Věděli jste? Zajímavá místa v Žatci

15 ověřených zajímavostí o místech v Žatci, každá s fotkou, zdrojem a datem ověření.

• 

  2023 Chmelařská krajina ve světovém dědictví

  Žatec a krajina žateckého chmele se v roce 2023 dostaly na seznam světového dědictví UNESCO. Zápis schválil výbor na zasedání v saúdskoarabském Rijádu a stal se sedmnáctou českou památkou na seznamu. Město o zápis usilovalo opakovaně od roku 2007. Pěstuje se tu žatecký poloraný červeňák, nejrozšířenější jemně aromatická odrůda chmele na světě.

  Wikipedie: Krajina žateckého chmele ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  2010 Orloj, kde apoštoly nahradily hrací karty

  Chmelový orloj v Chrámu chmele a piva je jedním ze šesti funkčních orlojů v Česku. Podle nápadu architekta Jiřího Vaníčka ho v srpnu 2010 vyrobil umělecký kovář Petr Podzemský. Ciferník se zvěrokruhem zdobí motivy pěstování a sklizně chmele, dvanáct apoštolů nahrazují hrací karty a nechybí kostlivec se zvonkem. Pod ciferníkem si připíjejí pijáci piva a pod nimi je pivařské peklo s latinským nápisem.

  Wikipedie: Chmelový orloj ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1872 Druhá největší synagoga v Čechách

  Synagoga v Dlouhé ulici je po Velké synagoze v Plzni druhou největší zachovanou synagogou v Čechách. Postavili ji v letech 1871–1872 v maurském slohu podle plánů stavitele Johanna Staňka a vysvětili 19. března 1872. Při Křišťálové noci v listopadu 1938 ji poškodil požár a pak sloužila jako sklad. Rekonstrukce začala v roce 2013 a v roce 2024 byla synagoga slavnostně znovu otevřena.

  Wikipedie: Synagoga v Žatci ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1362 Radnice zmíněná už v roce 1362

  Radnice na náměstí Svobody, uprostřed městské památkové rezervace, se poprvé připomíná v roce 1362. Má gotické základy, ale výrazně ji přestavěli v klasicistním slohu. Město vyrostlo na ostrožně, kde dřív stálo slovanské hradiště a už v románské době kamenná bazilika. Dnes v radnici sídlí Městský úřad Žatec.

  Wikipedie: Žatecká radnice ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  Jedna ze dvou bran, které zbyly

  Díky hradbám budovaným ve 13. až 16. století patřil Žatec k nejlépe opevněným českým městům. V 19. století hradby bránily růstu města, a tak je postupně bourali. Ze čtyř městských bran zbyly jen dvě: gotická Kněžská brána a Libočanská branka. Kněžská se jmenuje podle tří církevních staveb v sousedství: fary, farního kostela Nanebevzetí Panny Marie a minoritského kláštera, který tu stál do husitských válek.

  Wikipedie: Kněžská brána ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1206 Kostel, který přišel o tři gotické věže

  Děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie stojí na místě románského kostela z předhradí žateckého hradu; podle tradice položili jeho základní kámen 21. srpna 1206. Na začátku 18. století dostal barokní průčelí, ale jeho tři gotické věže zanikly při požáru v roce 1738. V letech 1770–1773 nahradila dřevěnou zvonici masivní jižní věž: Octavio Broggio se obával, že staré zdivo neunese velký zvon.

  Wikipedie: Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Žatec) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1738 Požár od neopatrného výstřelu

  Velký požár 18. prosince 1738 začal v domě měšťana Johanna Ernsta Linksweilera vedle Kněžské brány; způsobil ho výstřelem neopatrný voják. Oheň přeskočil na kostel s jeho třemi věžemi, hořící břidlice ze střechy zapálily školu, děkanství i okolní domy a škody přesáhly 80 000 zlatých. Na paměť požáru postavili sloup sv. Floriána na dnešním náměstí 5. května. Sbírka vynesla tolik, že je sloup podobně velký jako sloup Nejsvětější Trojice na náměstí Svobody.

  Wikipedie: Sloup svatého Floriána (Žatec) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1574 Jedna z nejstarších sladoven v Evropě

  Dům v Masarykově ulici dlouho považovali za zbytek středověkého špitálu s kaplí Božího Těla, založeného roku 1400. Průzkum v roce 1991 ale ukázal, že nemá se špitálem nic společného: postavili ho v letech 1573–1574 jako renesanční sladovnu a patří k nejstarším v Evropě. Později sloužil jako městská sýpka, obytný dům i výrobna barev a laků. Po roce 2010 ho opravili pro Chrám chmele a piva.

  Wikipedie: Renesanční sladovna (Žatec) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1932 Úřad, který potvrzoval původ chmele

  Městská známkovna chmele, kde se označoval původ žateckého chmele, fungovala v Žatci už od roku 1884. První československý zákon o povinném označování původu chmele přišel v roce 1921 a stará budova přestala stačit. Novou známkovnu na Chmelařském náměstí postavila Jednota chmelařská v letech 1930–1932 podle návrhu karlovarského architekta Karla Riedela. Dnes v ní sídlí pracoviště ÚKZÚZ.

  Wikipedie: Známkovna chmele (Žatec) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  Muzeum v bývalých skladech chmele

  Chmelařské muzeum je nejstarší ze tří chmelařských muzeí v Žatci. Sídlí v bývalých skladech a balírnách chmele z konce 19. století, které jsou samy technickou památkou. Výstava provází pěstováním, sklizní, zpracováním a vývozem žateckého chmele od raného středověku po dnešek, od ručního plnění pytlů zavěšených ze stropu přes lisovací stroje až po chmelové pelety.

  Wikipedie: Chmelařské muzeum Žatec ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  Muzeum bájného národa Homolupulů

  V baště žateckých hradeb je recesistické Muzeum Homolupulů. Přibližuje život bájného národa, který dostal jméno podle latinského názvu chmele otáčivého, Humulus lupulus, a s nadsázkou tak představuje chmelařskou kulturu a kraj. Otevřené je jen několikrát do roka, hlavně během Dočesné.

  Wikipedie: Muzeum Homolupulů ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  2022 Trafika z první republiky

  Hrázděný stánek u Nádražních schodů postavili na začátku 20. století, aby prodával lidem cestou na nádraží. Po druhé světové válce chátral, zavřel se a stal se nelegální noclehárnou. V roce 2021 ho koupil Daniel Černý, který už opravoval žateckou synagogu, a po rekonstrukci ho v roce 2022 otevřel jako kulturní centrum Trafička. Rok nato obnova získala cenu Zlaté cimbuří.

  Wikipedie: Prvorepubliková trafika v Žatci ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1898 Exportní pivovar, který vařil pro Ameriku

  O stavbě Společenského pivovaru se rozhodlo v roce 1898, kdy ho místní podnikatelé založili; navrhl ho městský stavitel Alois Daut. Velký exportní pivovar Antona Drehera patřil k největším a nejmodernějším v Rakousku-Uhersku. Vařil piva Urstoff a Svatý Hubert a vyvážel hlavně do Německa a Ameriky. Pivo se tu přestalo vařit v roce 1948, později tu byly konzervárny. Areál se zachoval téměř v původní podobě a od roku 2015 je celý památkově chráněný.

  Wikipedie: Dreherův pivovar ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1849 Jedno z prvních kamenných divadel na venkově

  Když se Žatec na počátku 19. století stal centrem chmelařství, rozvíjel se i kulturní život a celovečerní představení se hrála v hostincích. Základní kámen divadla ve Dvořákově ulici položili v červenci 1848 a slavnostně ho otevřeli v dubnu 1849. Patří k prvním kamenným divadlům na venkově v českých zemích a k nejstarším divadlům v Česku. Do roku 1945 se jmenovalo Stadttheater.

  Wikipedie: Městské divadlo Žatec ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

• 

  1713 Oblačný sloup proti moru

  Sloup Nejsvětější Trojice uprostřed náměstí Svobody postavil v letech 1707–1713 sochař František Tollinger z Litoměřic na ochranu před morem. Je to tzv. oblačný sloup, v českých zemích poměrně vzácný: místo štíhlého sloupu má masivní obelisk pokrytý oblaky a anděly. Ten připomíná oblakový sloup, kterým podle knihy Exodus vedl Bůh Izraelity pouští. Měří téměř 20 metrů.

  Wikipedie: Sloup Nejsvětější Trojice (Žatec) ↗ · ověřeno 12. 11. 2026

Každou zajímavost jsme ověřili u zdroje v uvedený den a píšeme ji vlastními slovy. Fotky jsou z Wikimedia Commons pod svobodnou licencí s uvedením autora.

Časté otázky