojilo do jedné obce, která měla asi 9 600 obyvatel a byla tak největší vesnicí v Rakousku-Uhersku. Osady nesly jména podle členů rodu Lichtenštejnů, kterým panství patřilo od roku 1681 až do roku 1919. Povýšení na město nabídl Varnsdorfu už císař František I. v roce 1804, ale představitelé obce s díky odmítli. Městem se Varnsdorf stal až 28. července 1868 za císaře Františka Josefa I., kdy měl 14 000 obyvatel. Na rozdíl od jiných pohraničních měst nebyl nikdy přejmenován a české jméno nikdy neměl.

  Wikipedie: Varnsdorf ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  Severočeský Manchester se stovkami komínů

  Textilní výroba se ve Varnsdorfu rozvíjela od počátku 18. století, v roce 1786 se sem začala dovážet bavlna a firma Frölich vyráběla od roku 1790 samet. Po příchodu železnice z Děčína v roce 1869 nastal překotný rozvoj a začátkem 20. století tu bylo 160 továren, ve kterých pracovalo asi 80 % obyvatel. Městu se proto říkalo „Malý Manchester v českém Nizozemí“ nebo „Severočeský Manchester“. Dobová vlastivěda psala o „sterých komínech“ a dlouhých továrních staveních mezi dřevěnými domky, po druhé světové válce se Varnsdorfu říkalo „město mládí, zahrad a komínů“.

  Wikipedie: Varnsdorf ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1871 První starokatolická farnost v monarchii

  Katecheta Anton Nittel byl v roce 1871 exkomunikován za odpor proti dogmatu o papežské neomylnosti a ve Varnsdorfu pak založil starokatolickou farnost, první v českých zemích i v celém tehdejším Rakousku-Uhersku. Novorománský kostel Proměnění Páně podle návrhu Franze Stolleho se stavěl jen rok a otevřen byl 27. prosince 1874; na tři ze čtyř zvonů se složily varnsdorfské dívky. Nejcennější ozdobou je alabastrová socha Krista od Vincenta Pilze z roku 1882. Od 1. ledna 1897 sídlilo ve Varnsdorfu starokatolické biskupství, přeložené sem z Vídně.

  Wikipedie: Kostel Proměnění Páně (Varnsdorf) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1904 Rozhledna zachráněná sbírkou na bobrovky

  Na vrcholu Hrádku (440 m) na severním okraji města, přímo na hranici s Německem, postavili v roce 1904 podle návrhu Antona Möllera výletní restauraci s 29 metrů vysokou vyhlídkovou věží. Po privatizaci v roce 1989 z ní kvůli nezájmu majitele zbyly jen obvodové zdi. Na záchranu vznikl v roce 2000 nadační fond a 18. července 2003 se věž znovu otevřela, s unikátní střechou z glazovaných bobrovek, na které se skládali lidé ve sbírce „Kup si svoji bobrovku“. Opravená restaurace vyhrála v roce 2005 soutěž Fasáda roku. Z věže je vidět na Lužické hory i do Horní Lužice.

  Wikipedie: Hrádek (Šluknovská pahorkatina) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1905 Červený kostel z glazovaných cihel

  Evangelický kostel, kterému se pro jeho barvu říká Červený kostel, je unikátní novogotická stavba z glazovaných cihel. Navrhl ho drážďanský architekt Woldemar Kandler, základní kámen se položil 16. května 1904 a 3. prosince 1905 byl vysvěcen jako „Kostel míru“. Tři zvony daroval hornolužický spolek Gustava Adolfa, varhany z roku 1906 měly 1300 píšťal. Kostel je kulturní památkou; v roce 2015 ho získalo město a začalo s odstraňováním havarijního stavu, o záchranu usiluje i spolek Červený kostel Varnsdorf.

  Wikipedie: Červený kostel (Varnsdorf) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1911 Kostel bez věže

  Základní kámen novogotického kostela svatého Karla Boromejského se položil 23. května 1904 a stavba podle místního architekta Antona Möllera dosáhla ještě téhož roku do výše oken. Vysvěcen byl 3. září 1911, jeho hlavní věž ale kvůli první světové válce nikdy nedostavěli, a tak je v okolí známý jako „kostel bez věže“. Patřil oblátům, jejichž konvent tu fungoval do roku 1950. V roce 1992 sem pověsili 2550 kg těžký zvon, největší, jaký zvonařská dílna rodiny Dytrychových v Česku odlila. U kostela je křížová cesta z let 1911–1912, jedna z nejmladších na Šluknovsku.

  Wikipedie: Kostel svatého Karla Boromejského (Varnsdorf) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  2013 Vlaková zastávka, kterou si zaplatil pivovar

  Zastávku Varnsdorf-pivovar Kocour na trati do saského Seifhennersdorfu, asi 300 metrů od hranice, soukromě financoval místní minipivovar Kocour. Otevřela se 19. prosince 2013 a byla prvním soukromým tarifním bodem na české železniční síti. Přístřešek připomíná dřevěné pivovarské bedny, je z rezivějícího plechu a otvory v něm tvoří logo pivovaru. Na nástupišti nechybí otvírák na lahve a schránka na pivní zátky.

  Wikipedie: Varnsdorf-pivovar Kocour ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1938 Největší výrobce punčoch v Evropě

  Podnikatel Kunert založil ve Varnsdorfu v roce 1924 firmu J. Kunert a synové a zavedl výrobu dámských punčoch; navázal na pletené zboží, které Marie Kunertová vyráběla už od roku 1905. Firma rychle rostla a v roce 1938 byla s 5000 zaměstnanci a denní výrobou 100 tisíc párů největším výrobcem punčoch v Evropě. Po válce byla znárodněna a od roku 1947 jako ELITE se 4000 zaměstnanci zůstala největším výrobcem punčochového zboží v Československu.

  Wikipedie: Varnsdorf ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1903 Továrna na obráběcí stroje

  Největším zaměstnavatelem ve městě je strojírenský podnik TOS Varnsdorf, výrobce horizontálních frézek, vyvrtávacích strojů a obráběcích center. Založil ho v roce 1903 továrník Arno Plauert a nový závod dokončený v roce 1917 byl nejmodernější továrnou na obráběcí stroje v Rakousku-Uhersku. Za hospodářské krize ho od zastavení výroby zachránila zakázka na 21 strojů ze Sovětského svazu. Od roku 1950 se jako TOS Varnsdorf soustředil na vyvrtávačky a v roce 1995 byl privatizován.

  Wikipedie: Varnsdorf ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  2005 Kino, které stále promítá 70mm film

  Kino Panorama pro 70milimetrový film fungovalo od roku 1971 do roku 1991, kdy do budovy začalo zatékat. Znovu se otevřelo 5. února 2005 jako Centrum Panorama a stále promítá i 70milimetrový film. Nové tituly dostává krátce po celostátní premiéře a konaly se tu i celorepublikové premiéry a předpremiéry filmů. Varnsdorf má také jediné kamenné divadlo ve Šluknovském výběžku, hrající od roku 1952, na jehož představení sváží diváky autobusy z celého výběžku.

  Wikipedie: Varnsdorf ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1946 Gymnázium pro děti Lužických Srbů

  V letech 1946 až 1949 působilo ve Varnsdorfu, v budově dnešního Biskupského gymnázia z roku 1907, Staškovo lužickosrbské gymnázium. Poté se přestěhovalo do Liberce a celkem umožnilo gymnaziální vzdělání 800 dětem Lužických Srbů. Město s nimi udržuje partnerské styky dodnes: azyl tu po válce našel lužickosrbský skladatel Bjarnat Krawc a jeho dcera, malířka Hanka Krawcec, jejíž pozůstalost patří k nejcennějším sbírkám městského muzea. Aula Biskupského gymnázia patří k nejhezčím koncertním síním v okolí.

  Wikipedie: Varnsdorf ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  Stovky podstávkových domů

  Varnsdorf leží v krajině podstávkových domů, typických lidových staveb Lužice, kde dřevěné patro nebo střechu nese samostatná dřevěná konstrukce podstávky. Podle sčítání z roku 2002 stojí z celkových 19 tisíc těchto domů 243 přímo ve Varnsdorfu a dalších 91 ve Studánce. Ukazují, jak žili původní obyvatelé města: prostí sedláci, tkalci a řemeslníci. O místních napsala berní rula z poloviny 17. století, že se „živí tkaním lnu a chovem dobytka“.

  Wikipedie: Varnsdorf ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1961 Rybník, kterému se říká Mašíňák

  Varnsdorfský rybník na jižním okraji města má rozlohu 8,8 hektaru, písčitou a travnatou pláž a mírně se svažující dno. Nechal ho v roce 1961 vybudovat Josef Mašín, předseda městského národního výboru, a proto se mu lidově říká Mašíňák, případně Rio. Zemní hráz je dlouhá 745 metrů. Rybník dnes slouží k chovu ryb, jako zdroj vody na zavlažování i jako ochrana níže položeného území před povodněmi.

  Wikipedie: Varnsdorfský rybník ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  Větrný mlýn, ve kterém se bydlí

  V Mlynářské ulici stojí zděný větrný mlýn holandského typu, postavený pravděpodobně v roce 1870 (jiný pramen uvádí rok 1843). Je to třípodlažní válcová stavba z lomového kamene s kuželovou střechou a okny v kamenném ostění. Už před druhou světovou válkou sloužil jako obytný dům, po odsunu v roce 1946 byl opuštěný a v roce 1975 ho zchátralý koupil soukromý majitel a opravil pro bydlení.

  Wikipedie: Větrný mlýn (Varnsdorf) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1872 Kostel s kronikou zazděnou v oltáři

  Výraznou dominantou Studánky, od roku 1980 části Varnsdorfu, je novorománský kostel svatého Františka z Assisi z let 1869–1872. Jeho vznik popisuje německá kronika psaná kurentem, která je zazděná v podstavci hlavního oltáře. Místní o vlastní kostel žádali už v roce 1801 a protože peníze neměli, nabídli, že na stavbě odvedou ruční práce. Kulturní památkou je kostel od roku 2015. Katastrem Studánky prochází hlavní evropské rozvodí mezi Severním a Baltským mořem.

  Wikipedie: Kostel svatého Františka z Assisi (Studánka) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1995 Rybník Světlík s rašelinnými loukami

  Do katastru Studánky zasahuje přírodní rezervace Světlík, vyhlášená 1. prosince 1995 a v roce 2008 rozšířená na téměř 66 hektarů. Tvoří ji 11,6hektarový rybník v nadmořské výšce 493 metrů s průměrnou hloubkou jen asi metr a podmáčené rašelinné louky kolem něj. Leží na tahové cestě ptáků v Ptačí oblasti Labské pískovce a rostou tu vzácné rostliny jako suchopýr pochvatý, prha arnika nebo prstnatec májový. Na jaře je část rybníka kvůli hnízdění ptáků uzavřená i pro rybáře.

  Wikipedie: Světlík (přírodní rezervace) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

Každou zajímavost jsme ověřili u zdroje v uvedený den a píšeme ji vlastními slovy. Fotky jsou z Wikimedia Commons pod svobodnou licencí s uvedením autora.

Časté otázky